menstruační chatrč - Nepál Zdroj: foto repro youtube CGTN
Přestože zákon, který zakazuje ženy v době jejich menstruace vykazovat z domu, platí v Nepálu již od roku 2005, některé vesnice tento náboženský zvyk stále dodržují. Každoročně tak nepálské ženy v těchto chatrčích umírají kvůli nelidským podmínkám. Úředníci z malé nepálské vesnice Purbichowki však přišli s nápadem, kterým chtějí proti krutému zvyku bojovat.
Tento týden došlo v Nepálu k dalšímu tragickému úmrtí mladé ženy. Jednadvacetiletá Parbati Buda Rawat zemřela právě v jedné z chatek, kam obyvatelé převážně vesnic vykazují menstruující ženy a dívky. Úředníci ve vesnici ležící na západě Nepálu v oblasti Achham se proto rozhodli začít poskytovat finanční odměny všem ženám, které během svých dnů odmítnou být izolovány, informovala Al Jazeera. Jedná se o 5 000 rupií, tedy v přepočtu asi tisíc korun. Na rozdíl od východu země, kde se tyto tradice již téměř nedodržují, je západ stále plný „menstruačních chatek“, ačkoli za vyhosťování žen do těchto míst hrozí pokuta a vězení.
Parbati Buda Rawat si po třech dnech v chatrči, jejíž podlahu tvořilo bahno a kameny, zapálila oheň, aby se ohřála. Dalšího rána byla bohužel nalezena mrtvá. Podle policejního inspektora zemřela dívka na následky udušení. Rozhořčení nepálské vlády touto událostí, která zdaleka není prvním případem úmrtí dívky v chatce, vedlo k dalšímu parlamentnímu vyšetřování této náboženské zvyklosti známé jako „chhaupadi“.
Začátkem letošního roku na území Nepálu zemřela za stejných okolností náctiletá dívka a její dva malí synové, kteří se s ní v chatce po několik dní nacházeli. „Musíme zničit chaty především v našich hlavách – změnit naše postoje a přijmout menstruaci jako přirozený proces v životě ženy. Pokud bude zjištěno, že místní rodiny praktikují chhaupadi, budou jim odepřeny veškeré státní výhody,“ uvedl podle serveru Al Jazeera místní politik Dirgha Raj Bogati. Dodal, že pokud se chaty nechají zbourat, lidé na západě bohužel stejně postaví nové. Poukázal také na další nebezpečí kromě udušení kouřem, která ženám v chatkách hrozí; například uštknutí hadem, znásilnění či útoky divoké zvěře. Bogati nakonec dodal, že tato nelidská praktika je poskvrnou nepálské civilizace.
Do menstruační chatrče se obvykle vejdou maximálně dvě osoby v sedě, není zde prostor, aby se žena mohla postavit. Kvůli absenci jakéhokoli zateplení či dveří se ženy často pokouší v mrazivých nocích zahřát se rozděláním ohně. To ale mnohdy končí jejich smrtí. Ženy a dívky jsou v tomto období mnohými obyvateli nepálských vesnic považovány za nečisté a nesmí se dotýkat například mléka, náboženských symbolů či skotu. Pod pohrůžkou přivolání přírodní katastrofy a podobných neštěstí, se ženy nesmí stýkat ani se svými příbuznými a nesmí z chatek vycházet ven.
