Štamgast z hospody U kostela slibuje, že bude vesnici bránit se samopalem v ruce. Úložiště jaderného odpadu odmítají i farář se starostou. Vítejte v Rudíkově na Vysočině, dědině stojící na mohutném žulovém bloku. A právě do téhle skály by stát rád vyhloubil podzemní sklad pro vyhořelé palivo z atomových elektráren. „Nedovolíme to,“ říkají v Rudíkově. Mají ale reálnou šanci gigantické stavbě zabránit?
Mají. Když stát rozhodne, že se úložiště vytesá do skalního bloku v jiné části republiky. Někde v Česku totiž tahle stavba v nitru skály dříve anebo později vzniknout musí. Úkryt pro atomovou nálož čili jaderný odpad, kolosální důlní dílo za více než sto miliard korun v hloubce půl kilometru pod zemí. Stát původně vytipoval devět lokalit, předloni výběr zúžil na pouhé čtyři: Janoch u Temelína, Hrádek na Jihlavsku, Březový potok na Klatovsku a Horka na Třebíčsku.
Rudíkov náleží k lokalitě Horka. „Kdo nám zaručí, že ty sudy s palivem jednou nezrezivějí? A že nepopraská beton, kterým ten sklad ucpou? Já tady žádné úložiště nechci a ani druhý Černobyl,“ rezolutně říká od pípy hospodská Marie Večeřová. Ve výčepu U kostela zavedla zvláštní otvírací dobu, od desáté ráno do třetí odpoledne. Blíží se patnáctá hodina, chlapi polykají poslední hlty piva a zazdívají je štamprlaty. Hlas lidu je nejlépe slyšet od piva a tahle putyka hučí jak včelí úl.
Ať si ten uran strčí jinam
Později navštívím i faráře a starostu, teď mě ale zajímá názor 67letého štamgasta Josefa Nožičky. „Ať si ti Pražáci strčí vyhořelý uran někam jinam,“ rozumuje. Palivo vyňaté z reaktoru skutečně obsahuje 95 procent nespotřebovaného uranu a tento odpad se musí bezpečně uklidit. V hospodě padá řada nerudovských návrhů, kam s ním. Třeba 68letý štamgast Jan Novák má vcelku jasno: „Jsou tady vojenské prostory anebo opuštěné hlubinné doly, třeba na Ostravsku. Tady máme krásnou přírodu, to by byla blbost zničit tak nádherný kraj.“ Jenže tak pevnou žulu v podloží, jakou lze najít v lokalitě Horka, žádný vojenský prostor nenabízí. A využití ostravských dolů je z odborného hlediska čirý nesmysl.
„Jde mi hlavně o naše děti a vnuky. Abychom jim za vesnicí nenechali sud se střelným prachem,“ navazuje Josef Nožička. A i za kolegu Nováka se drze optá: „Koupíte nám za ty naše informace panáka?“ Koupím. Je mi také líto překrásné okolní krajiny, kterou stát zatím chrání jako Přírodní park Třebíčsko. Žula tady místy vystupuje až na povrch, lesy a háje se střídají s malebnými vesnicemi. Je to promodlená krajina, co půl kilometru lze u cesty potkat boží muka či kapličku. První zpráva o Rudíkově pochází z roku 1104, vesnice je tedy stará 918 let. „Ale jaderný odpad se tady bude v podzemí rozpadat statisíce let. A nikdo neví, co se může stát,“ bojí se hospodská Večeřová.
Podle energetického konzultanta Edvard Sequense, který spolupracuje s iniciativou Nechceme úložiště, je jaderný odpad problém doslova na věky věků. „Některé umělé, v reaktoru vzniklé radioizotopy, se budou rozpadat po dlouhé stovky tisíc let. Proto je potřeba tento vysoce radioaktivní, ale také toxický odpad dokonale izolovat od všeho živého právě až na sta tisíce let,“ vysvětluje Sequens. Je to až neuchopitelný nepoměr – Rudíkov existuje 918 let, vyhořelé palivo tu bude zaclánět věčnost. A bude za statisíce let ještě vůbec existovat planeta Země?
S farářem o atomové zátěži
Z hospody U kostela mířím na faru vedle kostela svatého Petra a Pavla. Bible začíná popisem stvoření světa Bohem v šesti dnech, ale co Bůh a jádro? Římskokatolický farář v Rudíkově Milan Těžký sdílí odpor domorodců k jadernému úložišti. A připomíná, že papež František je zaníceným ekologem a odpůrcem fosilních paliv. „Jaderné elektrárny jsou pro Českou republiku důležitým zdrojem energie, možná bych bez nich zůstal na faře potmě,“ uvažuje kněz. Shodou náhod zrovna stojí u rozvodné skříně na elektřinu, ta je označena bleskem. „V každém případě je uran mnohem menším zlem než uhlí a další fosilní paliva. A někam ten jaderný odpad musíme dát. Jenže která obec dobrovolně dovolí státu, aby ten odpad skončil na jejím katastru?“ ptá se kněz.
Proti záměru vybudovat jaderném úložiště v lokalitě Horka místní protestují řadu let. „Odporu proti jadernému odpadu rozumím, ale proč někteří zdejší lidé sypou stavební odpad do lesa, tomu nerozumím. Anebo klidně k potoku vyhodí starou pohovku,“ kritizuje kněz Těžký moresy obyvatel Rudíkova. Farář miluje okolní přírodu, když pak najde v lese hromadu z tvárnic, staré lepenky, plechů a dlaždic, je rozladěn. „Tohle je viditelná každodenní hrůza, zatímco o odpadu v úložišti se zatím mluví jen v teoretické rovině,“ dodá kněz.
Vláda ale lokalitu pro úložiště jaderného odpadu hodlá vybrat co nejrychleji. Evropské komise mění pohled na jádro a jaderná energie může být dočasně zařazena mezi zelené investice. A jednou z podmínek, aby atomové elektrárny dostaly zelenou, je vybudování hlubinných úložišť pro jaderný odpad. Do roku 2050, což je žhavý termín.
Drábová: Obce musí nepohodlí strpět
„Nakonec stejně rozhodnou o nás bez nás,“ vybaví se mi další názory místního štamgasta Josefa Nožičky. O generaci mladší pivař mi dokonce před půlhodinou rozkuráženě sliboval, že Rudíkov bude před vyhořelým palivem bránit klidně i se zbraní v ruce. „Samopal na ně, s úložištěm tady nesouhlasí vůbec nikdo,“ vzkázal české vládě.
Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v průběhu ledna potvrdila, že stát nebude s protestujícími obcemi dlouho vyjednávat, spíš jim nabídne lákavé kompenzace. „Je to stavba ve veřejném zájmu, a je to už rozhodnuté,“ řekla Drábová v rozhovoru pro časopis Echo. Místní referenda, demonstrace ani jiné formy odporu prý konečný verdikt nezastaví. Platforma proti hlubinnému úložišti sice stanovisko Drábové okamžitě rozporovala, šéfka jaderné bezpečnosti si je i tak jistá v kramflecích: „Úložiště jaderného odpadu se prosadí, obce musí nepohodlí strpět.“
Starosta Rudíkova Zdeněk Souček si uvědomuje, že když si stát vybere jako úložiště lokalitu Horka, hlavou zeď neprorazí. A obec bude muset stavbu strpět. „Já tady úložiště nechci, ale proti veřejnému zájmu takové důležitosti moc šancí nemáme. Někde se to musí postavit a stát dobře ví, že se všude setká se stejným odporem obcí,“ uvažuje první muž v Rudíkově. Proto moc nedoufá, že obce ochrání zákon o hlubinných úložištích, po kterém starostové volají. „Co v takovém zákoně asi nakonec bude? Žádné velké manévrovací mantinely nedostaneme,“ myslí si.
Cheopsova pyramida na Třebíčsku
Zdeněk Souček pracoval patnáct let jako expert v padesát kilometrů vzdálené jaderné elektrárně Dukovany. „Z technického a bezpečnostního hlediska s úložištěm problém nemám. Až se to postaví, tak vím, že to ta skála odstíní, že nám radiace nehrozí,“ vysvětluje. Spíš se bojí celé té gigantické stavby, která může trvat dvacet i více let. „Bylo by to obrovské důlní dílo, která ovlivní všechno kolem nás na dvě generace. Přírodu, dopravní ruch, hlučnost, prašnost,“ uvědomuje si. Horka už nebude zapadlým koutem Třebíčska, stane se obrovským staveništěm.
Nadzemní areál úložiště zabere víc než 23 hektarů, podzemní část v hloubce 500 metrů dokonce 440 hektarů, tedy prostor zhruba o velikosti 700 fotbalových hřišť. „Celkem má být během stavby vyrubáno přes 2 miliony metrů krychlových horniny. Takové množství odpovídá nejobjemnější stavbě na světě – Cheopsově pyramidě. Vytěžená hornina nasypaná na pražské Václavské náměstí by ho zaplnila do výšky 50 metrů,“ emotivně líčí staveniště lidé z Platformy proti hlubinnému úložišti.
V tomto ani dalším století pak asi s úložištěm skutečně nehrozí bezpečnostní problémy. „Co udělá odpad v zemi za blbých tisíc let, to ale dneska nikdo nedokáže predikovat. Přitom jde o uložení na statisíce let,“ varuje starosta Rudíkova Souček. A aktivisté připomínají, jak dlouhá je to doba: „Před pouhými 30 tisíci lety vůbec neexistoval Lamanšský průliv. A současnou Varšavu či Berlín pokrýval polární ledovec.“
Protivník, který zabíjí za pár sekund
Provozovatel atomových elektráren v Dukovanech a Temelíně se strach z úložiště snaží intenzivně rozptylovat. „Je to nejbezpečnější způsob, jak s odpadem naložit, ve světě se hlubinná úložiště již budují,“ stojí v jednom ze stanovisek ČEZ. „Před únikem radioaktivních látek do biosféry chrání důmyslné bariéry, ale sama příroda nám však podává důkaz, že zcela postačuje ta nejpřirozenější z nich, tedy hornina.“
Atomové elektrárny jsou geniálním vynálezem vědy, člověk se ovšem snaží zkrotit velmi silného protivníka. „Vyhořelé palivo z jaderných elektráren patří mezi nejnebezpečnější materiály vůbec. Jeho radioaktivita je po vyjmutí z reaktoru tak vysoká, že člověk, který by se s ním náhodou dostal do kontaktu, obdrží smrtelnou dávku ozáření během několika sekund,“ uvádí energetický konzultant Edvard Sequens, dvojnásobný držitel ekologické Ceny Josefa Vavrouška.
Legenda říká, že Rudíkov dostal svůj název podle někdejších nalezišť stříbrné rudy v okolí. Stříbrný kov byl ze skalisek dávno vyrubán, teď má žula ukrýt použitý uran. „Vždyť neumíme ani postavit dálnice, pořád se jim to někde vlní a propadá. Jak mají lidé věřit, že stavbaři vybudují bezpečné úložiště. Co když se jim ten beton také zvlní,“ vypráví starosta Souček, s jakými obavami se mu občané svěřují. A sám znova vyjádří důvěru, že minimálně několik staletí bude vyhořelé palivo v útrobách žuly bezpečně odpočívat. „Třebíčský žulovým masív patří k největším na světě. A i kdyby se země nějak zatřásla, tak s celým tím masívem, proto je to velmi vhodné úložiště,“ chápe volbu geologů, proč chtějí atomovou nálož ve formě radioaktivního odpadu schovat právě tady.
Napínavá loterie se čtyřmi čísly v osudí
Podle různých průzkumů polovina až dvě třetiny obyvatel České republiky nějakou formou podporuje rozvoj jaderné energetiky. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) dokonce mluví o unikátní „české lásce k jádru“ v rámci Evropské unie. Ta ale končí v okamžiku, když občan zjistí, že v jeho okolí může vzniknout úložiště atomového odpadu.
Starostu Rudíkova Zdeňka Součka zavazuje místní referendum, aby proti úložišti bojoval do posledního dechu. „V tomto smyslu nám zůstane jediná šance. Když stát řekne, že si vybral lokalitu Horka, začneme se intenzivně obracet na české i mezinárodní soudy. Ale i tak to bude patová situace,“ říká a přiznává, že příliš nedoufá, že by spor nad státem mohl Rudíkov vyhrál. Nesouhlas s úložištěm, který lidé z Rudíkova vyjádřili v referendu, stavbu nejspíše nezastaví.
Stát se ale dosud nerozhodl, kterou lokalitu ze čtyř navržených si pro úložiště vybere. Kdo bude tím černým Petrem, a ve kterých vesnicích si oddechnou? Je to napínavá loterie se čtyřmi čísly v osudí:
1. Janoch u Temelína
2. Hrádek na Jihlavsku
3. Březový potok na Klatovsku
4. Horka na Třebíčsku.
A losování se kvapem blíží.
V příštím týdnu vám přineseme další reportáž z obcí ohrožených výstavbou úložiště jaderného odpadu.
