Starosta Hirošimy Kazumi Matsui dnes na vzpomínkovém shromáždění připomenul čtyřiasedmdesáté výročí shození atomové bomby na toto město. Zmínil se o hrůzných výjevech a agonii obětí. Kritizoval egocentričnost dnešní světové politiky a upozornil na zastrašování jadernými zbraněmi jako hrozbu globální bezpečnosti.
Historie
O nasazení nové zbraně ve válce proti Japonsku věděl v USA málokdo, jednalo se o přísně utajovanou akci. Americké velení v Tichomoří plánovalo a pokračovalo v konvenčním boji. Americké bombardéry v březnu 1945 rozpoutaly ohnivou smršť nad japonským hlavním městem Tokiem a během bombardování zde zahynulo 100 000 lidí. Pokračovaly další operace jako například zaminování japonských pobřežních vod a odříznutí Japonska od moře. Ponorkami a bombardéry bylo rozmístěno přes 12 000 min. Díky minám bylo potopeno 670 japonských lodí (pochopitelně všeho druhu včetně rybářských). Následovala operace Downfall a té mělo napomoci atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki. Mělo umocnit bezvýchodnou situaci Japonska. Vrchní velitel invaze generál Douglas MacArthur počítal dle předchozích zkušeností s fanatismem a bojovými zkušenostmi japonských válečníků a odhadoval boje ještě na pět až sedm let. To by znamenalo, že by válka skončila až v roce 1952. Američanům bylo jasné, že v případě útoku na japonské ostrovy se střetnou s armádou potenciálních kamikadze. Tehdy japonská armáda čítala kolem sedmi milionů vojáků, což byla smrtonosná velkozbraň. Američané po čtyřech letech války a sto tisících obětí neměli na výběr, než buď jít do akce se Sovětským svazem nebo použít bombu. V té době atomová bomba nebyla ani testovaná ani vyzkoušená, pouze se vědělo, že to bude něco úděsného. Prezident Truman prohlásil: „Pohlížím na atomovou bombu jako na vojenskou výzbroj a nemám pochyb, že ji lze využít.“
Minulost promítnutá do dneška
Tehdy již vznikl koncept Pentagonu pro bezkontaktní vojenský konflikt. Dnes jsou moderní prostředky válčení daleko sofistikovanější a ke zničení protivníka stačí několik minut. Proto na uvedeném vzpomínkovém shromáždění upozornil japonský premiér Šinzó Abe, že by si země vlastnící jaderné zbraně měly uvědomit „možnou realitu tragédie nukleárního útoku“. Dnešní smutné výročí bombardování Hirošimy bylo přesně v 8.15 hodin japonského času uctěno ve Vzpomínkovém parku míru v Hirošimě minutou ticha za oběti.
Ještě více nyní vyvstává velký problém, a to s ukončením americko-ruské smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). V roce 1987 ji podepsali prezidenti Ronald Reagan a Michail Gorbačov. O vině na ukončení smlouvy se dnes obě strany přou. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil: „V Evropě nejsou žádné nové americké střely, žádné střely NATO, ale je tady stále více a více nových ruských raket.“ K tomu dodal, že země se nyní stále více budou setkávat a střetávat spíše s globálními problémy než s lokálními. „Nárůst soupeření mocností a agresivnější Rusko vedou k tlaku na základy světového uspořádání a posledním příkladem je zánik smlouvy INF,“ uvedl Stoltenberg.
Ruský prezident měl dnes schůzku se členy ruské bezpečnostní rady na téma ukončení smlouvy INF a na její závěr prohlásil: „Neustoupíme od svých jednostranných závazků a všechny naše akce budou recipročního charakteru. Vztahuje se to na vývoj, výrobu a umísťování raket středního a krátkého doletu. Pokud Američané nerozmístí své rakety, nebudeme je ani my rozmisťovat.“
Mirko Radušević