Smrtící úder USA na údajné pašeráky drog: Trump má imunitu, kdo místo něj stane před soudem?
Vojenský útok amerických sil na loď podezřelou z pašování drog v Karibiku si v září vyžádal několik životů a podle kritiků Trumpovy administrativy šlo o válečný zločin. Americký prezident Donald Trump má ale díky prezidentské imunitě prakticky neomezenou ochranu před odpovědností za tento zásah. Otázkou tedy je, kdo může být pohnán k odpovědnosti. CNN poukazuje na složité právní otázky spojené s americkým vojenským, civilním i mezinárodním právem.
Existuje jedna osoba, která se nikdy nebude muset zodpovídat ze zabití lidí, kteří se v září zoufale drželi trosek údajné pašerácké lodi v Karibiku. Tou osobou je americký prezident Donald Trump. Tomu coby prezidentovi USA udělil loni Nejvyšší soud podle CNN imunitu za činy související s jeho úřadem, které provedl či nařídil provést během svého funkčního období. To je jediný jasný bod v celé věci, od této prezidentské imunity se však podle CNN odvíjí složité a zamotané klubko vojenského, civilního a mezinárodního práva, které se týká odpovědnosti dalších osob.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Co je Cartel de los Soles, který USA označují za teroristickou organizaci?
Jde zejména o následující otázky. Přenáší se Trumpova imunita za mimosoudní zabíjení i na ministra obrany Petea Hegsetha, který podle CNN vydal prvotní rozkaz, aby na palubě lodi byli všichni zabiti, ale podle svých slov přímo nenařídil druhý úder raketami, jenž dorazil dva muže, kteří přežili první úder? A co admirál Frank Bradley, který zřejmě po konzultaci s právníkem zmíněný druhý úder přímo podle CNN nařídil? A jak si stojí vojáci, kteří stiskli spoušť?
Čtěte také
I když by v USA hned dvě ministerstva mohla stíhat lidi zapojené do těchto úderů, je podle CNN nepravděpodobné, že by k tomu došlo. Nezdá se totiž reálné, že by Trumpovo ministerstvo spravedlnosti chtělo někoho stíhat podle trestního práva, popřípadě že by jeho ministerstvo obrany usilovalo vyvodit odpovědnost zúčastněných podle vojenského práva, píše CNN. Ministerstva jsou pod vlivem Donalda Trumpa, a tak by bylo paradoxní, kdyby stíhala osoby, které provedly rozkazy, jež sám Trump schválil.
Trump by navíc také mohl kdykoli udělit milost každému, komu by za úder v Karibiku hrozil trest.
Bývalý vojenský právník – generálmajor Steven Lepper navíc podotkl, že by měl druhý úder na loď debatu posunout k důležitějšímu problému: Trumpova administrativa podle něj využívá armádu ke svým politickým záměrům bez přímého souhlasu Kongresu. „Celá tato diskuse o válečném právu je opravdu nemístná, protože se neuplatňuje,“ řekl Lepper.
Podle jeho názoru je použití armády k takovým účelům naprosto nezákonné. Trumpova administrativa se totiž, jak tvrdí, pokusila dát rovnítko mezi drogy proudící do USA a kulky přímo ohrožující Američany. A pro něco takového není podle něj v zákonech opora.
Širší odpovědnost
Podle Briana Finucaneho, poradce v International Crisis Group a bývalého právního poradce na ministerstvu zahraničí, by pojem odpovědnosti neměl být omezen jen na trestní postih jednotlivců, ale měl by zahrnovat i širší politické a institucionální aspekty. „Musíme rozšířit pohled na to, co znamená odpovědnost,“ řekl Finucane. Argumentoval i tím, že v krátkodobém horizontu by odpovědnost měl nést Kongres, který útok vyšetřuje.
Podle příspěvku na sociálních sítích amerického Jižního velitelství byl ve čtvrtek navíc proveden další útok.
On Dec. 4, at the direction of @SecWar Pete Hegseth, Joint Task Force Southern Spear conducted a lethal kinetic strike on a vessel in international waters operated by a Designated Terrorist Organization. Intelligence confirmed that the vessel was carrying illicit narcotics and… pic.twitter.com/pqksvxM3HP
— U.S. Southern Command (@Southcom) December 4, 2025
Finucane rovněž uvedl, že z dlouhodobého hlediska by „následující administrativa (tedy potrumpovská, pozn. red.) mohla mít politickou vůli usilovat o vyvození odpovědnosti.“ To je však běh na hodně dlouhou trať.
Vojenské a mezinárodní právo
Vojenský soudní systém je postaven na velitelském řetězci. A v něm velitelé hrají zásadní roli v procesu vznesení obvinění v případě porušení vojenského práva. O odpovědnosti vysokého důstojníka, jakým je například zmíněný Bradley, by tak rozhodovala porota složená z dalších vysokých důstojníků.
Příbuzní raketou zabitého kolumbijského rybáře Alejandra Carranzy již podle CNN podali stížnost k Meziamerické komisi pro lidská práva (IACHR), což by mohlo nakonec vést k odškodnění za jeho smrt. Dodejme, že mezi Spojenými státy a Kolumbií nebyla vyhlášena válka, z čehož plyne, že příslušníci americké armády by teoreticky mohli být podřízeni zákonům jiných zemí.
Čtěte také
Zatím se ovšem stále řeší, kdo příkaz k druhému úderu a zabití dvou přeživších vydal. Americká armáda každopádně zabila tyto lidi při plnění rozkazu Peta Hegsetha zničit údajnou loď s drogami. Celková strategie měla požehnání Donalda Trumpa, ačkoli jak on, tak Hegseth uvedli, že o druhém úderu nevěděli.
Mezinárodní soud
Možnost, že by se případem útoku na loď v Karibiku zabýval nějaký mezinárodní soud, je hodně nepravděpodobná. V Haagu sice existuje Mezinárodní trestní soud (ICC), který stíhá válečné zločiny, USA však nejsou členem této organizace.
Bill Clinton sice již v roce 2000 podepsal Římský statut, tedy dohodu o zřízení Mezinárodního trestního soudu, Senát však tuto smlouvu nikdy neratifikoval. Ve skutečnosti existuje americký zákon, podepsaný v roce 2002 prezidentem Georgem W. Bushem, který má chránit americké vojáky před zadržením nebo stíháním tímto soudem. V důsledku tohoto zákona se USA zdržují účasti na některých mírových operacích OSN.
Trumpova administrativa zaujala vůči ICC krajně nepřátelský postoj. V srpnu Trump schválil sankce a vízová omezení proti členům soudu poté, co ICC zahájil vyšetřování údajných válečných zločinů spáchaných americkými a afghánskými silami a CIA v Afghánistánu. Trump a jeho administrativa se staví také proti zatykačům ICC vydaným na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta.
Soudy jiných zemí
Itálie v roce 2009 podle CNN odsoudila téměř dvě desítky agentů CIA za únosy lidí podezřelých z terorismu z ulic Milána v roce 2003. Američané si však trest neodpykali a na vztahy obou zemí to nemělo vliv.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zdříml si Trump při jednání vlády? Před kamerami mu viditelně těžkla víčka.
vaclav.cerny@iprima.cz
