Velké části kolem Středozemního moře mohou být postižené změnou klimatu víc, než se čekalo. V některých oblastech hrozí, že letní teploty překonají hranici, kdy se už venku nedá ve zdraví přežít.
S tím, jak se lidským přičiněním Země stále více otepluje, přibývá i extrémně horkých dní. Ty jsou spojené s dříve nebývalými vedry a také s nadměrnou úmrtností, protože organismus zejména zranitelných lidí v takových podmínkách zkrátka nepřežije.
Mezinárodní skupina vědců se v odborném časopise Nature podívala na to, jak se budou letní extrémy vyvíjet v oblíbených turistických destinacích Evropanů – ve Středomoří a na Blízkém východě. Výsledky se dají shrnout jednou větou: Na letní dovolené tam zapomeňte.
K TÉMATU: CNN: Extrémní teploty a sálající oceány. S planetou se děje něco divného, popisují vědci
Tyto oblasti podle vědců zažijí horka, jaká tam nikdy za celou dobu lidského osídlení neexistovala. „Na všech zkoumaných místech by teploty nad 50 °C byly v předindustriálním světě extrémně vzácné, nebo dokonce nemožné,“ popsali klimatologové. „Ale v důsledku změny klimatu způsobené člověkem se jejich pravděpodobnost rychle zvyšuje. V nejteplejších lokalitách se podle našich odhadů pravděpodobnost takových teplot zvýšila 10–103krát a na konci století by se takové extrémy mohly vyskytovat už každý rok.“
Podle analýzy se ve zkoumaných místech mohou do roku 2100 jeden až dva měsíce v roce vyskytovat teploty, při nichž hrozí nadměrná úmrtí způsobená právě nesnesitelným vedrem.
Tyto extrémy by podle studie mohly být do konce století běžné v místech, kde jsou v současné době zatím ještě velmi vzácné a v předprůmyslových dobách se nevyskytovaly vůbec.
Desetinásobné zhoršení dopadů na zdraví
Autoři pokládají výsledky svého modelu za znepokojivé, ale bohužel velmi pravděpodobné. Upozorňují, že lidé by na ně měli reagovat – oběma způsoby, které se nabízejí. Jedním z nich je mitigace, tedy úsilí, aby se tento scénář vůbec nenaplnil. Druhým je adaptace, což je snaha se změněným podmínkám přizpůsobit. A adaptace už se začínají uplatňovat, ale zdaleka ne všude – pouze ve státech, které na to mají.
Jedním z nejúčinnějších opatření je používání klimatizace snižující úmrtnosti v důsledku horka až o 20 %. V bohatších zemích, jako je Katar, je všudypřítomná, a nyní se dokonce začíná objevovat i ve venkovních prostorách – na ulicích metropolí, kde efekt tepelného ostrova způsobuje ještě vyšší teploty. Je velmi pravděpodobné, že se tento způsob ochlazování měst rozšíří i do dalších bohatých oblastí.
Dalších možností moc není, nepočítáme-li migraci do oblastí s přívětivějším podnebím. V těch nejteplejších zkoumaných lokalitách, kde už se v současnosti občas teploty nad padesátku vyhoupnou, vědci pozorovali zvýšení negativních dopadů na lidské zdraví více než desetinásobně. „Zjistili jsme výrazný nárůst počtu dní s nadměrnou úmrtností v důsledku antropogenního oteplování,“ uvádějí v závěru své studie.
Život, jak ho dnes známe, bude brzy v těchto vlnách veder nepředstavitelný. Jednoduše proto, že lidský organismus v takových vedrech přestává fungovat. Týká se to zejména zemí, které přiléhají k Perskému zálivu. Tam jsou extrémním horkem obzvláště zranitelní stavební dělníci.
Vedra čekají nejen Afriku, ale i Evropu
Většina výzkumu se soustředila na středomořské země v Asii a Africe, protože právě tam je problém s horkem nejpalčivější. Ale vzhledem k tomu, že nejvyšší evropské teploty se už nyní blíží hranici 50 °C, vyvstává podle autorů studie otázka, jestli se extrémní klimatické podmínky nestěhují i do Evropy.
„Naše práce poskytuje určité důkazy, že tomu tak skutečně může být, přinejmenším v oblastech s největšími trendy oteplování, jako je jižní Španělsko. Ačkoli tato migrace klimatu na sever je možná nepříliš překvapivým vědeckým závěrem, její bezprecedentní dopady mají pro postižené evropské země velký význam,“ varuje studie.
