Rok 1960 přinesl velkou revoluci v prezidentských volbách. Dne 26. září toho roku se v USA vysílala historicky první televizní debata dvou kandidátů, kteří usilovali o post hlavy státu. Souboj mezi demokratem Johnem Fitzgeraldem Kennedym a republikánským viceprezidentem Richardem Nixonem dopadl lépe pro prvně jmenovaného. A to se také možná nakonec odrazilo v samotném hlasování amerického lidu.
J. F. Kennedy před 60 lety vyhrál volby s těsným náskokem 119 000 hlasů. Ačkoliv podle historiků oba kandidáti diskutovali velmi zdatně, premiérově vysílaná televizní debata, kterou moderoval Howard K. Smith, příliš nehrála do karet Nixonovi. Tehdy 47letý republikán krátce před ní prodělal virózu, což se na jeho vystoupení značně podepsalo. Byl bledý a celkově působil méně charismaticky. Nepomohl mu ani fakt, že na sebe oblékl šedé sako, které částečně splývalo s pozadím.
To Kennedy zvolil tmavý oblek, působil energicky, stál zpříma a neustále hleděl přímo do kamery, čímž na rozdíl od svého protikandidáta získával větší pozornost publika. Nixon v chicagském studiu stanice CBS často uhýbal pohledem na jednu či druhou stranu.
Američané, kteří před šedesáti lety duel poslouchali v rádiu, měli pocit, že vítězí republikánský viceprezident Nixon. Jenže dojem lidí sedících u televizorů byl právě opačný.
Ukázalo se, že televizní debata může být silnou zbraní, ale také sebedestrukčním nástrojem. Proto v dalších letech někteří politici říkali při pozvání do přenášených debat rázné „ne“. Byl to případ Lyndona Johnsona v roce 1964 i samotného Nixona v letech 1968 a 1972, kdy už byl prezidentem.
Dívání se na hodinky a nespokojené vzdychání
O čtyři roky později Gerald Ford vyhodnotil televizní přenos s Jimmym Carterem jako svou šanci, kterou ovšem nevyužil a debatu prohrál. V roce 1980 se karta obrátila a Carter podlehl Ronaldu Reaganovi jak v debatě, tak celkově ve volbách. Od té doby se televizní klání konají pravidelně a nikdo se jim nevyhýbá. Někteří politici se ovšem nevyhnuli ani chybám. Které z nich jsou nejznámější?
V paměti zůstává duel George Bushe staršího s Billem Clintonem a Rossem Perotem v roce 1992, kdy se Bush při probírání ožehavého tématu několikrát podíval na hodinky. Na Američany toto gesto zapůsobilo jako ručník hozený do ringu. Albertu Goreovi se zase v roce 2000 při debatě s Georgem W. Bushem vymstilo to, že vzdycháním dával najevo, jak se mu Bushovy odpovědi nelíbí. Diváky to popudilo, Gore na ně zapůsobil velkopansky až arogantně.
Poslední debata byla nejsledovanější
Ve Spojených státech mají prezidentské debaty obecně hluboké kořeny. První z nich vedl už v 19. století se svým protikandidátem Abraham Lincoln. Diskuse se nejprve objevovaly jenom v tisku, později v rozhlase, poprvé to bylo v roce 1948. Tehdy si pevnou půdu pod nohama vytvořil pozdější vítěz Harry S. Truman. Televize pak souboje ještě více zatraktivnila a kandidátům nabídla výraznější šanci, jak protivníky zastínit.
V posledních letech kandidáti čím dál častěji využívají internet a sociální sítě. Doposud nejsledovanější byla televizní debata Donalda Trumpa s Hillary Clintonovou v roce 2016, kterou vidělo 84 milionů Američanů.
