Petro Porošenko Zdroj: @poroshenko / Twitter
Ukrajinský parlament včera odhlasoval výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení třicetidenního válečného stavu. Ukrajina tak reaguje na rostoucí napětí mezi Kyjevem a Moskvou po víkendovém incidentu v Kerčském průlivu, informovala agentura AP.
Válečný stav, který neznamená vyhlášení války, má být zaveden v 10 pobřežních a pohraničních regionech. „Válečný stav neznamená vyhlášení války,“ řekl ukrajinský prezident Porošenko. „Je zaveden za jediným účelem posílení obrany Ukrajiny ve světle rostoucí agrese ze strany Ruska,“ dodal.
Částečná mobilizace, vzdušná obrana nebo „informační bezpečnost“
Schválená opatření zahrnují částečnou mobilizaci a vzdušnou obranu. Dále výnos zahrnuje některá nejasně formulovaná opatření, jako například „posílení protiteroristických opatření“ nebo „informační bezpečnost“, která by mohla omezit některá práva a svobody.
Prezident Porošenko nicméně slíbil, že práva ukrajinských občanů budou úřady respektovat.
Aby ukrajinská hlava státu předešla spekulacím, že chce válečným stavem odložit prezidentské volby plánované na 31. prosince, rozhodla se původně navrhovanou délku zvláštního opatření zkrátit z 60 dní na 30. Tak, aby stav nekolidoval s průběhem chystané prezidentské kampaně.
Obě strany konfliktu se obviňují z provokací
V souvislosti s víkendovým incidentem, kdy ruská strana zabavila tři ukrajinské vojenské lodě, probíhá nyní z ruské strany výslech 24 zadržených ukrajinských členů posádek. Obě strany konfliktu se přitom navzájem obviňují z provokací.
Podle aktuálních informací šéf ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Hrycak potvrdil, že mezi zadrženými byli i příslušníci kontrarozvědky. Ruská tajná služba FSB pak uveřejnila záběry z výslechu, kde se tři zadržení přiznávají, že vluli do ruských výsostných vod a narušili hranice Ruska. Podle agentury AP jeden z nich zřejmě četl text na čtecím zařízení.
Podle agentury Interfax může ukrajinským námořníkům hrozit za ilegální překročení hranic při použítí násilí nebo výhružek až 6 let vězení.
Ukrajina dříve uvedla, že její plavidla směřovala do Azovského moře podle mezinárodních námořních zákonů, zatímco Rusko ji obvinilo, že se jim nepodařilo získat povolení pro proplutí úzkým průlivem, který je překlenut letos Ruskem zhotoveným devatenáctikilometrovým mostem.
Jak se k situaci vyjádřili světoví státníci?
Evropská unie i NATO volají po zdrženlivosti z obou stran. Německá kancléřka Angela Merkel podle informací své kanceláře telefonovala s Petrem Porošenkem, vyjádřila své obavy a zdůraznila potřebu zmírnění napětí a dialogu.
„Každopádně se nám nelíbí, co se děje, a doufáme, že se to urovná,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Mluvčí britské premiérky Theresy Mayové uvedl, že incident je „dalším důkazem destabilizačního chování Ruska v regionu a jeho pokračování v narušování územní celistvosti Ukrajiny“.
Ruský prezident Vladimir Putin „vyjádřil vážné znepokojení nad rozhodnutím Kyjeva dát do pohotovosti své ozbrojené síly a zavést stanné právo,“ uvedl Kreml ve svém prohlášení. Putin rovněž doufá, že „Berlín by mohl ovlivnit ukrajinské autority a odradit je od dalších bezohledných činů,“ uvedl deník The Telegraph.
Vyjádření českého ministra zahraničí
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček na Twitteru k situaci uvedl: „Jsem velmi znepokojen posledním vývojem v Azovském moři, kde došlo u Kerčského průlivu k ozbrojenému incidentu. Důrazně vyzýváme k deeskalaci situace. Stejně jako je pro nás nepřijatelná anexe ukrajinského Krymu Ruskem, je pro nás nepřijatelná anexe vod Azovského moře.“
O napjaté situaci na Ukrajině a ne úplně ideálním čase pro její návštěvu vypovídá i fakt, že ČSA v rekordním čase vyprodaly poslední letenky z Kyjeva do Prahy, které se podle našich informací vyšplhaly na rekordní částky.
„Je znát, že kdo na to má, ten mizí ven. Výhoda bezvízového režimu, mínus v těch cenách posledních letenek. Nikdo fakt nevypadá, že by se těšil na fajn dovču,“ uvedla pro Zpravodajství FTV Prima Češka, která je momentálně v Kyjevě.
