klimatická změna

Zakladatel Amazonu a miliardář Jeff Bezos řekl CNN, že chce většinu svého jmění do konce života rozdat na boj s klimatickou změnou a podporu lidí, kteří mohou „sjednotit lidstvo v hlubokém sociálním a politickém rozkolu“. Agentura Bloomberg Bezosovo jmění nyní odhaduje na 124 miliard dolarů (asi 2,92 bilionu korun).

Současný světový systém stojí na kolonialismu a genocidě za účelem hromadění bohatství rozvinutého světa a je potřeba jej kompletně změnit, domnívá se aktivistka Greta Thunbergová. I klimatická krize má podle ní kořeny v rasistické a utiskující těžbě pro krátkodobé zisky několika lidí. Nejvýraznější klimatologická aktivistka posledních let to prohlásila u příležitosti vydání své knihy. V ní také označila ponechání civilizace v rukou kapitalistického konzumerismu za chybu.

Silné monzunové deště a sesuvy půdy na pomezí Indie a Nepálu zabily v posledních dnech už 48 lidí. S odkazem na nedělní prohlášení úřadů o tom informovala agentura AFP. Sesuvy na západě Nepálu zavalily stovky domů a vzaly 22 životů. V severoindickém státě Uttarpradéš od pátku zemřelo 26 lidí.

Ve věku 65 let zemřel šéf Generálního ředitelství pro oblast klimatu (GŘ CLIMA) Mauro Petriccione. Smutnou zprávu potvrdila na Twitteru předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Petriccione byl považován za hlavního unijního bojovníka proti klimatickým změnám.

Na sociálních sítích se rozhořel spor mezi expremiérem Mirkem Topolánkem a někdejší youtuberkou Teri Hodanovou (dříve známou jako Teri Blitzen). Politik si do influencerky rýpnul kvůli příspěvku o obrovském požáru v národním parku České Švýcarsko, se kterým hasiči bojují už pátý den. Topolánkův komentář sklidil vesměs negativní reakce.

Evropu dál sužují brutální vlny veder. Vysoké teploty už způsobily rozsáhlé lesní požáry v Chorvatsku, Řecku, ve Francii i Španělsku. Velká Británie dokonce očekává v následujících dnech teplotní rekordy a vyhlásila stav nouze. Podle britských prognostiků zemi už nyní čekají teploty, které měly podle predikce dorazit až v roce 2050, upozornila stanice CNN. Britský meteorolog Jim Dale dokonce varoval, že by vysoké teploty ve Spojeném království mohly mít na svědomí lidské životy.

Moře na pláže v okolí Sydney vyplavilo v posledních dnech řadu podivných tvorů. Místní neměli tušení, o jaké živočichy jde, a tak je spojovali i s mimozemským životem. Tvor velikosti fotbalového míče, který na první pohled vypadá jako přerostlý slimák, je podle akvaristy Harryho Masefielda ve skutečnosti tzv. mořský zajíc. K několika exemplářům poznamenal, že nevypadají příliš šťastně. Úhyn je způsoben zřejmě dramatickými změnami počasí.

Ulice měst na jihu Španělska lemují stovky těl mláďat rorýsů, která se zoufale pokusila uniknout spalujícímu vedru nebo je již mrtvá vyhodili z hnízd rodiče. Tropické teploty v Cordobě a Seville dosahují až 40°C a hnízda vystavěná na budovách z betonu či kovu se stávají smrtící pastí.

Rusko za první dva měsíce války vypálilo na ukrajinská města 1 300 raket. To ho stálo 7,7 miliardy eur. Evropa však za stejnou dobu zaplatila Rusku 44 miliard eur za dodávky energetických komodit, řekl Arnold Schwarzenegger během svého projevu na šestém Rakouském světovém summitu, který ikona hollywoodských akčních filmů spolupořádá. „Přestaňme s tím. Dlužíme to ukrajinským dětem vyrůstajícím mezi bombami,“ řekl mimo jiné rakouský rodák.

Do začátku českého předsednictví Rady Evropské unie zbývá přesně 100 dnů. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) by to měla využít především k tomu, aby v EU prosazovala tvrdý postoj vůči Rusku včetně co nejrychlejšího konce evropské závislosti na ruském plynu a ropě. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS se na tom shodli expremiér Petr Nečas (ODS) a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).

Mezi lety 2011 a 2020 se emise oxidu uhličitého v zemích evropské sedmadvacítky snížily o více než 22 procent. Šampiónem je Estonsko, nejhorší výsledek zaznamenaly Litva a Lucembursko. V těchto dvou zemích se objem vypouštěného oxidu uhličitého dokonce zvýšil.

Letecké společnosti se v posledních měsících a letech houfem přidávají k boji proti klimatu. Nabízí tak pasažérům například ekologičtější lety a některé aerolinky začaly více využívat recyklované materiály. Jako parodie na boj s klimatem však působí vyslání hned 18 tisíc zbytečných zimních letů německé společnosti Lufthansa a její dceřiné aerolinky Brussels Airlines. Belgické aerolinky dokonce musely prázdných letadel vyslat několik tisíc. Proč?