Pavel Košek: nepodceňujte bezpečí vašich dětí v online prostředí
Návod, jak být dokonalým rodičem, neexistuje. Ovšem rady, jak být dobrým digitálním rodičem, ty už se najít dají. O základní pravidla, kterých je třeba se držet, se s námi podělil Pavel Košek, šéf korporátní komunikace ve společnosti Huawei a především odborník na online bezpečnost. Tématu, jak seznámit ty nejkřehčí uživatele s digitálním světem, a přitom je udržet v bezpečí, se věnuje už řadu let. Čtěte jednoduchý přehled, který vám nezabere příliš času a přitom poskytne vše, co je nutné vědět.
Lámat si v 21. století hlavu, zda dětem dovolíme používat chytré technologie a případně jak dlouho, je téměř zbytečné. Samozřejmě není vhodné nechat je surfovat po internetu bez dohledu a jakékoli míry. Je více než zapotřebí poskytnout jim i jiné aktivity, jako jsou hry s vrstevníky, sportování, výlety s rodinou apod. Nicméně výdobytky moderní techniky nás všechny obklopují téměř nepřetržitě. Děti to vidí a se zvídavostí sobě vlastní je chtějí objevovat a používat stejně jako my.
Pokud jste tedy zastáncem výchovy, při které děti seznámíte s realitou se vším, co k ní patří, a to i s tou digitální, jsou tyhle řádky právě pro vás.
Rozhodujte podle zralosti dítěte
Zatímco jedni rodiče své dítě nechávají objevovat chytré technologie postupně už od nejranějšího věku, jiní je od nich drží co nejdál minimálně do nástupu do školy. Co z toho je správně? Jediné kritérium, které by vás mělo skutečně zajímat, je zralost dítěte.
„Každé dítě se vlastně vyvíjí individuálně. Vnímá různě chytré technologie, je různě schopné v tom digitálním světě žít, čelit nástrahám atd. Nicméně střetává se s digitálním světem vlastně odmalička, ať už je to třeba chytrá televize, mobilní telefon, a tak dál. Takže, kdy začít dítě seznamovat? Ono se s ním vlastně začne seznamovat samo a velmi brzy,“ tvrdí Pavel Košek, specialista na on-line bezpečnost.
Pavel Košek Zdroj: Huawei
Pavel Košek, odborník na on-line bezpečnost a ředitel korporátní komunikace ve společnosti Huawei ČR
Vystudoval žurnalistiku, veřejnou a sociální politiku na pražské Univerzitě Karlově. Pracoval v médiích, ve finančním sektoru, ale i ve státních službách či farmacii.
Jeho hlavními kritérii při provádění dětí a dospívajících on-line světem jsou komunikace a vzájemná důvěra. Stejně tak nutné jsou podle něj schopnost uvědomovat si reálná nebezpečí a umění kritického myšlení. Potřeba je ovšem i dovednost získat z nabízených možností vše užitečné, co nám může v životě sloužit.
Objevujte společně
Stejně jako rodiče učí dítě pod dohledem chodit nebo jezdit na kole, měli by s ním být i při objevování online reality. Mimo jiné z bezpečnostních důvodů.
„Digitální prostředí je svět, který dítě vnímá jako přirozený. Vyrůstá v něm odmalička. Umí ho velmi jednoduše ovládat, pracuje s ním, je tam spousta příležitostí, jak se zabavit. Ale nerozlišuje, co je reálný svět a co je ten digitální,“ upozorňuje Pavel Košek na zásadní fakt.
Při společném poznávání internetu se mohou i rodiče přiučit něco nového. A navíc tak posílit vzájemnou vazbu mezi sebou a potomkem společnými zážitky. „Naprosto klíčové je, aby se v tom digitálním světě dítě osamostatňovalo postupně a nějakým způsobem si osvojovalo návyky ve spolupráci s vámi jako rodičem anebo i prarodičem, to je taky důležité. Prarodič se vlastně naučí pracovat s technologiemi, dítě ho může učit a zároveň může získavat znalosti, co je vhodné a co už ne,“ podotýká dále odborník.
Jděte dětem příkladem
Většina rodičů po dětech vyžaduje poslušnost a disciplínu. Pokud jim notebook či telefon povolí, pak jen na omezenou dobu. Neuvědomují si ale, že oni sami u výdobytků moderní techniky tráví prakticky všechen čas, čehož si děti velmi dobře všímají. A mají tendence chovat se stejně, jak upozorňuje Pavel Košek. „Dítě nemá šanci pochopit, pokud vy máte telefon téměř přirostlý k ruce, proč jemu ho zakazujete.“
Kdo chce, aby dítě dodržovalo a především samo chápalo instrukce, které mu rodič dává, musí se jimi v první řadě sám řídit.
Nebojte se, ale nepodceňujte online prostředí
Ať se nám to líbí, nebo ne, online realita je realita dneška. Patří k našim životům naprosto neodmyslitelně. A tak je podle experta na bezpečnost v online světě na místě k tomu i přistupovat při výchově dětí. A postupně je s digitálním světem seznamovat.
„Nebojte se digitálního světa, ale zároveň ho nepodceňujte,“ radí Pavel Košek.
Seznamte děti jak s výhodami digitálního prostředí, tak s jeho úskalími. Nebojte se jednat s nimi narovinu. Vysvětlete jim srozumitelným a pro ně přijatelným způsobem, co všechno je online může potkat. A minimálně v prvních měsících ho nenechejte surfovat zcela bez dozoru.
Děti a rizika virtuálního světa v číslech
Až 15 % dětí sdílí své intimní materiály
49 % dětí komunikuje na internetu s cizími lidmi
50 % by se s problémem svěřilo rodičům
Každé dítě má v průměru 1,5 facebookového profilu
Budujte důvěru a komunikujte
Digitální rodičovství je stejné jako to biologické. Je náročné a plné soustavné práce. Rodič by měl být tím, kdo své dítě zná nejlépe. „Vy víte nejlépe, co dítě trápí, co umí, co neumí,“ říká Pavel Košek.
A ve stejném duchu by se mělo nést i společné objevování internetu. Základními stavebními kameny by dál měly být vzájemná důvěra a komunikace. „Budujte se svým dítětem důvěrný vztah, pravidelně s ním otevřeně komunikujte, dbejte na to, aby to dítě vlastně bylo i otevřené k vám, aby s důvěrou přicházelo, pokud se něco bude dít, ať už je to něco pozitivního, nebo negativního, aby přišlo za vámi. První, za kým by mělo přijít s tím problémem, by měl být rodič.“
Věnujte se dětem, rozvíjejte jejich samostatnost
Dát dítěti do ruky tablet a nechat ho, aby se zabavilo na celé odpoledne a mít tak kýžený klid, je sice snadné, ale ošemetné řešení. Podle Pavla Koška by rodiče měli soustavně dbát na různorodé aktivity, kterými potomek tráví čas. Sport, hry, vzdělávání, výlety atd.
Nejen o penězích platí, že jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem.
„Za největší riziko považuji, že technologie přestanou pomáhat, že dítě si zvykne řešit všechno za pomoci internetu, mobilního telefonu atd. a není schopné vlastně řešit situace bez pomoci těch technologií. Pro toho rodiče by bylo nejvíc žádoucí učit dítě se normálně vyvíjet, řešit, jak si poradit v různých životních situacích nebo při různých problémech,“ doporučuje odborník na online bezpečnost.
Největší aktuální hrozby online světa
Online hecování - Výzvy k plnění úkolů, které mohou být bezprostřední i plánované a mohou mít výrazné právní dopady či negativní vliv na zdraví i život účastníka.
Sexting a obecně sdílení intimních a citlivých údajů - Sexting je elektronická forma komunikace, jejíž hlavní náplní je erotický a intimní obsah, například sdílení tématických videí, fotografií, žádostí apod.
Kybergrooming - Chování uživatelů, kteří ve virtuálním prostředí navazují kontakty s budoucími oběťmi, velmi často dětmi. Po online seznámení obvykle přichází na řadu pozvání na skutečnou schůzku, během níž agesor plánuje oběť zneužít.
Kyberšikana - Souhrnné označení pro šikanu prostřednictvím elektronických zařízení, její součástí je agresivní chování s cílem poškodit nebo zesměšnit obvykle slabšího člověka
Nezakazujte, nezanedbávejte, nezaostávejte
Při objevování širého internetového světa by měla platit pravidla nejen pro děti. „Jsem pro 3 základní pravidla, co nedělat: Nezakazovat, protože děti si se zákazy umí poměrně dobře poradit – a v tom digitálním světě ještě lépe. Druhé pravidlo je nezaostávat. Rozvíjet se i s dítětem a zajímat se, jaké jsou trendy, jak to řeší naši známí. Seznamovat se s tím, co se děje v tom digitálním světě,“ radí odborník a dodává třetí pravidlo, nezanedbávat: „Každodenní komunikace s dítětem je naprosto klíčová. Rodič se musí zajímat o to, jak dítě digitálně žije, to je opravdu úplně stejné jako v tom reálném životě.“
Netrestejte
Pokud se stane, že se dítě i přes všechnu péči ocitne v krizové situaci, například naváže kontakt s nebezpečným člověkem, případně naletí podvodníkovi a přijde o peníze, není na místě přísný trest. „Je to na rozhodnutí rodiče. Každopádně první věc, kterou by měl rodič udělat, je snažit se, aby dítě prošlo tou situací bez nějaké újmy. Pokud pak nastanou nějaká výchovná opatření, já bych tomu neříkal trest.“
Pokud tak rodiče neudělali dřív, mohou začít využívat nástroje, které moderní technologie nabízejí, například rodičovskou kontrolu nebo blokování nevhodného obsahu. A jak připomíná Pavel Košek, zas a znovu s dítětem o problému mluvit. „To znamená: ‚Ukaž mi, co teď na počítači děláš, ukaž mi prostě historii prohlížení.‘ A pokud ji to dítě smazalo, pak už můžeme tušit, že je něco špatně.“
Poslechněte si celý rozhovor s Pavlem Koškem, specialistou na online bezpečnost a šéfem korporátní komunikace ve společnosti Huawei.
