ANALÝZA proměny voleb do Senátu: ANO útočí, opozice si chystá pasti. Urve křeslo SPD?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Hnutí ANO v senátních volbách sází na vlastní kandidáty
- Počet koaličních kandidátů letos klesl na 31
- O křesla v Senátu se uchází nejméně lidí od roku 1998
- Má SPD šanci uspět v obvodech, které ANO vynechalo?
Pomůže Michal David zbořit zaběhnuté pořádky v českém Senátu? Hnutí ANO věří, že po roce u vlády by mohlo uspět v senátních volbách, v nichž historicky vítězí představitelé současné opozice. Ta stále vsází na tvorbu koalic, které se v několika posledních volbách vyplácely, zároveň ale probíhají mezi stranami nejrůznější politické hrátky. Jak se vyvíjel počet koalic, kdo do nich chodil nejčastěji či proč klesá průměrný počet kandidátů na jeden okrsek?
Před šesti lety, tedy ve stejných senátních obvodech jako se volí letos, nasadilo hnutí ANO jen osmnáct vlastních kandidátů a jednoho podpořilo v koalici. V celkových počtech kandidujících tak na tom bylo stejně jako ODS či STAN.
Jenže senátorský mandát pro tehdy vládní hnutí z toho byl jen jeden. Ve volbách do Senátu 2020 uspěl ještě Jaroslav Chalupský ze Svobodných, jinak to byl triumf STAN, ODS či KDU-ČSL, dvakrát slavil i SEN 21.
ČTĚTE TAKÉ KOMENTÁŘ: Pavlova neúčast ve volbách? První dáma dotáhla situaci do totální komedie
Rok 2020 byl každopádně nejen v senátních volbách zlom. Do politického boje začaly čím dál víc mluvit koalice – SPOLU a PirSTAN o rok později (sice částečně shodou okolností a množství propadnutých hlasů) vyhrály parlamentní volby.
Ve volbách do Senátu fungovaly stranické koalice a dohody vždy, ale všechno se také zintenzivnilo. Oproti osmadvaceti koaličním kandidátům v roce 2020 to bylo v roce 2022 třicet pět, v roce 2024 pak dokonce 55 koalic.
Ruku v ruce s tím klesá obecně počet kandidátů i jejich průměrný počet na jeden volební obvod. Ten je teď druhý nejnižší v historii po roce 1998.
ANO potřebuje potvrdit úspěch
Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše už dlouho hledá cestu, jak v boji o Senát uspět. Zatímco v roce 2020 a 2022 se mu podařilo urvat jediný mandát, před dvěma roky přišel první větší průlom: osm křesel. A ANO teď chce tenhle úspěch zopakovat.
„Potřebují v Senátu posílit, aby tam měli nějaký hlas. Aby za dva nebo spíš za čtyři roky jim tam současná opozice nemohla v podstatě vetovat, co chce – pokud je schopná se dohodnout,“ popisuje důležitost letošních senátních voleb sociolog a ředitel STEM Martin Buchtík.
ANO nasadilo pro rok 2026 čtyřiadvacet vlastních kandidátů, takže neobsadilo jen tři volební obvody. Hned 11 kandidátů je bez politické příslušnosti. Podle Buchtíka si hnutí v senátních volbách oťukává zajímavé osobnosti, které by mohly kandidovat třeba do Poslanecké sněmovny.
„Testují si lidi, kteří mohou být zajímaví pro nějaké jiné funkce, třeba pro Sněmovnu nebo nějaké poradí orgány. Prostě lidi, kteří jsou ochotní s tou stranou jít,“ vysvětloval sociolog pro CNN Prima NEWS. Možná i kvůli tomu ANO pro senátní ofenzivu zvolilo taktiku striktně vlastních kandidátů.
Radikálnější strany v boji o Senát nemají velké šance
ANO si je vědomo vlastní síly a úplně nepotřebuje dávat prostor svým vládním a sněmovním koaličním partnerům. „Co udělá volič SPD nebo Motoristů, když se do druhého kola dostane jeden kandidát ANO a jeden představitel ODS nebo Starostů? Pokud půjde ve druhém kole vůbec volit, tak nejspíš podpoří kandidáty hnutí ANO,“ říká Martin Buchtík.
Motoristé nakonec senátní volby úplně vypustili a jen vybírají, koho z kandidátů kde podpoří. Senátní prokletí by hodně rádi zlomili v SPD, ale podle šéfa STEM to mají radikálnější strany ve většinových volbách daleko složitější.
„Prakticky nemohou pomýšlet na nějaký úspěch. Myslím si, že to je spíš zase testování kandidátů nebo jejich nějaká osobní angažovanost v tom daném regionu,“ vysvětluje Buchtík s tím, že v případě postupu do druhého kola je to pro jejich kandidáta většinou neprůchozí.
Čtěte také
Past nespolupráce současné opozice
„Většina voličů, které musíte oslovit ve druhém kole, jsou voliči, kteří by vaši stranu za normálních okolností nevolili,“ dodává. SPD se snaží posouvat volební strategii – v roce 2024 vsadila na koalice s Trikolorou, to ale úspěch také nepřineslo.
Z celkem 21 kandidátů prošel do druhého kola jen prostějovský Pavel Dopita, jehož pak smetl více než 72 procent primátor za ANO.
Obvod číslo 62 navíc přesně ukázal nebezpečí, kterému může čelit současná parlamentní opozice. Svého kandidáta zde postavily hned tři strany ve třech koalicích, rozmělnily hlasy a dopadlo to právě postupem muže z SPD.
Část výsledků prvního kola v obvodě č. 62 v roce 2024:
| Dopita Pavel | SPD+Trikolora | 4004 | 13,44 |
| Naiclerová Hana | Zelení+STAN+SEN | 3889 | 13,05 |
| Sokolová Milada | ODS+OPAT | 3842 | 12,9 |
| Pospíšilíková Hana | KDU-ČSL | 3553 | 11,93 |
Politické hry a bratrovražedný boj
Stoupající snahu o tvorbu koalic vidíme od roku 2022, ne všude se ale strany, které spolu od roku 2021 vládly, na společném kandidátovi shodnou. Přetrvávají také „ideologické“ rozdíly, takže často proti sobě stojí kandidáti liberálnějších Pirátů/Zelených a STAN nebo je dělící linie STAN vs. ODS.
Podle Buchtíka je větší ochota k domluvě tam, kde je v regionech silné hnutí ANO. „Naopak třeba v Praze, kde je skoro vyloučené, že by kandidát hnutí ANO vyhrál, tak tam je to prostě takový bratrovražedný boj,“ všímá si sociolog.
Ten můžeme vidět třeba na Praze 5, kde proti sobě jdou hned tři kandidáti s podobným profilem: Zdeněk Šarapatka (Piráti+TOP+LES), Radko Sáblík (KDUČSL+ODS+STAN) a ještě Václav Láska ze SEN 21, který v tomto obvodu obhajuje mandát.
„Podporu Pirátů Zdeněk Hřib podmínil tím, že já podpořím jejich kandidátku na magistrát. A vzhledem k tomu, že my stavíme vlastní kandidátku, kterou i lídruji, tak jsem na tuhle podmínku neslyšel,“ vysvětloval v Superdebatě CNN Prima NEWS Václav Láska, jak probíhala komunikace mezi stranami.
„Není to selhání, ze strany Zdeňka Hřiba jsou to legitimní politické hry. My jsme naopak některé kandidátky Pirátů podpořili, protože nám jde o výsledek, aby Senát byl obsazen správnými lidmi,“ dodal Láska.
Podívejte se, kde všude proti sobě jdou kandidáti někdejší pětikoalice a dalších stran, které bychom dnes považovali za opoziční:
| Okrsek | Strana/koalice (kandidát) | Strana/koalice (kandidát) | Strana/koalice (kandidát) |
| 6 (Louny) | Zelení+Piráti (Ivana Hluštíková) | STAN (Ivo Trešl) | |
| 9 (Plzeň - město) | ODS+KoruČes+TOP (Lumír Aschenbrenner) | SEN 21 (Bohumír Janský) | STAN (Karel Řehka) |
| 18 (Příbram) | STAN (Petr Štěpánek) | Zelení+Piráti (Simona Luftová) | |
| 21 (Praha 5) | Piráti+TOP+LES (Zdeněk Šarapatka) | SEN 21 (Václav Láska) | KDU-ČSL+ODS+STAN (Radko Sáblík) |
| 24 (Praha 9) | KDU+Zel+STAN+Pir+TOP (David Smoljak) | ODS (Dagmar Pecková) | |
| 27 (Praha 1) | ODS+STAN+Pir+TOP (Jiří Padevět) | KDU+Zel+PHASOBĚ (Jan Čižinský) | |
| 30 (Kladno) | Zel+STAN+Pir+TOP+SEN (Adéla Sucharda Šípová) | ODS (Petr Paták) | |
| 33 (Děčín) | STAN+SLK (Zbyněk Linhart) | Zel+Pir+SEN (Miroslav Štross ) | |
| 42 (Kolín) | ODS+TOP 09 (Roman Schulz) | STAN (Michael Kašpar) | |
| 45 (Hradec Králové) | ODS (Zuzana Ceralová Petrofová) | Zel+STAN+Pir+TOP+HDK (Martin Dvořák) | |
| 51 (Žďár n. Sázavou) | ODS+Piráti+STO (Radek Černý) | KDU-ČSL (Josef Klement) | SOM+Volt+HR (Michal Šmarda) |
| 60 (Brno - město) | KDU+ODS+Pir+TOP+FaktBrno (Zdeněk Papoušek) | STAN (Karel Zitterbart) | |
| 75 (Karviná) | ODS+Soukromníci (Aleš Polách) | Zel+STAN+Pir+TOP+SEN (Miriam Szyja) | |
| 78 (Zlín) | KDU+ODS+TOP 09 (Tomáš Goláň) | STAN (Ivo Mitáček) | SEN 21 (Pavel Dlouhý) |
Spojování do volebních koalic je i ekonomická nutnost
Roli podle Martina Buchtíka hraje i ekonomická síla stranických sekretariátů. Formální limit na kampaň je dva miliony korun na jeden okrsek, plus půl milionu na případné druhé kolo. „Že by strany měly dát na senátní volby třeba 50 milionů, na to prostě nemají,“ má jasno Buchtík.
Naopak ekonomicky silné ANO může svou výhodu využít právě hlavně v regionech, kam často vyráží také šéf hnutí Andrej Babiš. Třeba do volebního obvodu číslo 3, kde podpořil kandidátku ANO Sandru Tsoukernik. Manželka známého miliardáře a zakladatele sítě kasin v závěru kampaně vsadila na koncerty Michala Davida.
Zaútočit zkusí ve určitě i SPD, které má šanci zabodovat třeba ve třech obvodech, jež ANO vypustilo – Strakonice, Žďár nad Sázavou a Frýdek-Místek.
SPD nasadilo 17 vlastních kandidátů a kývlo na čtyři koalice svým parťákům z parlamentních voleb: dvakrát podpořilo kandidáta PRO a dva Svobodné. Ty třeba v koalici ještě s Trikolorou právě ve Strakonicích, kde si to Miroslav Ušatý rozdá s ředitelem nemocnice Tomášem Fialou za Naše Česko a Janou Hrdinovou z KDU-ČSL).
Úspěch pro ANO se bude lámat na šesti mandátech, říká Buchtík
Podle Martina Buchtíka bude v senátních volbách pokračovat trend spojování do volebních koalic – i když v absolutních číslech trochu zpomalil. Zatímco v roce 2022 kandidovalo v koalici 35 lidí a o dva roky později dokonce 55, tak letos je to jednatřicet. Zároveň je ale nejméně kandidátů od roku 1998: 154.
„Myslím si, že to bude pokračovat a že i vládní strany se budou snažit v příštích obdobích o tom víc přemýšlet a vyjednávat,“ říká ředitel STEM. Hodně ale bude záležet i na tom, jestli ANO letos uspěje.
Zde bude klíčové, jestli se podaří mezi voliči ANO vzbudit zájem o druhé kolo voleb, které už není spojené s žádnými jinými volbami a tradičně mívá mizivou účast.
„Tady to ANO nebude mít jednoduché, ale pořád by měli získat třeba šest mandátů, jinak to pro ně bude - z mého pohledu - neúspěch. Naopak, kdyby měli víc než deset, tak by to bylo pro Andreje Babiše velké pozitivní překvapení," řekl pro CNN Prima NEWS Buchtík.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pavlova absence při volbách je výsměch demokracii, má jasno Rajchl. Zapsal se do dějin, míní Prokop
