Zákon o sociálním bydlení zatím u poslanců vždy narazil. Vláda v demisi momentálně chce prosadit zákon, který by zaváděl dvě kategorie bydlení. Byty s regulovaným nájmem pro ty, co se do finančních potíží nedostali vlastní vinou nebo ubytování ve státem garantovaných ubytovnách zase pro lidi, kteří například své dávky propijí.
Zákon zavádí dvě kategorie bydlení. Bude záležet na tom, jestli se lidé dostali do problému sami vlastní vinou nebo prostě mají jen málo peněz. V takovém případě by měli nárok na sociální byty s regulovaným nájmem. Pokud ale patří do kategorie těch, kteří například své dávky propijí, budou se muset spokojit se státem garantovanými ubytovnami. Rozhodovat o tom budou obce.
„Tady hovoříme o těch úplně základních sociálních bytech, neboli spíš sociálních domovech, kde budou i omezena dispoziční práva, a bude se jednat samozřejmě i o tom, jakým způsobem budou pobírat tito lidé dávky,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí v demisi Klára Dostálová (nestr. za ANO).
Výstavba nových ubytoven nebo rekonstrukce současných bytových objektů
Nápad stavět ubytovny se ale nelíbí organizacím, které se sociálně slabými pracují. Podle nich je potřeba takové lidi naopak začlenit do běžné společnosti. „Čím víc postavíme ubytoven, tím zhoršíme tu situaci,“ upozornil například Štěpán Ripka z platformy pro sociální bydlení. „Měla by ta podpora být prioritně směřována na rekonstrukci, renovace stávajících bytových objektů v zástavbách a nikoliv na budování nových ubytoven,“ upřesnil výkonný ředitel Svazu měst a obcí Pavel Drhovzal.
Ubytovny jsou zatím spíš symbolem takzvaného byznysu s chudobou. V často nelidských podmínkách žijí celé rodiny. Majitelé ubytoven inkasují desítky miliard prostřednictvím dávek na bydlení přímo od státu. Přesto že před 3 lety už Sobotkova vláda schválila záměr zákona o sociálním bydlení.
Proti zákonu byl velký odpor
Do poslanecké Sněmovny se dostal teprve před rokem a tam také skončil. Proč? „Je zjevně příliš mnoho lidí, kteří jsou stále na ten obchod s chudobou sami napojeni a opravdu ten odpor v poslanecké sněmově byl obrovský, ale první odpor opravdu byl ze strany Svazu měst a obcí,“ doplnila zase exministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Přikazoval v podstatě obcím zavést sociální bydlení a nezohledňoval reálné podmínky,“ uzavřel Drhovzal. Šlo především o peníze, které neměli obce jisté. Nová šéfka ministerstva pro místní rozvoj ale obcím peníze slíbila. Zákon by měl začít platit za dva roky.