Prezidentské volby 2018
První duel prezidentských kandidátů, Jiřího Drahoše a Miloše Zemana, sledovalo více než 2,2 milionu diváků. Podle politologa Jana Kubáčka mu dominoval současný prezident. Jiří Pehe zase upřesnil, že vůbec nejvíc rozhodující částí byl závěr debaty. Nejen, že Drahoš svým výrokem Zemana odzrojil, ale navíc se ukázalo i to, v jak rozdílné zdravotní kondici oba muži jsou.
Podle politologa Jana Kubáčka byla tato debata zásadní hlavně v tom, že šlo o vůbec první střet Jiřího Drahoše se současným prezidentem Milošem Zemanem. „První střet v samotném finále, první porovnání argumentů a snaha dostat do samého finále svá vlastní témata, zmobilizovat voličstvo ze svých táborů a pokud možno získat na svou stranu poslední váhající,“ uvedl pro Primazprávy.cz Kubáček.
Jiří Drahoš podle něj svou pozici nezvládl. „Byl nervózní, nedařilo se mu ani v momentech, kdy to byla jeho témata, kdy tam měl svůj prostor, tak jasně a srozumitelně pokládat otázky a dávat tam jasné a srozumitelné příklady a tím se ocitl v defenzívě a nahrával Miloši Zemanovi,“ upřesnil Kubáček s tím, že jediný světlý okamžik v jeho vystoupení byla zmínka, že migrační kvóty se nevyjednávají ani v Moskvě, ani v Pekingu.
Na druhou stranu Zemanovi se podle něj dařilo do debaty vnášet jeho názory a například i téma migrace a toho, jak na celou problematiku nahlíží právě jeho soupeř. „De facto se mu podařilo vytvořit dojem, že Jiří Drahoš je ‚vítačem‘, že je to člověk, který by byl ochoten převzít část migrantů. To, jak moc je to pravda, a jaký je reálný detail, tam nerozhoduje a Jiřímu Drahošovi se to do toho tématu nepodařilo vnést,“ vysvětlil.
Zeman pronesl v debatě sedm nepravdivých a tři zavádějící výrok
Právě použití výroku, kdy Zeman Drahoše označil za jedinou výjimku mezi českými politiky, protože nesouhlasí s tím, že bychom na území České republiky neměli přijímat nelegální migranty, nebyl překvapením pro vedoucího projektu Demagog.cz. „On podobný výrok použil i v debatách předchozích, na veřejnosti je použil už několikrát. Argumentuje dvěma věcmi. Za prvé tím, co Jiří Drahoš řekl v Lucerně v červnu minulého roku a pak tím, že v roce 2015 podepsal výzvu vědců proti strachu,“ popsal Jan Tvrdoň.
Tento výrok současného prezidenta tak vyhodnotili jako nepravdivý, neboť veřejná vyjádření Jiřího Drahoše neukazují, že by byl mezi českými politiky ve vztahu k migraci nějak unikátní. I on ale uznal, že nejspíš více času si sám pro sebe lidově řečeno „urval“ Miloš Zeman. „Pan prezident, byť měl dvakrát více výroků celkem, ale mezi nimi se objevilo sedm nepravdivých a tři zavádějící výroky, ale ani pan Drahoš se vlastně neobešel bez těch nepravdivých výroků,“ informoval Tvrdoň.
Voliče by mohla přesvědčit i zdravotní kondice kandidátů
Podle politologa a ředitele New York University v Praze Jiřího Peheho spoustu stále ještě váhajících voličů může ovlivnit to, v jaké jsou oba kandidáti zdravotní kondici. Při pohledu na obrazovky byl podle něj u obou totiž vidět v tomto ohledu markantní rozdíl. „Myslím si, že jeden z vůbec nejsilnější momentů té debaty byl ten konec, kdy se Miloš Zeman musel postavit. Celou dobu tam seděl tak nonšalantně rozložen v křesle a vypadal, že mu nic zásadního nechybí, ale v okamžiku, kdy ta debata skončila a pan Drahoš se postavil a Miloš Zeman na to musel také nějakým způsobem reagovat a musel také vstát, tak tam byla vidět ta jeho celková fyzická zchátralost,“ upozornil si Pehe.
On sám byl velmi překvapen, že Zeman celou debatu, která trvala více než hodinu, vydržel. Upozornil ale, že ke konci už na současné hlavě státu byla vidět únava. Jiří Drahoš podle něj měl několik momentů, kdy mohl „smečovat“, ale této možnosti nevyužil. „Ke konci bylo pár momentů, jako například když Miloš Zeman tvrdil, že Angele Merkelové vyčet kvóty s tím, že si nemůže někoho pozvat na návštěvu, a pak ho poslat k sousedům na oběd, tak Drahoš prohlásil, že to nebylo vyjednávání ale bonmot, což bylo takové uzemnění Miloše Zemana, na které on přesně nevěděl, jak reagovat,“ dodal.
