klimatická změna

Vylučuje se ochrana klimatu a obranné politiky? Ne, naopak se doplňují, ukazuje analýza think-tanku Bruegel. V některých ohledech jsou úkoly, které dávají smysl pro obranyschopnost Evropy i klimatickou politiku, dokonce shodné. Doporučuje proto „nakopnutí“ evropského vývoje syntetických paliv do stíhaček, odstřihnutí Evropy od závislosti na zahraničních zdrojích energie nebo využití kapacit automobilek pro výrobu zbraní.

Slibovaný „konec Green Dealu“ se nekoná, navzdory volání politiků z řad české vlády i opozice. Ukazuje se nicméně, že k určitému posunu došlo. „Situace v Evropě se změnila,“ říká šéfredaktorka serveru Euractiv.cz Aneta Zachová. Očekávaný návrh Evropské komise, který má představit 90procentní klimatický cíl pro rok 2040, je toho důkazem. Přestože Komise slibuje představit jeho benevolentnější podobu, v konečném důsledku spíš povede k odtoku peněz z Evropy do jiných zemí, vysvětluje expert.

Pokud se Evropa neprobudí, zůstane v boji proti změně klimatu sama, s Mikronésií možná. Během evropského speciálu CNN Prima NEWS ve Štrasburku to řekl europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Reagoval tak na americkou změnu kurzu poté, co se úřadu prezidenta USA chopil Donald Trump. Podle Vondry chce zmíněnou změnu kurzu i čím dál více Evropanů. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) zdůraznila, že dekarbonizace musí být založena na ziskovém modelu a tržní ekonomice.

To, co se děje s naším světem, mě k smrti děsí, napsal v komentáři pro americkou CNN klimatolog Bill McGuire. Země se podle něj nikdy v celé své historii neohřívala tak rychle jako právě nyní. Uvedl také, že vědci by měli veřejnost pravdivě a dostatečně informovat, i když to v nich vyvolává strach. Důležité je, aby lidé viděli naději. Jednou z cest, jak je podle něj možné dosáhnout změny, je kolektivní akce.

Česko má podle ekonoma a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpána Křečka historický deficit v otázce minimálních mezd. „V některých případech jsou platy u nás nedůstojné. Měli bychom se zasazovat o jejich nárůst,“ pronesl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. S jeho slovy souhlasil předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. „Asi vám dám přihlášku do odborů,“ zajásal. Předáka také potěšil Křečkův odmítavý postoj ke klimatické politice Evropské unie.

Peru za posledních šest desetiletí přišlo o více než polovinu ledovcové pokrývky, jen v letech 2016 až 2020 zaniklo v důsledku klimatických změn 175 ledovců. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na peruánské výzkumníky.

Švédské aktivistce Gretě Thunbergové vytrhl v neděli jeden z účastníků klimatické demonstrace v Amsterdamu mikrofon z ruky. Nelíbilo se mu, že Thunbergová hovoří o politice, když se demonstrovalo za klima, napsal web televize Sky News.

Letošní červenec se velmi pravděpodobně stane nejteplejším měsícem v historii. Shoduje se na tom hned několik vědců. Podle jejich odhadů naše planeta něco podobného nezažila 120 tisíc let. K omezení růstu globální teploty a zabránění nejhorším dopadům změny klimatu jsou nutná „dramatická a okamžitá“ opatření, reagoval na oznámení vědců generální tajemník OSN António Guterres.

Nezvykle teplá první polovina roku, ohřáté oceány, mizející mořský led na Antarktidě a rekordní množství oxidu uhličitého v atmosféře – to jsou podle vědců čtyři hlavní alarmující faktory, které ukazují, že planeta se otepluje rychleji, než se čekalo. Americká CNN s odkazem na experty přes klima informovala, že lidstvo čeká pět nejteplejších let v historii.

Na malou švýcarskou vesničku Brienz se vyvalují miliony kubických metrů horniny. Gigantické balvany zablokovaly silnice, kameny dopadly jen těsně vedle domů. Úřady vesničku z obavy ze sesuvu vyklidily už v půlce května. Informoval o tom web Swiss Info.

Americká CNN upozornila na další projevy globálního oteplování ve světě – asijské státy hlásí rekordní vedra, teploty přesahují i hranici 45 stupňů Celsia. Vědci mezitím publikovali novou studii, ze které vyplývá, že kvůli oteplování planety už za pár let nebude na Arktidě v létě k vidění mořský led.

Zakladatel Amazonu a miliardář Jeff Bezos řekl CNN, že chce většinu svého jmění do konce života rozdat na boj s klimatickou změnou a podporu lidí, kteří mohou „sjednotit lidstvo v hlubokém sociálním a politickém rozkolu“. Agentura Bloomberg Bezosovo jmění nyní odhaduje na 124 miliard dolarů (asi 2,92 bilionu korun).