Vraždění, vypalování vesnic, usekávání rukou. Francouzský filozof líčí útoky na křesťany v Nigérii

Podle zprávy organizace Pew Research Center se Afrika do roku 2060 stane kontinentem s největším počtem křesťanů. Křesťanské organizace z celého světa ale upozorňují na stále častější útoky proti křesťanům na černém kontinentu. Hodně se v tomto ohledu skloňuje například Nigérie. Francouzský filozof, který tuto zemi navštívil, obavy křesťanů jen potvrzuje. Podle něj islámští radikálové otevírají v Africe novou válečnou frontu.

„Křesťané jsou stále více považováni za hrozbu pro země a vlády ovládané muslimy," uvedla Dede Laugesenová, výkonná ředitelka Save the Persecuted Christianians, americké charitativní organizace. K taktice muslimů pak uvádí, že „masová území neobydlených neovládaných regionů poskytují snadné krytí pro aktivity islámských teroristických skupin.

V kombinaci s extrémní chudobou, nezaměstnaností a dobře zavedenými cestami pro nezákonné obchodování se zbraněmi a otroky africké země bohaté na zdroje severně od rovníku poskytují úrodnou půdu pro bojovníky Islámského státu. Ti prchají z Blízkého východu a hledají nová teritoria, která by ovládli.“

S tímto koresponduje výzva a článek francouzského filozofa Bernarda-Henri Lévyho pro francouzský týdeník Paris Match, ve kterém upozorňuje na řádění muslimských skupin v Nigérii.

Lévy se v Paříži sešel s jedním křesťanským pentekostalistickým knězem, který je ředitelem nevládní organizace v Nigérii, kde se snaží o sblížení křesťanů a muslimů. Vyprávěl francouzskému filozofovi o nejbohatší africké zemi, kde muslimští pastýři Fulbové (původně nomádské pastevecké etnikum rozšířené především v oblasti afrického Sahelu, pozn. aut.) ze severu země útočí na křesťanské rolníky na jihu. Bernard-Henri Lévy se rozhodl, že odletí do Nigérie, aby se na vlastní oči přesvědčil, co se zde děje. Jeho svědectví o etnicko-náboženských čistkách se shoduje s tím, co praktikoval Islámský stát v době své největší „slávy“.

„Byla noc 15. července, když na motorkách přijeli Fulbové s pokřikem Alláh Akbar a zapalovali domy vesničanů. Ženě, která mi to vyprávěla, zabili čtyři děti, a když na ni přišla řada, všimli si, že je těhotná. To mezi nájezdníky vyvolalo diskuzi. Někteří jí chtěli rozříznout břicho, ale nakonec se rozhodli pro kompromis. Zřejmě proto, že byla krásná, jí usekli „jen“ ruku způsobem jako řezníci. A začali od prstů,“ píše ve svém článku francouzský filozof, který v doprovodu nigerijských bezpečnostních sil začal objíždět části Nigérie.

Podobné příběhy prý slyšel i jinde. Žena, která přežila útok Fulbů na vesnici, mu vyprávěla, jak přišlo o život 72 jejích spoluobyvatel. I ona přišla o prsty a navíc utržila ránu mačetou do krku. Své svědectví mohla odvyprávět jen díky tomu, že ji útočníci považovali za mrtvou.

Sám Bernard-Henri Lévy popisuje, jak na své cestě viděl zničené silnice, mosty a obydlí, v jejichž ohořelých sutinách se válely kuchyňské potřeby, na kterých byl popel a stopy lidské krve. Všude prý byly stromy bez listí, uschlá kukuřičná pole a někde ani živáčka. „Žádný z křesťanů se sem neodváží vrátit,“ píše ve své reportáži Lévy a doplňuje tím, jak v dálce viděl bílé skvrny, což byl dobytek, kvůli kterému sem muslimští Fulbové vtrhli.

Francouzský filozof ve svém příspěvku pro Paris Match dále tvrdí, že nigerijští vojáci nechrání místní obyvatele, neboť mnozí z nich jsou sami příslušníky Fulbů. „Všechny spojuje zlo, které se ani nedá pochopit. Je to zlo, které se káže v mešitách?“ ptá se Lévy a dodává, že zlo pramení z mešit, které v Nigérii vznikají stejně rychle, jako jsou páleny a ničeny svatostánky křesťanů.

„To vše je skutečná válka, kterou vedou Fulani, kteří jsou podle mě jen skrytou prodlouženou rukou – větve a listí skrývající teroristiskou organizaci Boko Haram,“ píše dále francouzský filozof, který se nakonec ptá, zda budeme jen mlčky přihlížet, jak islámští extrémisté otevírají další válečnou frontu, tentokrát v Africe. „Rozjíždím kampaň k záchraně křesťanství v Nigérii,“ uvádí na závěr Bernard-Henri Lévy.

Mirko Radušević

Tagy: