Potom, co Severní Makedonie a Albánie neuspěly v říjnu na summitu EU s možností zahájení přístupových rozhovorů o vstupu do EU, napsal koncem října Gerald Knaus, německý předseda inciativy European Stability Initiative, analytický materiál rozebírající zejména negativní přístup Emmanuela Macrona k rozšiřování EU.
Knausovu textu, kde autor cituje Macrona („Nefunguje EU dobře s 27, tak jak lze vysvětlit, že bude fungovat lépe s 28, 29, 30, 32?“) se nyní věnují balkánské servery a popisují Knausovu myšlenku takzvaného „norského modelu“ pro Západní Balkán. Západobalkánská mutace severu Deutsche Welle si všímá Knausova textu a jeho „norské“ myšlenky, kterou komentují jako náhradní řešení pro země tohoto regionu. Článek poukazuje na fakt, že Knaus a think tank European Stability Initiative, který vede, mají velký vliv na bruselské politiky. Knaus ve svém analytickém textu píše: „EU by měla všem zemím Západního Balkánu nabídnout možnost připojení k jednotnému trhu, jako je tomu u Islandu a Norska.“ K tomu Deutsche Welle poznamenává, že Knaus není jediný, kdo začal takto uvažovat: „Ozývá se stále více hlasů, že pro země tohoto regionu nadešla ´nultá hodina´ proevropské politiky. Nastal okamžik pohřbít myšlenku rozšíření EU a najít něco zcela nového. Mělo by to být subtilnější než je rozšíření, ale dostatečně přitažlivé pro balkánské státečky, abychom si je udrželi ve dvoře EU.“
Andreas Ernst, redaktor Neue Zürcher Zeitung a bývalý bělehradský dopisovatel, si myslí, že Macron záměrně torpedoval proces rozšíření. Navíc dodává: „Aspoň vyšla najevo podstata falešného vztahu EU a Západního Balkánu.“
Gerald Knaus se také navezl do francouzského prezidenta: „Makron zpochybnil to, čemu říkal ´teleologie rozšíření´, to je představa, že západní Balkán měl evropský osud. Macron důrazně poznamenal, že ´přistoupení každého souseda´ by bylo ´bizarní´. To by nebyla Evropa, kterou by Francie chtěla.“
V textu Deutsche Welle nalezneme i téma, které se bytostně dotýká České republiky. Autor článku popisuje Macronovu myšlenku mnoharychlostní EU: „Je to EU oběžních kružnic. Kolem středové osy Paříž-Berlín by obíhalo jádro, dále kolem jádra by obíhaly země společného trhu a po vnější kružnici by obíhaly přidružené státy, mezi kterými by možná mohly být Srbsko, Severní Makedonie, Černá Hora…“
Švýcarský novinář Andreas Ernst k tomu pro redakci Deutsche Welle poznamenává: „EU se tváří, že přijme balkánské země a pro změnu lídři těchto zemí se tváří, že provádí reformy… Takto by to mohlo vydržet ještě deset let nebo také věčnost. Nyní však toto divadlo evropské budoucnosti dostalo těžký úder, což je vlastně dobře. Musí nadejít nová nabídka.“
Existuje však připomínka toho, že tyto země, zejména Srbsko, se mohou otočit k Rusku, Turecku nebo Číně. To si Andreas Ernst však nemyslí a tvrdí, že „norský model“ je dostatečně přitažlivý.
Podle úsudku Deutsche Welle je pak půlmiliardový trh EU pro Srbsko i další dostatečně přitažlivý. Na druhou stranu by byl spokojený i Macron, že projekt rozšíření by byl dán na čas k ledu - třeba pro lepší příležitost.
Mirko Radušević