Kam s ním? Česko hledá úložiště pro jaderný odpad, čas na jeho výstavbu se krátí

Pokud Česká republika do roku 2050 nezprovozní hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, nebude moci dál budovat své jaderné elektrárny. Jde o podmínku pro zařazení jaderných reaktorů mezi čisté zdroje s ohledem na plnění klimatických cílů. Samotná výstavba takového skladu ale trvá desítky let, Česko přitom ještě ani nerozhodlo, kde hlubinné úložiště vznikne.

Hledání vhodného místa pro vybudování hlubinného úložiště pro trvalé uskladněn vyhořelého paliva z jaderných elektráren začalo již v 90. letech minulého století. Ani za několik desítek let se však nepodařilo rozhodnout, kde „sklad“ na radioaktivní odpad vznikne, nyní se však Česko bude muset rozhoupat. Pokud nestihne hlubinné úložiště zprovoznit do roku 2050, budoucnost tuzemských jaderných elektráren je značně nejistá. Evropská komise totiž rozhodla, že jádro bude považováno za čistý zdroj právě za této podmínky.

V prosinci 2020 byl však učiněn krok, který vznik úložiště o trochu přiblížil. Vláda tehdy rozhodla o zúžení počtu vytipovaných lokalit z původních devíti na čtyři. Z nich by měl vzejít pomyslný vítěz.

Má-li však hlubinné úložiště stát do poloviny století, na finální verdikt už mnoho času nezbývá. „Tak, jak je nastaven harmonogram nyní, ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s 20 lety od výběru lokality do zahájení výstavby. Tomu předchází získání několika povolení, samotná výstavba by mohla trvat 10 až 15 let,“ odpověděl redakci CNN Prima NEWS mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík na otázku, v jakém časovém horizontu je vůbec možné hlubinné úložiště jaderného odpadu zprovoznit.

Obce mají mnoho výhrad

O urychlení či oddálení výstavby mohou podle něho rozhodnout vnější vlivy jako například zkušenosti jiných zemí, jež mají v tomto ohledu před Českem náskok, nebo provozně-ekonomické faktory s ohledem na výstavbu nových jaderných zdrojů a podobně. „Můžeme se podívat na Finy, kteří svou finální lokalitu vybrali v roce 2000 a nyní požádali o licenci k provozu. Tím se můžeme inspirovat,“ sdělila CNN Prima NEWS Martina Bílá, mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která provozuje několik úložišť jaderných odpadů v Česku, jež mají charakter úložišť spíše dočasných.

Pokud tedy chceme unijní podmínku pro bezproblémové budování jaderných zdrojů dodržet, máme na výběr lokality pro hlubinný „sklad“ asi osm let. Určitou komplikací je ale odpor obcí, v jejichž katastru by se měla taková věc vybudovat. Jedná se o Březový potok na hranici Plzeňského a Jihočeského kraje, Janoch nedaleko Temelína, Hrádek a Horku, obě v kraji Vysočina.

Tamní obyvatelé se sdružují ve spolcích a snaží se přesvědčit místní politiky, aby se vůli státu vybudovat hlubinné úložiště právě „u nich“ bránili. Jejich argumenty logicky vycházejí z obav o dlouhodobou bezpečnost takového úložiště. Poukazují například na vysokou radioaktivitu vyhořelého paliva z jaderných elektráren nebo absenci zkušeností s jeho dlouhodobým uskladněním.

Bezpečnost a geologická stabilita

„Snažíme se s dotčenými obcemi či kraji komunikovat a informovat o všech aktuálních záležitostech. Nabídli jsme možnost scházet se v lokálních pracovních skupinách, které by měly sloužit právě k předávání informací a také požadavků ze strany obcí,“ uvedla Martina Bílá. Podle ní SÚRAO zve představitele dotčených obcí na odborné exkurze jak v České republice, tak v zahraničí. „Zastupitelé obcí měli například možnost podívat se do Finska, kde se buduje první hlubinné úložiště na světě, a mluvit s představiteli města Eurajoki, které je v blízkosti úložiště,“ dodala Bílá.

Hlavním kritériem pro výběr lokality pro zbudování hlubinného úložiště je bezpečnost. Ta se odvíjí mimo jiné od geologické situace ve zvažovaném místě. Ideální je homogenní hornina či absence zdrojů podzemních vod. A pochopitelně i geologická stabilita, která minimalizuje riziko přírodních katastrof typu zemětřesení.

„Čtyři vybrané lokality byly doporučeny na základě 13 klíčových kritérií pokrývajících technickou proveditelnost projektu, dlouhodobou bezpečnost a hodnotící vlivy na životní prostředí. Tato kritéria se dělí do dalších 38 hodnotících indikátorů, které jsou volně k nahlédnutí na webových stránkách SÚRAO,“ vysvětlil Martin Vošahlík.

40 až 111 miliard

A na kolik Česko hlubinné úložiště vyjde? Odhady se různí. Portál Oenergetice.cz nedávno uvedl, že by to mělo být asi 111 miliard korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu je ve vyčíslení nákladů podstatně střídmější. „Původní odhad, který byl připraven před více než pěti lety, počítal s částkou okolo 30 až 40 miliard na samotnou výstavbu a náklady na vědu a výzkum související s přípravou hlubinného úložiště,“ uvedl Martin Vošahlík.

Podle něho ale v současné době kartami zamíchaly rostoucí ceny stavebních materiálů a inflace obecně. „Náklady na zajištění radioaktivního odpadu včetně nákladů na přípravu, výstavbu a provoz hlubinného úložiště jsou průběžně vyhodnocovány,“ dodal. Dosud vynaložená suma na přípravy hlubinného úložiště podle Nejvyššího kontrolního úřadu činí již téměř dvě miliardy korun.

Tagy:

Hlavní zprávy

Ani neumějí ukrajinsky. Cesty romských uprchlíků organizují klany, tvrdí Netolický
Partie

Ani neumějí ukrajinsky. Cesty romských uprchlíků organizují klany, tvrdí Netolický

Skupiny a klany na západě Ukrajiny motivují matky, aby s dětmi přijely do Česka, vyřídily si pomoc a zase odjely. V Partii na CNN Prima NEWS to prohlásil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) s odkazem na informace od předsedy oblastní rady Zakarpatí Volodymyra Čubirka. S pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) se neshodl na dalším postupu ohledně přerozdělování uprchlíků do méně vytížených regionů.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
15:45

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila ruskou raketu v Kyjevské oblasti

15:34

Duda: Polsko udělá vše pro to, aby pomohlo Ukrajině stát se členem Evropské unie

15:13

Ukrajinský parlament o tři měsíce prodloužil válečný stav a mobilizaci

14:59

Ukrajina omezila oběh léků vyrobených v Rusku nebo Bělorusku

Hlas se mu třásl a brečel. Bukartse dojali fanoušci: V Lotyšsku není jednoduchá situace

Lotyšští fanoušci patří k jedněm z nejlepších na světě. K jejich smůle nemohli své hlasivky a svoji kreativitu dát plnohodnotně na odiv na loňském domácím světovém hokejovém šampionátu v Rize kvůli pandemickým opatřením. Nicméně ani letošní mistrovství světa nemají daleko. Ve Finsku jsou na tribunách slyšet a útočníka baltské reprezentace Rihardse Bukartse dokonce dohnali k slzám.

Na zaplacení plynu bude mít každý, slíbil Stanjura. Sociální tarif vznikne do konce června

Ještě do letních prázdnin by měl do Poslanecké sněmovny putovat návrh zákona, podle kterého vznikne takzvaný sociální energetický tarif pro domácnosti. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Alena Schillerová (ANO) uvedla, že hnutí ANO je připraveno pro takový zákon zvednout ruku. „Podpoříme, aby to rodiny měly co nejrychleji,“ řekla.

BIO je v kurzu! Třídění bioodpadu šetří životní prostředí i peněženku

Snížit množství komunálního odpadu v popelnicích? Jde to. Kromě barevných kontejnerů na plast, papír, sklo či nápojové kartony jsou v ulicích Českého Těšína, Prostějova, Znojma, Českých Budějovic a dalších českých měst k vidění i hnědé popelnice na bioodpad. Tam všude služby odpadového hospodářství zajišťují firmy FCC v ČR. Obyvatelé hnědé nádoby je poctivě využívají a odkládají do nich bioodpad ze zahrad i domácností.

Rusové opět ukázali nesouhlas s Putinem. Do háje s válkou, skandovali na koncertě

Nesouhlas s válkou na Ukrajině vyjádřilo publikum ruské punkové kapely Kis-Kis. Na pátečním koncertě totiž hlasitě skandovalo „Chuj vojně“, což by se dalo volně přeložit jako „Do háje s válkou“. V tomto týdnu to přitom nebylo poprvé, co se umělci anebo posluchači vyjádřili tímto způsobem. Frontman uznávané kapely DDT Jurij Ševčuk během svého vystoupení prohlásil, že „vlast není prezidentova řiť, kterou musíte pořád líbat“.

Opičí neštovice se šíří nečekaně rychle. Přibydou nové případy, varují britští vědci

Britští vědci očekávají další případy opičích neštovic, které jsou už hlášeny z Evropy i USA, napsal britský list The Guardian. Počet případů překvapuje lékaře, kteří nevědí, proč se tento virus, dosud obvyklejší v Africe, nyní šíří na Západ. Americký prezident Joe Biden v neděli řekl, že by opičí neštovice měly znepokojovat každého.

Aktivista z Ostravy: K místním Romům se Ukrajinky chovají nadřazeně a urážejí je

Romští uprchlíci z Ukrajiny si z vlasti přinášejí různé zkušenosti. Někteří tam nechodili ani do základní školy. Zažívají xenofobní útoky včetně fyzického násilí a žhářství v osadách. Vztah k Romům – ukrajinským i českým – se projevuje i mezi ukrajinskými uprchlíky v Ostravě, říká aktivista indického původu Kumar Vishwanathan. Mluví i o hrozbě, že v Česku vzniknou tábory podobné těm v Sýrii, Keni či Ugandě.

Nejistota kolem vstupenek na MS ve fotbale. Jak je sehnat a jaká platí v Kataru opatření?

Již 22. ročník mistrovství světa ve fotbale se ponese v poněkud netradičním duchu. Ať už se jedná o samotné místo – arabskou zemi Katar, či termín, ve kterém se 32 týmů z celého světa pokusí získat titul šampiona. Do jedné z nejbohatších zemí světa zamíří statisíce fanoušků na přelomu listopadu a prosince. Jak získat vytouženou vstupenku? A čekají diváky koronavirová omezení? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila odpovědi na nejčastější otázky.

Živě
ON-LINE: Polský prezident přijel do Kyjeva. V parlamentu ho přivítaly bouřlivé ovace

Na Donbasu pokračuje ruská ofenziva. Ukrajinci okupanty zadržují i dělostřelectvem československé výroby. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové v ukrajinských přístavech dál blokují asi 22 milionů tun obilí. Do Kyjeva zavítal polský prezident Andrzej Duda. Během své návštěvy vystoupil v ukrajinském parlamentu. Počet zjištěných obětí zabitých ruskými silami v době okupace míst v Kyjevské oblasti se přiblížil k 1300.

Domácí zpravodajství

Konec školní turistiky? Gazdík chce zpřísnit podmínky pro zápisy na základní školy

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) uvažuje o úpravě kritérií pro zápisy na základní školy. Podle něho by se mohla začít zohledňovat doba trvalého bydliště u spádových škol. Gazdík je přesvědčen, že by takové opatření zabránilo účelovému přehlašování dětí na adresu podle toho, do jaké školy chce rodič svého potomka dostat. Jenže podle některých odborníků by to mělo své negativní dopady.

Sledujte superdebatu s Jurečkou i Schillerovou. Jak bojovat proti drtivé inflaci?

Česko čelí největšímu zdražování od devadesátých let. Inflace by však v budoucnu mohla vystoupat ještě výš. Co by měla vláda udělat, aby krizi co nejefektivněji čelila? O tomto tématu budou diskutovat v superdebatě na CNN Prima NEWS ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) i šéfové opozičních poslaneckých klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD). Speciál za přítomnosti diváků ve studiu můžete sledovat ve čtvrtek 26. května od 21 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.