Domů 1968

1968

Výpis příspěvků ke štítku „1968“

Pamětník srpna 68: Neutekl jsem z Čech, ale z Ruska. Švýcaři se divili, jak jsme si zřídili zemi

Jaroslav Havelka ve svých 88 letech žije v Ženevě již přes půl století, a to velice aktivním a sociálně bohatým životem. Dlouhou dobu v Ženevě působil jako předseda místního spolku Beseda Slovan, který sdružuje švýcarské Čechy a pořádá pro ně různé kulturní i společenské akce. „Utekl jsem z Ruska, ne z Československa,“ vzpomíná.

Co kdyby v srpnu 68 nepřijely tanky? Dubček by přišel o moc, Slováci se mohli odtrhnout

Nebýt invaze ze srpna 1968, Dubčekovým komunistům by se situace brzy vymkla z rukou. Záhy by skončila vláda jediné strany, místo normalizačního bezčasí bychom volně cestovali po světě, svobodně bychom podnikali i mluvili, sametová revoluce by nebyla potřeba. Václav Havel by se nikdy nestal prezidentem, Gustáv Husák by byl za reformátora, Slovensko by se možná odtrhlo už v 70. letech. K výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy to pro CNN Prima NEWS popisuje historik Oldřich Tůma.

Vzbudila mě velká rána, polské tanky přerazily hraniční závoru, vzpomíná pamětnice

Jiřina Batrlová žila v srpnu 1968 v domě přímo na československo-polské hranici v Krnově. „O půlnoci mě vzbudil hrozný hluk a pak velká rána, to polské tanky přerazily ocelové hraniční závory,“ vzpomíná 67letá žena na invazi pěti armád Varšavské smlouvy do Československa. Krnov v tehdejším Severomoravském kraji obsazovali Poláci, celkem polská armáda poskytla pro invazi 28 tisíc vojáků.

Před padesáti lety začala okupace, která si vyžádala stovky československých životů

21. října 1968 - den, kdy v „neposlušném“ Československu začali vinou vojsk Varšavské smlouvy umírat lidé. Hned během prvních týdnů okupace zemřely desítky Čechů a Slováků. Někteří byli zastřeleni, jiní zemřeli při střetu s tanky a těžkou technikou. Celkem do konce roku 1968 zemřelo 137 lidí, další stovky skončily s různými zraněními v nemocnicích. Připomeňme si dnes některé z obětí i to, jakým způsobem přišly o život.