Ursula von der Leyenová Zdroj: @Europarl_EN
Kandidátka na předsedkyni Evropské komise, německá politička Ursula von der Leyenová, ve svém zhruba půlhodinovém projevu v Evropském parlamentu nastínila svoji vizi Evropské unie a agendu, které by se chtěla coby šéfka komise nejvíce věnovat. Těsnější unie, boj s klimatickými změnami a s násilím na ženách, genderová rovnost nebo reforma Dublinských dohod a imigračních pravidel EU. Evropský parlament dnes debatuje nad jejím schválením do čela výkonného orgánu unie.
Ursula von der Leyenová ve svém projevu před europoslanci střídala němčinu, francouzštinu a angličtinu. „Musíme znovu objevit naši jednotu, pokud budeme vnitřně jednotní, nikdo nás zvenku nerozdělí,“ uvedla podle serveru Deutsche Welle. „Pokud uzavřeme mezery mezi námi, ukážeme se jako unie silnější,“ dodala později, nebo také „otcové zakladatelé Evropy z trosek a popela evropské světové války vytvořili obrovské dílo míru.“
Evropa do roku 2050 klimaticky neutrálním světadílem
Německá politička věnovala velký prostor klimatickým změnám a boji za snižování emisí oxidu uhličitého. „Naší nejpalčivější výzvou je udržet naši planetu zdravou,“ uvedla.
„Já bych chtěla stát za tou myšlenkou, aby se Evropa do roku 2050 stala klimaticky neutrálním světadílem. Abychom toho dosáhli, musíme uskutečnit oba dva kroky. Sledovat cíl snížení emisí o čtyřicet procent do roku 2030, ale tento cíl nepostačuje, musíme jít ještě dále. Musíme usilovat, abychom dosáhli mnohem více. Musíme snížit emise do roku 2030 o padesát, ne-li o padesát pět, procent.“
Zelená dohoda a „klimatická banka“
Poté uvedla, že by chtěla během prvních 100 dnů ve své funkci navrhnout takzvanou „Zelenou dohodu“ (Green deal), která bude vyžadovat investice ve velkém rozsahu a na kterou nebudou veřejné prostředky stačit. Leyenová tak hodlá navrhnout evropský investiční plán v koordinaci s Evropskou bankou. Zmínila také pojem takzvané „klimatické banky“.
Genderová rovnost a přistoupení k Istanbulské úmluvě
Von der Leyenová se rovněž chce věnovat genderové problematice. Zavázala se zasadit o genderově vyvážené plénum eurokomisařů. Od roku 1958, kdy byla exekutiva EU formována, bylo podle ní pouze 35 ze 183 komisařů žen. „Reprezentujeme polovinu populace. Chceme náš spravedlivý podíl,“ dodala.
Mluvila také o potřebě boje s násilím na ženách a zakotvení dalších zákonů do evropských smluv v souvislosti s touto problematikou a uvedla, že Evropská unie by se měla připojit k takzvané Istanbulské úmluvě.
Reforma Dublinských dohod a nový pakt o migraci
V její budoucí agendě logicky nesměl chybět jeden z největších problémů současnosti – migrace.
„V posledních pěti letech se víc než sedmnáct tisíc lidí utopilo ve Středozemním moři. To z něj dělá hranici s nejvíce úmrtími na světě. A na moři panuje právo zachraňovat životy,“ uvedla toto téma v Evropském parlamentu. „V našich smlouvách i úmluvách existuje právní i morální povinnost dodržovat důstojnost každé lidské bytosti. Evropská unie může a musí bránit tyto hodnoty. EU musí mít humánní hranice. Musíme zachraňovat, ale zachraňování nestačí. Musím snížit ilegální migraci, bojovat proti pašerákům a zajistit právo na azyl a zlepšit situaci uprchlíků.“
Dále uvedla, že navrhne „nový pakt o migraci a azylu, který bude zahrnovat reformu Dublinského nařízení“.
