ANALÝZA: Trumpovo impérium 21. století. Proč touží po Grónsku a děsí spojence v NATO?
Americký prezident Donald Trump naznačil, že by rád získal Grónsko. Analýza webu CNN ukazuje, že za rétorikou o národní bezpečnosti se skrývá širší mocenská ambice, která může otřást vztahy v NATO i transatlantickým uspořádáním. Trump nevyloučil ani vojenský zásah. Podle posledních vyjádření však usiluje spíše o nákup ostrova.
Americký prezident Donald Trump hledá nové terče pro svůj projekt budování impéria 21. století, uvádí analýza webu CNN. Poté, co svrhl venezuelského diktátora Nicoláse Madura, se začal soustředit na Grónsko. Evropští lídři, kteří v úterý znovu potvrdili suverenitu ostrova a nárok Dánska na jeho autonomní území, berou prezidentovy výhrůžky vážně. Americká administrativa nyní totiž prohlašuje celou západní polokouli za Trumpovo panství. A jeho hlavní poradce Stephen Miller v pondělí na CNN varoval, že USA se neřídí „železnými zákony“ světa ovládaného silou, mocí a vlivem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin čelí armádní vzpouře, důstojníci se topí v lihu, píše skupina. Hrozí rozpad fronty?
Trumpovo veřejné zdůvodnění, že USA musí mít toto ledem pokryté území pro svou vlastní národní bezpečnost, však nebylo zcela přesvědčivé – a to ještě předtím, než Bílý dům v úterý rozrušil nervózní spojence z NATO tím, že nevyloučil použití vojenské síly k jeho získání.
Strategický klenot
Prezident má pravdu v tom, že Grónsko je strategicky důležité a jeho význam stále roste. Za druhé světové války se oblast zvaná Greenland Air Gap stala obávaným místem, kam nedosáhla spojenecká letadla a kde nacistické ponorky ničily obchodní konvoje. V jakékoli nové velké válce by ten, kdo ovládá Grónsko, ovládal i důležité atlantické námořní trasy. A stávající americká základna na tomto území již hraje důležitou roli v amerických systémech včasného varování před raketami.
Čtěte také
Osm desetiletí po druhé světové válce se Grónsko stává stále žhavějším místem, protože tající led otevírá nové námořní trasy. Čína a Rusko, stejně jako Trump, chápou, jak strategicky důležité by to mohlo být.
Problém Trumpova argumentu spočívá v tom, že nemusí Grónsko získat, aby ochránil bezpečnost USA – stačí, aby tam posílil americké síly, pokud to považuje za nutné. Grónsko je poloautonomním územím člena NATO. Jeho rozsáhlé prázdné prostory by mohly snadno pojmout novou posádku, základny a tisíce vojenského personálu. A USA s Kodaní mají smlouvu, která jim umožňuje velkou volnost při přistávání a vzletu letadel, kotvení lodí, využívání přístavů, ubytování a dalších potřebných zařízení.
Grónsko je také bohaté na dosud nevyužitá pobřežní ropná a plynová naleziště a s táním tundry se bude snáze těžit jeho ložiska vzácných zemin, která by mohla pohánět technologie a zbraně nové éry. A pokud jde Trumpovi o vzácné kovy, jak dánští, tak grónští představitelé uvedli, že jsou otevřeni partnerským dohodám.
„Nic ale nenasvědčuje tomu, že by Trump – který začíná připomínat americké prezidenty z 19. století, kteří toužili po nových územích, používali cla jako zbraně a snili o tom, že se vyrovnají evropským impériím – měl v úmyslu se o ně podělit,“ uvádí CNN.
Imperialistický prezident
Trumpova snaha o úplnou kontrolu nad západní polokoulí se shoduje s jeho rostoucí posedlostí svým fyzickým odkazem, včetně plánů na obrovský taneční sál v Bílém domě. „Jistě by rád vstoupil do dějin po boku prezidenta Thomase Jeffersona, který v roce 1803 koupil Louisianu za 15 milionů dolarů a téměř zdvojnásobil rozlohu Spojených států. Nebo jednoho z historických hrdinů jeho administrativy, prezidenta Williama McKinleyho, který v roce 1898 připojil Havaj. Trump by téměř jistě šel ještě dál a pojmenoval by nové rozsáhlé ledové americké území po sobě,“ stojí v analýze CNN.
Čtěte také
Stále se zdá těžko pochopitelné, že svět nyní vnímá Trumpa jako hrozbu pro Grónsko. Není to tak, že by v minulosti neexistovaly obavy o jeho bezpečnost. Ale téměř všichni si mysleli, že nebezpečí pro NATO bude pocházet z Moskvy nebo Pekingu – ne od nejmocnější síly aliance.
Přes veškerou Trumpovu agresivitu však neexistují žádné bezprostřední známky toho, že by byla v plánu vojenská akce. Deník The Wall Street Journal v úterý informoval, že ministr zahraničí Marco Rubio sdělil zákonodárcům, že Trump chce Grónsko koupit, i když jeho představitelé a Dánsko opakovaně jasně dali najevo, že není na prodej.
Demokratický senátor Chris Murphy v úterý varoval, že Trumpovy plány ohledně Grónska nejsou legrace. „Určitě jsem patřil mezi ty, kteří před 12 nebo 6 měsíci odmítali jeho řeči o převzetí Grónska jako záměrné odvádění pozornosti. Myslím ale, že teď je opravdu nutné zamyslet se nad tím, co se odehrává v hlavě prezidenta,“ řekl Murphy.
Evropa je stále více znepokojena
Vedoucí představitelé Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska a Spojeného království se připojili k dánské premiérce Mette Frederiksenové a v úterý prohlásili, že „Grónsko patří jeho obyvatelům“. Mark Carney, premiér Kanady, která s Grónskem sdílí malou pozemní a rozsáhlou námořní hranici, oznámil, že příští měsíc do země vyšle delegaci na vysoké úrovni.
Geostrategické důsledky jakéhokoli útoku USA na Grónsko jsou obrovské. Frederiksenová již varovala, že pokus USA o násilné převzetí Grónska by okamžitě zničil NATO a jeho vzájemnou obrannou záruku, která je od druhé světové války základem západní bezpečnosti. Pokus o zabrání evropského území by narušil vztahy USA s Evropou a zesílila by také rostoucí nevraživost vůči Trumpově Americe. „Dánsko je možná slabší než Spojené státy. Ale podle iCasualties.org bylo dostatečně silné, aby poslalo 43 svých vojáků zemřít v amerických válkách v Afghánistánu a dalších 7 v Iráku. To je mimořádný počet na jednoho obyvatele v zemi s 6 miliony obyvatel. Přátelé, s nimiž se zachází tak urážlivým způsobem, možná příště, až Amerika zavolá, už nebudou k dispozici,“ píše CNN.
Závislost Evropy na Spojených státech v oblasti obrany ale dává Trumpovi velkou páku. Je to surrealistické, ale neexistuje žádná vyhlídka, že by evropské nebo dánské síly mohly bránit Grónsko před americkými vojáky, kdyby na to došlo. „Nikdo nebude bojovat se Spojenými státy o budoucnost Grónska,“ řekl Stephen Miller.
vaclav.cerny@iprima.cz
