reklama

Zemřela hlasatelka Kamila Moučková, tvář protiokupačního vysílání v roce 1968

Ve věku 92 let zemřela někdejší televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková. Uvedla to úterý na svém webu Česká televize. Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, přestože na ni mířily samopaly sovětských vojáků.

reklama

Život jako na houpačce, se strmými vrcholy i pády, prožila legendární hlasatelka Pražského jara Kamila Moučková. Působila v rozhlase a 13 let byla první dámou televizních zpráv, než ji za normalizace vyhodili. Později myla podlahy, obsluhovala v divadelním klubu a živila se jako prodavačka. Jedna z prvních signatářek Charty 77 se na obrazovky směla vrátit po listopadu 1989.

Ze studia ji vyvedli se samopalem v zádech

V dobách začátků v Československé televizi v roce 1956 se Moučková stala první televizní „zprávařkou“ v Evropě. Do té doby tento post zastávali jen muži. Do televize přišla z rozhlasu, kde hlásila už od roku 1952. Televize ji jako nové médium zajímala a nová technika jí problémy nedělala, televizní vysílání bylo tehdy teprve v plenkách.

O 12 let později při okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy Moučková informovala o aktuální situaci až do vypnutí vysílačů a ze studia ji vyvedli až pod pohrůžkou samopalu sovětského vojáka v zádech.

„Ty první roky jsme byli všichni děsně namíchnutí, dožraní, byla jsem opupínkovaná vzteky,“ komentovala to později. „Říkala jsem si, co si to dovolují, ti šmejdi, překročit hranice jiného výsostného státu, to je něco tak strašného,“ dodala.

Z obrazovky musela zmizet, ale lidé na její hlas a odvahu nezapomněli. Ona zatím dvě dekády myla podlahy, vařila kávu v divadelním klubu, lepila pytlíky, prodávala a také jako jedna z prvních podepsala Chartu 77.

„Jsem silná osobnost, která unese spoustu věcí. Taky jsem si toho na sebe v životě dost nakládala. Myslím, že mým životním krédem je být spravedlivá. Když se nad tím víc zamyslím, tak je to jednoduché – nelhat a nekrást,“ řekla ČTK Moučková v roce 2013.

Říkali jí lvice

Listopad 1989 ji přivedl zpátky ke zpravodajství a na čas také k politice. Jako radní čtyři roky oddávala na pražské Staroměstské radnici a na rozhlasových vlnách působila řadu let jako zprávařka v pražské Svobodné Evropě. Televizní diváci ji mohli vidět i při moderování pořadu pro seniory Barvy života.

V roce 2013 dostala cenu Arnošta Lustiga za udržení a rozvoj hodnot, jakými jsou odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost. V témže roce dostala od prezidenta Miloše Zemana i státní vyznamenání, a to medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury.

Svůj životní příběh zpracovala Moučková v knize Říkali jí lvice. Takto ji nazýval mužský kolektiv za jejích počátků v televizi. S druhým dílem vzpomínek s názvem Nejsem žádná lvice jí pomohla spisovatelka Petra Braunová.

Život ve velkých křivkách

Ve vzpomínkových knihách popsala i své dětství v Jihlavě. Narodila se 8. dubna 1928, její otec Vilém Nový byl novinář a politik, maminka byla v koncentračním táboře. Kamila už na základní škole ochotničila a po studiu na reálném gymnáziu v Jihlavě nastoupila do oblastního divadla. S otcem, zapáleným komunistickým funkcionářem, měla rozporuplný vztah.

Ze dvou manželství, nejdříve s hercem Milošem Willigem a posléze s Josefem Moučkou, měla tři děti. S jejich výchovou jí později pomáhal další životní partner, herec Jiří Zahajský, který u Moučkové bydlel po svém příchodu do Vinohradského divadla. „S Jirkou jsme se milovali jako dva blázni, po jeho odchodu jsem málem umřela,“ vzpomínala Moučková na bolestnou životní kapitolu.

„Celý můj život byl ve velkých křivkách. Šla jsem buď hodně nahoru, nebo dolů a tvrdě přistála. Ale jsem vděčná, že to tak bylo, nejhorší ze všeho je nuda,“ prohlásila Moučková, pro kterou byla nejdůležitější hodnotou vnitřní svoboda.

Tagy:
moderátorka 1968 okupace Československa úmrtí Kamila Moučková hlasatelka

Hlavní zprávy

Napětí na Ukrajině sílí. Španělsko vyslalo válečné lodě, Američané zvažují evakuaci
Zahraničí

Napětí na Ukrajině sílí. Španělsko vyslalo válečné lodě, Američané zvažují evakuaci

Západ se stále více obává, že dojde k ruské invazi na Ukrajinu. Americká ambasáda v Kyjevě chce ze země dostat všechny postradatelné diplomatické pracovníky i s jejich rodinami. Španělsko už vyslalo své válečné lodě, které se mají připojit k loďstvu NATO ve Středozemním a Černém moři. Mnoho dalších evropských zemí se snaží na území Ukrajiny dostat vojenskou techniku. V tom jim ale často brání Německo, jehož přístup k Ukrajině by se dal považovat za velmi chladný.

Zápasníka Procházku čeká životní zápas. V UFC se utká o titul s Teixeirou

Elitní český MMA bojovník Jiří Procházka zná termín svého životního zápasu. 7. května ho čeká titulový souboj proti úřadujícímu UFC šampionovi v polotěžké váze. Tím je v současnosti Brazilec Glover Teixeira. Dějiště akce UFC 274 ještě promotér oficiálně neoznámil, galavečer by se ale měl uskutečnit v Riu de Janeiru. Teixeira by tak měl obhajovat titul v domácím prostředí.

Sledujte ŽIVĚ Partii s Blažkem a Benešovou: Jak by řešili kauzu Vlasty Parkanové?

Změní českou justici případ bývalé ministryně Vlasty Parkanové? Na otázku budou hledat odpovědi hosté Partie Terezie Tománkové ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a jeho předchůdkyně ve vládě Marie Benešová (za ANO). Následovat bude velká diskuse o testování, očkování a nových protipandemických opatřeních, které se zúčastní hned několik zástupců různých politických stran. Pořad můžete sledovat v neděli od 11 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Ohňon, Investice nebo Jazz. Neobvyklá jména jsou v Česku čím dál populárnější

Volba jména dítěte je ve světě i v Česku stále liberálnější. Jana, Jiřího nebo Annu nahrazuje Ohňon, Trinity nebo Jazz. Rodiče by však měli myslet na to, že jméno, které dají svému dítěti, si jejich potomek ponese celý život. Podle odborníků může výběr jména dokonce negativně ovlivnit život dítěte. Experimentování s neobvyklými nebo úplně novými jmény se navíc nemusí setkat s pochopením úřadů.

Lámali vězňům nohy a bili je do obličeje. Dozorcům z Valdic hrozí až 10 let za mřížemi

Vyšetřovatelé Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) stíhají osm dozorců z věznice Valdice na Jičínsku. Viní je z toho, že fyzicky napadali odsouzené nebo násilí přihlíželi. Dvěma dozorcům hrozí až desetileté tresty. GIBS zahájila trestní stíhání po vyhodnocení důkazů i znaleckých posudků loni v říjnu, informovala v sobotu mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

reklama

Domácí zpravodajství

reklama