ilustrační foto Zdroj: AP
Z přibližně 2,2 milionu registrovaných migrantů, kteří v letech 2015 a 2016 přišli na území EU, Norska a Švýcarska, byly vráceny zpět do země původu pouze tři procenta. Více než polovina příchozích stále nemá vyřízenou žádost o azyl. Vyplývá to ze studie think tanku Pew Research Center, která čerpá z oficiálních dat Eurostatu.
Ze statistik dále vyplývá, že 40% žádostí o azyl, tedy přibližně 880 tisíc, bylo schváleno. Největší šanci získat azyl v Evropě měli lidé, kteří uvedli, že prchají ze Sýrie. Ti tvoří 80% všech schválených žádostí. Naproti tomu Albáncům, jejichž domovina netrpí žádnou humanitární krizí, bylo vyhověno jen ve 2% případů. To ale neznamená, že by byli nuceni odejít, upozorňuje server RT.
Většina Albánců podobně jako občanů Kosova, Afghánistánu a Íránu podají buď odvolání, nebo zemi zkrátka neopustí, dokud to nedostanou přímo nařízeno. A to i přesto, že mají zakázáno pracovat a pobývat ve státem zřízených ubytovnách. Azylové řízení stále probíhá s přibližně 52%, tedy více než milionem, migrantů.
New interactive: Explore refugee status of Europe's asylum seekers. About 1 million in waiting category @pewresearch https://t.co/6pu3dJ7Tmb pic.twitter.com/jq3pme1Hqx
— Ariana R-G (@arianarg) September 20, 2017
Jen osmi procentům příchozích (176 tisíc lidí) byla žádost o azyl definitivně zamítnuta. Tito lidé tak musí opustit evropské území. Jenže většina z nich (přes 100 tisíc) je vedena jako „neznámá“, což značí, že buď Evropu sami opustili, ukrývají se před deportací, nebo změnili identitu.
Podle statistik jsou pak nejvřelejší, co se kladných vyřízení žádostí o azyl týče, Nizozemsko (52%), Německo (50%) a Švédsko (48%). Na opačném pólu pomyslné tabulky se nachází Maďarsko, které vyhoví přibližně jednomu procentu žádostí o azyl.
