Zvíře ve znaku: Božská ryba s velkou hlavou

Badatelé pracující na místech spojených s harrapskou kulturou neobjevili jen mnoho sbírek keramiky zdobené motivy ryb, ale i velké množství rybích kostí v odpadních dírách. Vyobrazení i kosti patřily několika druhům, které najdeme ve zdejších vodách dodnes.

Badatelé pracující na místech spojených s harrapskou kulturou neobjevili jen mnoho sbírek keramiky zdobené motivy ryb, ale i velké množství rybích kostí v odpadních dírách. Vyobrazení i kosti patřily několika druhům, které najdeme ve zdejších vodách dodnes.

Jedna je však velkou výjimkou – mahsír (v překladu „velká hlava“). Zdá se, že tato kaprovitá ryba se na jídelníčku místních obyvatel objevovala jen velice vzácně, jelikož byla uctívána jako „božská ryba“. A jelikož se její inteligence dá srovnat s naším „obyčejným“ kaprem, není divu, že si takovou přezdívku vysloužila.

Mahsír byl velice důležitým symbolem erbů muslimských knížecích států. Tato nejvyšší královská pocta údajně vzešla z Persie a později si ji osvojili i jiné státy tehdejší doby. Ale kromě toho všeho jde i o neoficiální národní rybu Pákistánu. V Pákistánu ji totiž najdete doslova v každé sladkovodní kaluži. Ani dnes není u rybářů příliš „oblíbena“, avšak i přesto si bohužel našla cestu na rybí trhy a do restaurací.

Nicméně nedávné studie populace ukazují, že počty mahsírů klesají. Poslední stabilní populaci byste našli v řece Poonch v Azad Kašmíru. Za jejich vymizením stojí neudržitelný rybolov – zdejší rybáři se nerozpakují použít při lovu například dynamit, granáty nebo elektrický proud. Tohoto ostrého poklesu počtů si začaly všímat i pákistánské úřady a spustily program na záchranu tohoto druhu. Mahsírové jsou zákonem chráněni již od roku 1992 a řeka Poonch by se v celé své délce měla stát národním parkem a útočištěm pro mahsíry a další druhy ryb.

Tagy: