Varování pro NATO: Ukrajinské drony při cvičení porazily západní armádu. Zaspala, tvrdí analýza
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Západní armády podle expertů zaspaly v inovacích.
Drony a AI mění pravidla moderních konfliktů.
Ukrajinské jednotky ve cvičeních porazily síly NATO.
Proč se západní státy nedokážou poučit z cizích válek?
Válka na Ukrajině i střet mezi USA a Íránem ukázaly, že budoucnost moderního boje nemusí rozhodovat jen špičkové zbraně, ale především schopnost rychle se přizpůsobovat. A podle expertů západní armády reagují příliš pomalu. Největší výzvou pro NATO tak nemusí být nedostatek technologií, ale schopnost držet krok s tempem změn.
V únoru 2023 utrpělo Rusko citelnou ztrátu, když drony zničily vzácný průzkumný letoun A-50 na letecké základně Mačulišči v Bělorusku. Letadlo bylo odstaveno bez zvláštních ochranných opatření, protože Rusové nepředpokládali, že by mohlo být napadeno tak daleko od fronty – přibližně 200 kilometrů. O tři roky později se podobný scénář zopakoval, když Írán zničil americký průzkumný letoun AWACS na saúdskoarabské letecké základně vzdálené asi 700 kilometrů od íránských hranic. Podle bývalého australského generála a vojenského stratéga Micka Ryana je však mezi oběma případy podstatný rozdíl.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyhodí Zelenskyj dalšího mocného muže? Zvažuje konec šéfa armády, tvrdí zdroje
Zatímco Rusko mohlo být útokem zaskočeno, americká armáda byla na podobnou hrozbu upozorňována už několik let, ale přesto nepřijala dostatečná opatření. Událost tak podle něj ukázala, že západní armády se stále nedokážou dostatečně poučit z konfliktů, které samy nevedou, píše web Die Welt.
Západní vojenské myšlení se tradičně zaměřovalo na vlastnictví technologicky vyspělých zbraňových systémů a rychlé vítězství nad protivníkem s drtivou vojenskou převahou. To už ale nyní nestačí. Jak totiž ukázaly války na Ukrajině i v Íránu, protivníky, kteří se na papíře jeví jako výrazně slabší, není tak snadné porazit. Ve vleklém konfliktu jsou pak důležité zcela jiné faktory. Jde například o odolnost obyvatelstva, infrastruktury a ekonomiky. Zásadní je také to, jak rychle dokáže obranný průmysl masivně zvýšit výrobu, aby doplnil munici a zničené vybavení. Ještě důležitější však je, jak rychle se armáda a průmysl dokážou přizpůsobit měnícím se podmínkám na frontové linii.
Čtěte také
„Při soupeření s přizpůsobivým protivníkem záleží na rychlosti inovačních cyklů a míře schopnosti učit se, nikoli na typu technologie jako takové,“ řekl pro Wall Street Journal Louis Mosley, vedoucí britské divize americké společnosti Palantir, která pomohla na Ukrajině vytvořit síťový systém podporovaný umělou inteligencí (AI), který v reálném čase předává průzkumná data vojenským jednotkám, jež pak mohou útočit na identifikované nepřátelské objekty.
Technologie určuje taktiku
Podle Ryana je jedním z hlavních problémů západních armád to, že nové technologie často jen začleňují do starých způsobů boje. „Bojiště se rychle mění. Mluvíme o umělé inteligenci, kvantových počítačích, laserech a automatizaci. V budoucnu uvidíme obrácení strategické a technologické reality,“ pronesl generální inspektor německých ozbrojených sil Carsten Breuer na bezpečnostním summitu WELT začátkem července. „Potřebujeme flexibilitu. Pokud nebudeme schopni neustále přizpůsobovat naše ozbrojené síly tak, aby mohly reagovat na měnící se okolnosti i v krátké době, pak nebudeme schopni v rozhodujícím okamžiku zvítězit,“ dodal.
Ukrajina ukazuje, jak lze takový přístup uvést do praxe. Vybudovala síť technologických startupů propojených s armádou prostřednictvím digitální platformy Brave1. Díky ní mohou firmy rychle reagovat na nové potřeby vojáků přímo na frontě a vyvíjet řešení na míru konkrétním jednotkám. „Došlo k mentální revoluci na úrovni zadávání veřejných zakázek a na úrovni vojenského a politického vedení,“ sdělila deníku Wall Street Journal generální ředitelka výrobce dronů a raket Fire Point Iryna Terechová. „Opustili jsme model, ve kterém inženýři dostávají přesně definované rozkazy k výrobě konkrétních raket, tanků nebo dronů, a přešli jsme k modelu, ve kterém inženýři sedí s vojáky v první linii, sdílejí s vojáky cigaretu a šálek kávy a společně zjišťují, v čem je problém a jak ho vyřešit,“ popsala.
Čtěte také
Schopnost Ukrajiny rychle zavádět nové technologie potvrzuje předpoklad Západu, že svobodné a demokratické státy bývají v krizových situacích inovativnější než autoritářské režimy. Bylo by ale chybou z toho usuzovat, že Rusko zaostává. I tomu se během války podařilo výrazně zrychlit vývoj a zavádění nových technologií. Příkladem jsou drony řízené pomocí ultratenkého optického vlákna místo běžného rádiového spojení, které Rusko začalo ve větším počtu nasazovat v létě 2024. Protože tyto drony nekomunikují rádiovým signálem, nelze je elektronicky rušit a zároveň se hůře odhalují. Ukrajina proto musela tuto technologii rychle převzít a do roku 2025 se drony s optickým vláknem staly jedním z nejdůležitějších prostředků v bojích na východní frontě, zejména v zákopové válce.
Zaspala i jedna z nejinovativnějších armád na světě
Podle Ryana Západ na tyto nové výzvy, na rozdíl od svých protivníků, nereagoval dostatečně rychle. „Západní vlády a armády velmi pomalu implementují ponaučení z válek na Ukrajině a v Íránu. Jejich protivníci na druhou stranu tak pomalí nebyli. Čína, Rusko, Írán a Severní Korea si vybudovaly autoritářský trh znalostí, na kterém se zkušenosti z bojiště – od používání dronů po elektronický boj, od mobilizace po uplatňování strategického nátlaku – sdílejí rychleji, než mnoho západních institucí uznalo. Pokud se poučí jeden člen tohoto bloku, pak se mohou poučit všichni,“ popsal Ryan.
To se jasně ukázalo během konfliktu mezi USA a Íránem. Írán při útocích na americké základny a spojence v Perském zálivu využil drony způsobem, na který Spojené státy nebyly připravené. Ryan proto upozorňuje, že levné drony vyráběné ve velkých počtech dnes dávají vojensky slabším státům možnost účinně čelit mnohem silnějším protivníkům. „Válka v Íránu potvrdila a ještě zvýraznila některé lekce z války na Ukrajině. Ukázala především zásadní význam dronů, slabou připravenost západních zemí na jejich obranu, účinnost levných zbraní s dlouhým dosahem a stále větší roli takzvané kognitivní války – tedy snahy ovlivňovat vnímání lidí, jejich názory a veřejné mínění,“ podotkl Ryan s tím, že když Hizballáh během bojů v jižním Libanonu použil drony naváděné optickými vlákny, byla překvapena dokonce i izraelská armáda, která je považovaná za jednu z nejinovativnějších na světě. „Ani ta dostatečně nezohlednila ukrajinské zkušenosti,“ zdůraznil Ryan.
Riziko pro NATO
Evropské státy NATO si nyní uvědomují, že potřebují dohnat zpoždění. Ukrajinské dronové jednotky totiž během několika cvičení dokázaly porazit jednotky NATO, což odhalilo jejich slabiny. Podle kritiků se tak ukazuje, že armády NATO by v případě krize mohly mít značné problémy čelit ruským silám, které mají značné zkušenosti s používáním dronů.
Čtěte také
V Evropě proto v současné době probíhá několik projektů ve spolupráci s Kyjevem, jejichž cílem je využití technologických úspěchů ukrajinského vojenského průmyslu. Na začátku války to byl Západ, kdo učil Ukrajince, jak bojovat. Teď se ale situace obrátila a mnoho armád, včetně německého Bundeswehru, chce využít zkušenosti ukrajinských vojáků, kteří prošli skutečnými boji, při výcviku vlastních jednotek.
Pro Evropu je klíčové tento proces urychlit. Ukrajinská zpravodajská služba, stejně jako další západní agentury, totiž uvádí, že Kreml by mohl zahájit vojenské provokace proti státům NATO, například v Pobaltí, aby se vymanil ze statické války na Ukrajině a dosáhl úspěchů jinde.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Historické rozhodnutí Trumpa? Ukrajincům slíbil rakety Patriot. Má to ale háček, varuje expert
vaclav.cerny@iprima.cz
