Protikuřácký zákon? Nevadí dvěma třetinám veřejnosti, ukázal průzkum Zdroj: pixabay.com/HansMartinPaul
Obcházení protikuřáckého zákona provozovnou v dočasné době nebo přepisem zařízení na soukromý klub či neochota ukázat občanku – tak na to nejčastěji naráželi hygienici během téměř 11 tisíc kontrol kvůli platnosti takzvaného protikuřáckého zákona. Během roku rozdali provozovatelům restaurací a hospod více než 400 pokut.
Od konce května loňského roku do 31. března 2018 hygienici v celé republice v souvislosti se zákazem kouření provedli 10 810 kontrol a udělili 423 pokut v celkové výši 311 tisíc korun. Pokud se pak celorepubliková data převedou na jednotlivé kraje, pak kontroloři vyrazili do terénu v každém kraji průměrně 77krát za měsíc a v každém kraji vybrali průměrně 2 200 korun na pokutách.
„To skutečně nejsou sumy, které by měly podnikatele položit. Celkový rozsah kontrol a objem penalizací považuji za přiměřený,“ okomentoval činnosti hygieniků senátor Jaroslav Malý. Nejčastěji vyráželi kontroloři do ulic v Moravskoslezském kraji a nejvíce vybrali na pokutách v Ústeckém kraji.
Vůbec nejčastěji hygienici naráželi na to, že se provozovatelé snažili obcházet protikuřácký zákon tím, že si nechali své provozovny zkolaudovat na dočasné stavby, ve kterých se kouřit smí. Dalším způsobem, jak obejít zákon, je pak zakládání soukromých klubů a spolků v místech, kde před jeho plaností fungovala restaurace či hospoda. Navíc pokud majitel svůj podnik odhlásil ze živnostenského rejstříku nebo ukončil svou živnost, je v podstatě nedohledatelný.
Změkčení zákona i petice za zachování veřejných nekuřáckých prostor
Jako problém se ukázala i povinnost provozovatele vyzvat osobu porušující zákon o kouření k tomu, aby svou cigaretu lidově řečeno típnul nebo odešel. Kontrolorky pak měly i problém přimět kouřícího člověka, který byl k tomu posilněn i alkoholem, aby prokázal svou totožnost. Často tak při tomto úkonu musela asistovat policie.
V Poslanecké sněmovně leží předloha jeho zmírnění, za níž stojí Marek Benda z ODS. Ta by přinesla možnost zřizování kuřáren v restauracích, divadlech, kinech a dalších kulturních zařízeních a na sportovištích včetně hal. Provozovatelé menších hospod nebo barů, v nichž se nepodává jídlo, by se mohli rozhodnout, zda bude podnik kuřácký, nebo nekuřácký.
Novela by dále zrušila odpovědnost hostinských za to, že podají alkohol dospělé osobě, u níž panuje podezření, že pak bude vykonávat činnost, kterou by mohla někoho ohrozit nebo poškodit majetek. Jenže jak to s novelou protikuřáckého zákona nakonec dopadne, si budeme muset počkat až na další poslaneckou schůzi v druhé polovině května. Podle pátečních reakcí jde ale usoudit, že nejspíš bude čelit ve Sněmovně zamítnutí.
Jako protiváha poslanci navrhovaného změkčení zákona vzniká řada iniciativ předně z řad lékařů. Příkladem je petice profesorky Evy Králíkové a profesorů Pavla Pafka a Jana Pirka, kteří se zasazují o zachování veřejných nekuřáckých prostor. Výzvu poslancům pro zachování stávajícího zákona adresovala i Česká pneumologická společnost.
Zájem o vyřešení závislosti na tabáku stoupnul až o 50 %
„S jejím předsedou profesorem Kolkem jsme o prospěšnosti této snahy na pátečním kongresu Hradeckých pneumologických dnů živě diskutovali a já tyto iniciativy veřejně podporuji. Pochopit to je přeci věcí zdravého rozumu. Který jiný tvor si podřezává větev, na které sedí? V pohostinství navíc pracuje řada mladých lidí, kteří se chystají založit rodinu, nebo ji již mají, a ti v zakouřeném prostředí trávili celou svou pracovní dobu,“ uvedl senátor Malý.
Za pozitivní dopad protikuřáckého zákona senátor považuje i zvýšený zájem o služby odvykacích poraden, který je na některých místech podle něj až o 50 % vyšší. „Zvýšený zájem o terapii jsme zaznamenali již v době, kdy se o zákonu teprve začalo veřejně diskutovat. Měli jsme najednou o 50 % klientů více. Naše objednací doba na první návštěvu klienta na terapii byla až dva měsíce. Rok 2017 byl v pardubické poradně svou návštěvností skutečně historicky rekordní,“ potvrdila i vedoucí Centra pro závislé na tabáku v Pardubicích Jana Nedbalová, která má s pomocí od závislosti na tabáku již patnáctiletou zkušenost.
Podle ní vynakládají klienti enormní úsilí a i po skončení kouření jsou ještě šest měsíců i rok velmi ohroženi recidivou. K návratu do starých kolejí může čerstvého nekuřáka dovést stres nebo zakouřené prostředí, v němž tráví čas se svými přáteli – kuřáky. „Pomoci by mohly i pojišťovny. Zatímco některá svého klienta v léčbě podpoří 500 korunami, jiná čtyřmi tisíci,“ uzavřela Nedbalová.
