Po osmnácti letech od tragédie v New Yorku stále roste počet lidí, u nichž se rozvinula rakovina nebo jiná vážná nemoc v souvislosti s toxickým oblakem, který po 11. září 2001 několik týdnů obklopoval Manhattan. Nejedná se přitom o hasiče ani dobrovolníky, kteří pracovali na odklízení trosek v „první linii“. V důsledku zřícení tří mrakodrapů WTC se do vzduchu uvolnilo bezprecedentní množství chemikálií, jako jsou azbest, dioxiny a další karcinogenní látky.
V rámci federálního léčebného programu, který pomáhá přeživším, byla doposud diagnostikována rakovina desetitisícům hasičů, dobrovolníků a dalších lidí, kteří se podíleli na několik měsíců trvajícím odklízení sutin. Na konci června tohoto roku bylo v programu evidováno dalších 21 tisíc lidí, kteří se nepodíleli na pracích v „první linii“. Jedná se o dvojnásobný počet oproti červnu roku 2016. Z nich téměř 4 tisíce pacientů mají diagnostikovánu rakovinu – nejčastěji prostaty, prsu nebo kůže.
Pád třetího mrakodrapu 11. září 2001 nezpůsobil oheň. Nová studie vědců aljašské univerzity popírá oficiální verzi
Vědci z University of Alaska odmítají závěry amerických úřadů z roku 2008, podle kterých se třetí budova Světového obchodního centra (známá jako WTC 7) zřítila údajně kvůli „nekontrolovaným požárům“. Na základě závěrů čtyřleté studie, v rámci které bylo využilto čtyř extrémně komplexních počítačových modelů, zjistili, že „oheň nezpůsobil kolaps“. O studii informovaly například servery Daily Express nebo Daily Star.
Významný nárůst míry rakoviny v New Yorku
Zdravotníci říkají, že je nemožné přesně určit příčinu rakoviny u každého pacienta, ale za povšimnutí stojí zřejmá korelace mezi mírou onemocnění a vystavení (postižených) toxickým sutinám. Několik studií ukázalo, že míra rakoviny „se zvýšila od 10 do 30 procent“ mezi lidmi, kteří jim byli vystaveni ve srovnání s těmi, co nebyli, uvedl hlavní medik newyorkského hasičského sboru David Prezant.
Navíc se dále očekává, že jak budou lidé vystavení toxinům před osmnácti lety stárnout, bude míra ještě růst. Riziko rakoviny s věkem roste a u některých druhů rakovin, jako třeba rakoviny plic, může podle Prezanta jejich rozvoj trvat i 20 až 30 let.
Lze žádat odškodnění za újmu až do roku 2090
Také z toho důvodu americký prezident Donald Trump podepsal v červenci návrh zákona, který prodlužuje lhůtu pro podání žádosti o odškodnění ze strany zasažených z konce roku 2020 až na rok 2090. Kompenzační fond pro odškodnění obětí se bude pravidelně doplňovat po vyčerpání původního rozpočtu ve výši 7,3 miliard dolarů (zhruba 171 miliard korun). Průměrné odškodněn činí zhruba 240 tisíc dolarů (5,6 milionu korun) na jednoho pacienta a 682 tisíc dolarů za zesnulého (téměř 16 milionů korun).
Jacquelin Febrilletová a Richard Fahrer jsou typickými příklady rostoucí kategorie pacientů, kteří žili nebo pracovali v blízkosti Světového obchodního centra krátce po útocích. Ačkoliv nepatřili k tisícům pohotovostních pracovníků, kteří na místě útoku (Ground Zero) strávili měsíce odklízením trosek, jejich zdraví bylo ovlivněno podobně.
Jacquelin Febrilletové bylo 9. září, v den teroristických útoků na Světové obchodní centrum (WTC) v New Yorku, 26 let. Pracovala tehdy asi dva bloky od místa útoků. O patnáct let později jí, matce tří dětí, byla diagnostikována rakovina. Pravděpodobná příčina? Oblak toxického popela. „11. 9. 2001 jsem tam byla. Léta jsem tam každý den od 11. 9. pracovala. Nikdy nám nebylo řečeno, že by se cokoliv mohlo stát,“ říká.
Richard Fahrer, tehdy devatenáctiletý mladík, na rozdíl od Febrilletové v roce 2001 v inkriminované oblasti nepracoval. Ale od roku 2001 do roku 2003 pravidelně pracoval jako zeměměřič na jižním Manhattanu, kde původní dvojčata stála. Před osmnácti měsíci byla nyní sedmatřicetiletému otci diagnostikována agresivní rakovina tlustého střeva – nemoc, kterou geneticky nemají v rodině a která obvykle postihuje starší muže.