Podle OSN by lidé měli žít vegansky Zdroj: foto pixabay
OSN vydalo zprávu, kde tvrdí, že by lidé měli začít žít více ekologicky a přispívat tak ke změně klimatu. Největším problémem je podle odborníků právě klima, které je zamořeno skleníkovými plyny. Ty jsou vytvářeny z 25 – 30 % právě z potravinového systému. Prostředí výrazně zamořuje chov hospodářských zvířat. Kdyby se ale upravil jídelníček lidí na rostlinnou stravu, byla by situace výrazně lepší.
Aby svět dokázal v roce 2050 nakrmit 9,8 miliard lidí, bude potřeba o 56 % více jídla než v roce 2010. Pokud by lidé pokračovali v současných stravovacích návycích, spotřeba masa a mléčných výrobků by se mnohonásobně zvýšila. Bylo by třeba přeměnit šest miliónů čtverečních kilometrů lesů na zemědělskou půdu pro chov zvířat. Tedy přeměnit stejně velkou oblast jako je dnešní Indie.
Jak maso a mléčné výrobky ubližují životnímu prostředí?
Krávy, prasata a jiná hospodářská zvířata uvolňují do atmosféry velké množství metanolu. Jeho koncentrace roste a vede k silnějšímu skleníkovému efektu. Navíc ho lze jen těžko regulovat.
Chov hospodářských zvířat způsobuje to, že se přeměňují lesy na zemědělskou půdu. Kacejí se stromy, aby byl prostor právě pro chov těchto zvířat. Tím pádem mizí stromy, které absorbují CO2. A to následně vede ke změně klimatu. Navíc se budou muset sázet takové rostliny, které se použijí jako potrava pro zvěř určenou pro potravu. Tato pole se musí zalévat a podle vědců to znamená 542 litrů vody v přepočtu na produkci jediného kuřecího prsa. Studie ukázaly, že vegetarián a vegan může emise uhlíku snížit o polovinu.
John Rockstrom, bývalý ředitel Postdamského institutu pro výzkum dopadů na změnu klimatu, ve zprávě OSN uvedl, že „abychom měli šanci nakrmit v roce 2050 deset miliard lidí, musíme si osvojit zdravou rostlinnou stravu a omezit plýtvání potravinami.“
Ve zprávě je uvedeno, že by se měla velké část země přeměnit na oblasti plodin biopaliv a vysázet stromy absorbující právě CO2. Pokud tomu tak nebude, tak emise CO2, metanu a plasty způsobí rozšíření faktorů způsobující environmentální zhroucení Země.
Globální oteplování
Aby měla země alespoň padesátiprocentní šanci omezit globální oteplování o 1,5 °C, musí civilizace být do tří desetiletí uhlíkově neutrální. Povrchová teplota Země totiž vzrostla již o 1 °C. To do budoucna může vyvolat zvýšení hladiny moře a zaplavit pobřeží do roku 2100. Tom Crowther, profesor na univerzitě v Curychu, se k tomuto problému vyjádřil slovy „obnova lesů je nejlepším řešením změny klimatu, které je vůbec v dnešní době k dispozici.“ Podle odborníků by se situace mohla zachránit, ale musí se jednat okamžitě.
Na druhou stranu se někteří vědci geosystému s plánem zalesňování neshodují. „Heroické zalesňování sice může pomoci, ale je čas přestat navrhovat řešení založené jen na přírodě,“ uvedl Myles Allen. „Mohlo by to znít jako dobrý nápad, ale výstavba stromů v savanách a pastvinách by byla škodlivá. Žijí tam lvi, žirafy a další zvířata, pro které by to nebylo přínosné,“ okomentoval zprávu další z vědců s tím, že to může ještě více uškodit než přilepšit. Divoká zvířata by v těchto podmínkách nepřežila.
„Další kroky, které můžeme podniknout, zahrnují změnu naší společenské stravy tak, aby byla více ekologicky etická. Například vyhýbání se masově vyráběným potravinám, potravinám náročným na zdroje a látky znečišťující půdu, jako je avokádo, palmový olej a červené maso. Nebo zlepšit odrůdy plodin a zapojit se do agrolesnictví,“ zmínil Andre Laperriere, výkonný ředitel Global Open data pro zemědělství a výživu.
