Uzbekistán na vahách mezi USA a Ruskem. Středoasijská země nemá problém s pracovní silou – naopak

Vláda v Taškentu oznámila, že se stane pozorovatelem v Euroasijském ekonomickém svazu. Svým rozhodnutím potěšila Rusko, zato naštvala USA, které považují tuto středoasijskou zemi s více než třiceti miliony obyvateli a populační explozí za svého spojence.

Oznámení navíc přišlo těsně po návštěvě amerického ministra zahraničí Mika Pompea v Uzbekistánu. Taškent o vstupu do ekonomického svazu uvažuje dlouho, a to již od roku 2019. Zatím se nic neodehrálo. Uzbečtí představitelé stále zkoumají „klady a zápory“. Rozhodnutí vstoupit do tohoto svazku brzdí skutečnost, že Uzbekistán chce také vstoupit do Světové obchodní organizace (WTO) a vstup do určité míry záleží na stanovisku USA. Aby uzbečtí představitelé nenaštvali Američany, situaci chtějí řešit jen statusem pozorovatele.

Euroasijská hospodářská unie je mezinárodní hospodářské sdružení založené v roce 2015. Jeho účelem je koordinovat hospodářskou politiku a vytvářet zónu volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a práce. Členy Unie jsou Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Arménie a Kyrgyzstán. Pokud by se Uzbekistán připojil, stal by se třetím z hlediska nominálního HDP a druhým členem z hlediska počtu obyvatel. To by pro ostatní členy bylo velkým přínosem.

To, proč Taškent o Unii uvažuje rozebírá ruský server deníku Izvestija a tvrdí, že hlavní výhoda je ve společném trhu práce a možnosti zvýšení „exportu“ svých lidí. Zjednoduší se zaměstnávání uzbeckých migrantů v Rusku. Autor článku upozorňuje, že na rozdíl od Ruska nebo Západu Uzbekistán netrpí demografickou krizí. Naopak, počet obyvatel za posledních 10 let roste průměrně o 680 tisíc lidí ročně. Průměrný nárůst pracovních míst v republice ve stejném období je 220 000 a nárůst nezaměstnané mládeže je až 460 tisíc lidí ročně. Podle programu zaměstnanosti mělo být v roce 2019 vytvořeno tisíc pracovních míst denně, ale podle neúplných údajů Státního statistického výboru jich bylo ve skutečnosti vytvořeno pouze 250 až 260.

Proto by vstup do Euroasijské hospodářské unie byl určitým řešením nashromaděných sociálně-ekonomických problémů této středoasijské země. Jsou zde další výhody, jako je dovoz nafty ze sousedního Kyrgyzstánu, kdy by se pak cena pohonných hmot měla snížit až o 20 procent. Není třeba zdůrazňovat volný pohyb zboží, o čemž již uzbečtí představitelé jednali s ruským ministrem zahraničí Lavrovem, že by rádi dostali přechodné období.

Když je to výhodné, proč Uzbekistán již není členem Unie? Důvodem jsou geopolitické aspekty integrace. Rusko jako dominantní země může posílit svůj vliv na Uzbekistán. V tomto případě se zvýší riziko zhoršení vztahů se západními partnery, zejména se Spojenými státy. Washington již Uzbekistán varoval před vstupem do Unie a hrozí potížemi se vstupem do Světové obchodní organizace. To byl také důvod cesty Mika Pompea do Uzbekistánu.