Vědci přepisují dějiny výzkumu sopek. Nová studie zmapovala dosud největší výbuch v moderních dějinách – erupci podmořského vulkánu Tonga, k němuž došlo v lednu 2022. Událost překonala několik rekordů a současně přinesla naději pro rychlejší varování lidí před přírodními katastrofami.
Obří výbuch podmořské sopky Tonga rozpoutal bouři, která trvala 11 hodin, měla průměr přes 240 kilometrů a vzniklo v ní víc než 192 tisíc blesků. Oblak popela vychrlila do výšky 38 kilometrů.
Seismologové popsali erupci sopky v nové studii jako vůbec nejsilnější v moderních dějinách. Došlo k ní 15. ledna 2022: kaldera vulkánu sice leží 150 metrů pod hladinou, erupce mořem ale prošla jako nůž papírem a vychrlila do atmosféry obrovské množství popela v množství pět milionů tun za sekundu.
Fascinující kruhy z blesků
Vědci si museli výsledky několikrát ověřit, protože nevěřili, že by něco takového bylo možné. Podle teoretických modelů by totiž sopka vůbec neměla mít dostatek síly, aby chrlila tak vysoko. Přesto se to stalo – a nebyl to jediný rekord, který toho dne padl.
ČTĚTE TAKÉ: Středomoří bude životu nebezpečné. Teploty tam v létě překonají 50 stupňů, varují vědci
Tonga (celým jménem Hunga Tonga – Hunga Haʻapai ) totiž také spustila vůbec nejintenzivnější aktivitu blesků, jaká v dějinách meteorologie byla popsána, a to 192 tisíc zášlehů elektřiny za 11 hodin, přičemž na vrcholu aktivity to bylo 2 500 výbojů za sekundu. Navíc se blýskalo výrazně výše, než je to u normálních blesků známé – ve výšce až 30 kilometrů nad hladinou moře.
Tato aktivita se navíc tvořila na první pohled až nepřirozeně pravidelně. Družicové záběry totiž ukázaly, že záblesky měly tvar jakéhosi deštníku nebo hřibu, který se zvětšoval s tím, jak rostl oblak popela ze sopky.
Právě rychlé tření částic ze sopky spojené s jejich pohybem vzhůru spustilo explozivní reakci, z níž se pak rodily blesky. Pomáhalo tomu i vodivé prostředí, erupce totiž z oceánu vynesla do nebe i obrovské množství slané vody.
The biggest volcanic eruption ever seen from space. Tonga Volcano Explosion 15.01.2022🌋
— 💙 #TechForGood 💙 (@Shi4Tech) June 23, 2023
By @wonderofscience pic.twitter.com/F0gHyltlG1@mvollmer1 @jblefevre60 @BetaMoroney @Xbond49 @CurieuxExplorer @Nicochan33 @efipm @FrRonconi @LaurentAlaus @kalydeoo @Ym78200 @jeancayeux @rwang0
Vědci už podobné bleskové kruhy kolem sopek pozorovali dříve, ale vždy šlo jen o jeden takový útvar. Tonga zplodila rovnou čtyři – navíc se na rozdíl od těch známých okamžitě začal jejich střed plnit dalšími stovkami blesků. Něco takového vědci zatím nikdy na Zemi nepozorovali; dosud také nedokázali popsat, jak je to vůbec možné.
Naděje na rychlejší varování obyvatel
Výzkum vědcům ukázal, jak málo toho ještě víme o našem světě. Přesto, nebo možná právě proto jsou z něj nadšení. Jeho výsledky by totiž mohly pomoci zachránit spoustu lidských životů.
Aktivita blesků nastává prakticky okamžitě po erupci – a dá se snadno odhalit rovnou z několika družic na oběžné dráze, například z americké Goes-17 nebo japonské Himawari-8. Erupce se pak monitorují ze satelitních snímků sopečného chocholu, který však družice zaznamená asi až deset minut po jeho vzniku.
Při takových katastrofách jde o každou minutu. Takže pokud by se vědci zaměřili právě na detekci blesků, mohli by lidi v blízkosti vulkánů varovat dříve než doposud před všemi možnými dopady – od smrtících pyroklastických proudů přes ničivé tsunami až po mračna popela schopná narušit leteckou dopravu.
