1968

Nebýt invaze ze srpna 1968, Dubčekovým komunistům by se situace brzy vymkla z rukou. Záhy by skončila vláda jediné strany, místo normalizačního bezčasí bychom volně cestovali po světě, svobodně bychom podnikali i mluvili, sametová revoluce by nebyla potřeba. Václav Havel by se nikdy nestal prezidentem, Gustáv Husák by byl za reformátora, Slovensko by se možná odtrhlo už v 70. letech. K výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy to pro CNN Prima NEWS popisuje historik Oldřich Tůma.

Jiřina Batrlová žila v srpnu 1968 v domě přímo na československo-polské hranici v Krnově. „O půlnoci mě vzbudil hrozný hluk a pak velká rána, to polské tanky přerazily ocelové hraniční závory,“ vzpomíná 67letá žena na invazi pěti armád Varšavské smlouvy do Československa. Krnov v tehdejším Severomoravském kraji obsazovali Poláci, celkem polská armáda poskytla pro invazi 28 tisíc vojáků.

Ve věku 92 let zemřela někdejší televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková. Uvedla to úterý na svém webu Česká televize. Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, přestože na ni mířily samopaly sovětských vojáků.

Píše se rok 1968. Těsně před Velikonoci přijíždí do Prahy západoněmecká levičácká legenda Rudi Dutschke. Českoslovenští vysokoškoláci jej místo ovací málem vypískají.

21. října 1968 - den, kdy v „neposlušném“ Československu začali vinou vojsk Varšavské smlouvy umírat lidé. Hned během prvních týdnů okupace zemřely desítky Čechů a Slováků. Někteří byli zastřeleni, jiní zemřeli při střetu s tanky a těžkou technikou. Celkem do konce roku 1968 zemřelo 137 lidí, další stovky skončily s různými zraněními v nemocnicích. Připomeňme si dnes některé z obětí i to, jakým způsobem přišly o život.