Alzheimerova choroba není nevyhnutelný osud. Jak jí předcházet v různých obdobích života?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Počet lidí s poruchami paměti stoupá. Jak se to dotkne nás všech?
- Až 40 % případů poruch paměti lze ovlivnit. Znáte rizikové faktory?
- Co je klíčové pro prevenci ve 30, 50 a 65+ letech?
- Péče o zrak a sluch je důležitá. Proč?
- Sociální kontakty a duševní zdraví: Jak ovlivňují riziko?
- Co skutečně pomáhá a co naopak ne?
Ilustrační fotka, senior počítající účty Zdroj: Wavebreak / Profimedia
Demence patří mezi největší zdravotní hrozby současnosti. Jde o soubor onemocnění, která poškozují paměť, myšlení a schopnost každodenního fungování. Nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba. Boj proti ní si celosvětově připomínáme 21. září. Elpida k tomuto mezinárodnímu dni připravila jednoduchý test, kde si můžete ověřit, jak jste na tom.
Podle nejnovějších odhadů žije na světě více než 55 milionů lidí s různými formami poruch paměti, a pokud se nic nezmění, do roku 2050 tento počet vzroste na hodnotu přesahující 150 milionů. V Česku se dnes s demencí potýká zhruba 180 tisíc lidí. Do poloviny století by to mohl být až dvojnásobek.
Na první pohled se může zdát, že Alzhemerova choroba je nevyhnutelným důsledkem stáří. Dobrou zprávou ale je, že až 40 % případů by bylo možné oddálit nebo jim úplně předejít, pokud bychom dokázali ovlivnit rizikové faktory během života. Ukazuje to rozsáhlá mezinárodní studie Lancet Commission on Dementia Prevention, Intervention and Care 2024.
„Podle nejnovějších výzkumů až 40 % případů poruch paměti souvisí s faktory, které můžeme sami ovlivnit. Kontrola cholesterolu, krevního tlaku, léčba poruch sluchu či zraku, dostatek pohybu a smysluplné sociální kontakty patří mezi kroky, které prokazatelně snižují riziko poruch paměti. Prevence se vyplácí v každém věku – i v pozdějším životě má smysl začít,“ říká Klára Gramppová, ředitelka Linky seniorů obecně prospěšné společnosti Elpida.
Zkuste se otestovat
Elpida při příležitosti Světového dne Alzheimerovy choroby uspořádala akci před prodejnou PENNY v Praze - Lehovci. “Oslovili jsme kolemjdoucí zákazníky s otázkou, zda jdou nakupovat s nákupním seznamem. A následně jsme se zeptali i na to, jak se starají o svou paměť. Výsledky nebyly překvapující. Mnoho starších zákazníků zmínilo, že luští doma křížovky, zatímco lidé ve středním věku častokrát zmiňovali, že se o svou paměť nijak nestarají,” říká Jiří Hrabě, ředitel neziskové organizace Elpida a doplňuje: “Zájemcům jsme dali letáček s odkazem na test a edukovali jsme je o možnostech prevence vhodné pro jejich věkovou skupinu.”
“S Elpidou nás pojí zejména angažovanost v oblasti aktivního stárnutí. Jsme rádi, že se Elpida zapojuje do osvěty tak důležitých témat jako je prevence v oblasti poruch paměti. V PENNY se různým tématům spojených se zdravotní prevencí věnujeme dlouhodobě a chceme se jim věnovat i nadále, proto jsme Elpidu v jejich osvětě rádi podpořili,” říká Vít Vojtěch, marketingový ředitel společnosti PENNY.
Poruchy paměti nejsou jen otázkou genů a stáří. Velká část rizika je v našich rukou – od mladé dospělosti až po stáří. Prevence začíná už ve třiceti letech, pokračuje péčí o zdraví v padesáti a šedesáti a má smysl i v pokročilém věku. Každý krok – více pohybu, zdravější jídlo, péče o zrak a sluch, pravidelné setkávání s lidmi – může snížit riziko a zároveň přinést kvalitnější a radostnější život. Chcete vědět, jak jste na tom? Zkuste si tento jednoduchý test.
Rizikové faktory – co ovlivnit můžeme
Studie Lancet identifikovala 14 ovlivnitelných faktorů, které dohromady stojí za téměř polovinou případů různých forem poruch paměti, jako je např. demence. Patří mezi ně například vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, cukrovka, kouření, obezita, nedostatek pohybu, nadměrná konzumace alkoholu, neléčená ztráta sluchu či zraku, deprese, sociální izolace, opakované úrazy hlavy nebo vystavení se znečištěnému ovzduší.
Ne všechny faktory mají stejnou váhu v každém věku. Jinak se vyplatí pečovat o zdraví ve třiceti a jinak v šedesáti pěti.
Co je klíčové ve věku 30–49 let?
V mladší a střední dospělosti je zásadní zaměřit se na hladinu cholesterolu. Jeho zvýšení znamená až 7% nárůst rizika poruch paměti v pozdějším věku. Stejně důležité je chránit si sluch, například nepřehánět to s hlasitostí ve sluchátkách nebo řešit problémy v hlučném zaměstnání.
Význam má i životní styl: nekouřit, nepít nadměrně alkohol, udržovat zdravou hmotnost a hýbat se. Pohyb nemusí být extrémní – stačí svižná chůze 30 minut pětkrát týdně, jízda na kole, plavání nebo tanec.
Co dělat ve věku 50–64 let?
Střední věk je období, kdy se nejvíce vyplácí kontrola krevního tlaku a léčba cukrovky, pokud se objeví. Cholesterol i sluch zůstávají klíčovými rizikovými faktory. V této době se také přidává zrak – neléčený šedý zákal nebo nekorigované dioptrie mohou riziko např. demence zvýšit.
Mozek ocení i komplexní trénink paměti – ne pouze křížovky, ale činnosti, které zapojují pozornost, paměť, rozhodování i kreativitu. Výborně funguje učení se cizímu jazyku, hra na hudební nástroj, cestování nebo péče o zahradu.
Co je nejdůležitější ve věku 65+?
V pozdějším věku hraje zásadní roli udržení dobrého zraku a sluchu. Podle Lancet Commission představují neléčené potíže se sluchem a zrakem zhruba 4 % zvýšení rizika onemocnění paměti. Pravidelné kontroly a využívání naslouchadel nebo brýlí proto mohou být doslova klíčovou prevencí.
Dalším významným faktorem je sociální život. Osamělost a izolace zvyšují riziko o 5 %. Proto má velký smysl udržovat kontakt s rodinou, scházet se s přáteli nebo se zapojit do komunitních aktivit či dobrovolnictví. U mužů se osvědčují například zahrádkářské spolky, šachové kluby nebo turistické skupiny.
Důležité je také pečovat o duševní zdraví: kvalitní spánek, dostatek smysluplných aktivit a radost z každodenních činností jsou prevencí nejen proti demenci, ale i proti depresi.
Co skutečně pomáhá – a co ne?
Pomáhá: pravidelný pohyb, zdravá strava (středomořská, bohatá na zeleninu, ovoce, ryby a olivový olej), učení se novým věcem, společenský život, péče o sluch a zrak, nekouření, střídmá konzumace alkoholu, dostatek spánku.
Nepomáhá (nebo méně, než se čekalo): samotné luštění křížovek, doplňky stravy „na paměť“ bez změny životního stylu, izolovaná cvičení paměti bez širšího zapojení mysli.
