Švábi, cvrčci, sarančata a červi - jídlo budoucnosti, nebo jen výkřik tmy?

Dovedete si představit, že jednou bude hmyz naší potravou? V Asii nebo v Africe je to běžné. Když slyšíte, že se v Africe přemnožili sarančata, už se nedovíte, že tamní obyvatelé vezmou sítě, naloví přemnožený hmyz, usuší ho a pak ho sní. A co nesní, prodají.

Hmyz jedl opravdu už každý z vás - například v pivě, protože mšice, které jsou na chmelu, nikdo předem neodstraňuje. Zrovna tak ve vínu je drobný hmyz, a protože se hrozny před nakládáním samozřejmě také nemyjí, stane se hmyz jeho přirozenou součástí. A co teprve v marmeládách, ty se jen hemží pomletým hmyzem.

Je vám z těchto potravin špatně? Samozřejmě že není, vždyť každé tělo hmyzu je tvořeno ze 65 % bílkovinami a dále obsahue například omega 3, 6, 9 - nenasycené mastné kyseliny a esenciální kyseliny. Takže látky, které vlastně pro naše tělo potřebujeme. A navíc stačí pouhých 100 gramů hmyzu, abychom přijali v jednom dni všechny potřebné látky pro fungování našeho těla.

Reprodukční schopnost hmyzu je vysoká – například tele musí růst minimálně rok, abychom měli dobré telecí maso, ale takové saranče se reprodukuje co dva měsíce. Protože se konzumuje hmyz celý, nejsou problémy s odpadem. Většina hmyzu se tepelně upravuje, takže náš „strach“ z toho, že budeme jíst pohybující se červy, může také odpadnout. A ještě jedno plus. Můžeme jíst pouze hmyzí moučku, kterou jednoduše přidáme třeba do masových výrobků. A takový hamburger, který bude tvořen 60 % masa a 40 % hmyzí moučky se pak stane opravdu zdravým.

Hmyz je strava budoucnosti a vzhledem k tomu, že v Africe, Asii i Jižní Americe je to často nejen nutnost, ale i lahůdka, neměli bychom se ani my hmyzu obávat. I když degustace hmyzu u nás probíhá zatím jen v Praze a v Brně, nebo v soukromí, ale možná, že jsou to první vlaštovky, které zkrátka udělají jaro.