ANALÝZA: Trump tvrdě narazil. Íránci si z prezidenta utahují, přebrali jeho vlastní metody
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Írán využívá Trumpovy vlastní taktiky proti němu.
Teherán sarkasticky reagoval na poplatky v průlivu.
Původní šedesátidenní lhůta pro dohodu byla nereálná.
Dá se ještě zabránit totální válce mezi oběma stranami?
Americký prezident Donald Trump chtěl s Íránem uzavřít rychlou dohodu. Narazil však na mimořádně tvrdého vyjednavače, který odmítl přistoupit na jeho podmínky. Teherán podle analýzy CNN využívá nejasností v jednání i Trumpovy vlastní taktiky ve svůj prospěch. Obě strany nyní hledají cestu mezi další eskalací a novou diplomatickou dohodou.
Írán na Donalda Trumpa aplikuje stejnou taktiku, jakou americký prezident využívá ve své politice, uvádí v analýze na webu CNN reportér Stephen Collinson, který se zabývá děním v Bílém Domě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hormuzský průliv si necháme a budeme jeho andělé, řekl Trump. Chce, aby USA dostaly zaplaceno
Trump v pondělí prohlásil, že Íránu nelze věřit, protože podle něj nedodržuje uzavřené dohody. Kritizoval tak Teherán za chování, které mu sami jeho odpůrci často vytýkají. „Byla to hotová věc, a pak ji porušili. Vždycky ji porušují,“ řekl televizi Fox News k memorandu o porozumění, které na krátkou dobu pomohlo zastavit boje. „Kritika ale působí kontroverzně vzhledem k tomu, že Trump v minulosti sám odstoupil od několika mezinárodních dohod, včetně Pařížské klimatické dohody, a to dokonce dvakrát,“ podotkl Collinson. Kritici podle něj připomínají, že současná napjatá situace mezi Spojenými státy a Íránem částečně souvisí s rozhodnutím z prvního prezidentského období opustit jadernou dohodu z Obamovy éry, která měla omezit íránský jaderný program.
Čtěte také
Později téhož dne frustrovaný Trump oznámil, že chce zavést vlastní poplatky pro lodě proplouvající Hormuzským průlivem. Írán na jeho návrh reagoval sarkasticky a přišel s vlastní nabídkou, která měla být výhodnější. „Prezident USA má naprostou pravdu,“ napsal íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi na síti X. Reagoval tak na Trumpův návrh zavést poplatky pro lodě proplouvající Hormuzským průlivem a tvrdil, že tím Trump uznal oprávněnost íránského postoje, podle kterého má Teherán právo za průjezd touto strategickou vodní cestou vybírat poplatky. Araghchi si poté sarkasticky rýpl do Trumpa: „20 % je samozřejmě příliš. Budeme spravedliví.“
„Trump nyní zjišťuje, že Írán není snadný partner pro vyjednávání a že si obsah dohody vykládá po svém. Zároveň zatím Američanům přesvědčivě nevysvětlil, proč znovu rozpoutal konflikt, o kterém dříve opakovaně tvrdil, že ho už vyhrál,“ popsal Collinson. Několik týdnů poté, co Trump s velkou slávou oznámil, že memorandum o porozumění znamená definitivní konec íránského jaderného programu a že přinesl mír na Blízký východ poprvé za 3 000 let, svůj pohled změnil. V pondělí řekl, že dohoda byla pouze „testem“, který Írán nesplnil, a že „neměla velký význam“. „Dříve by jeho příznivci možná tvrdili, že Trumpovy zdánlivé rozpory jsou součástí promyšlené strategie a že hraje složitou diplomatickou hru. Nyní se ale dostal do situace, kdy nemá jasnou cestu a jednání uvízla na mrtvém bodě,“ sdělil Collinson.
Trump nemůže změnit realitu války
Krach memoranda o porozumění jen potvrdil krutou realitu pro USA: navzdory všem Trumpovým hrozbám a vojenské síle je to stále Teherán, kdo určuje dynamiku střetu. „Rovnice, která definovala tuto válku, zůstává nezměněna: Islámská republika využívá geografické výhody a prozíravé pochopení své vlastní omezené moci k tomu, aby přelstila svého soupeře – supervelmoc,“ uvedl Collinson.
Nový střet mezi oběma stranami podle něj vznikl mimo jiné kvůli tomu, že Trumpova administrativa uspěchala vyjednávání memoranda o porozumění, které navíc obsahovalo nepřesné formulace. „Trumpův tým vedený viceprezidentem J. D. Vancem zřejmě přehlédl něco, co někteří odborníci na historii a diplomacii považovali za zřejmé: Írán mohl tuto dohodu využít jako nástroj k posílení své vyjednávací pozice,“ popsal Collinson.
Čtěte také
Dohoda totiž například vyzývala Teherán, aby „přijal opatření“ pro volný a bezpečný průjezd obchodních plavidel průlivem po dobu 60 dnů, a vyžadovala, aby spolupracoval s Ománem na „definování budoucí správy a námořních služeb“ v průlivu. Na první pohled tento návrh vyhovuje Spojeným státům, protože zajišťuje běžný provoz v Hormuzském průlivu. Írán ho ale pravděpodobně chápe jinak – jako potvrzení toho, že po uzavření trvalé dohody získá nad touto strategicky důležitou vodní cestou větší kontrolu. Není proto překvapivé, že se Teherán snaží prosadit své podmínky a vytvořit novou realitu.
Tento problém ještě prohloubila dřívější chyba – podcenění možnosti, že Írán Hormuzský průliv skutečně uzavře. „To, že se tato otázka řeší ještě měsíc po memorandu o porozumění, ukazuje, že původně stanovená šedesátidenní lhůta na uzavření konečné dohody, včetně dohody o íránském jaderném programu, byla příliš krátká a nereálná,“ popsal Collinson s tím, že snahy administrativy přimět Írán ke změně chování vyvolávají další otázky ohledně Trumpova návratu k válce.
Dá se ještě zabránit totální válce?
Obnovené boje mohou znamenat, že se USA a Írán snaží prosadit vlastní verzi toho, co memorandum skutečně znamená, a získat tak výhodnější pozici pro další jednání. Trump zatím například neukázal, že by byl ochoten riskovat velké ztráty amerických vojáků kvůli případnému útoku na íránský ostrov Kharg, který je důležitým centrem těžby a vývozu ropy. Právě takový zásah by přitom mohl být jedním ze způsobů, jak by USA mohly zvýšit tlak na Írán. Někteří předchozí prezidenti, například Lyndon Johnson nebo George W. Bush, naopak v podobných situacích zvolili cestu dalšího vojenského zapojení, i když konflikty už tehdy vypadaly velmi obtížně řešitelné.
Čtěte také
Trump také nesplnil své dřívější hrozby, že se zaměří na infrastrukturu, jako jsou mosty a elektrárny, což by mělo závažný dopad na život civilistů. A Írán si zachovává vlastní hranici eskalace, pokud jde o odvetné údery proti regionálním základnám USA nebo svým sousedům v Perském zálivu.
Situace na bojišti tak v současné době odráží spíše konflikt, který vře pod povrchem, než aby se vymkl kontrole. „Myslím, že i přes rozšířené útoky USA proti Íránu a íránské odvetné akce existuje prostor pro diplomacii,“ řekl Danny Citrinowicz, vedoucí výzkumník v programu Írán a šíitská osa v izraelském Institutu pro studium národní bezpečnosti. Zároveň ale podotkl, že situace se může vymknout kontrole a eskalovat. „Když dochází k vzájemným útokům každý den, každou noc, je rozhodně těžké dodržovat pravidla hry,“ zdůraznil Citrinowicz.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Fronty u pump v Rusku jsou vidět i z družic. Lidé se o palivo perou, popsal krizi analytik
vaclav.cerny@iprima.cz
