Jaderné elektrárny na plné otáčky
Pokud Česká republika do roku 2050 nezprovozní hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, nebude moci dál budovat své jaderné elektrárny. Jde o podmínku pro zařazení jaderných reaktorů mezi čisté zdroje s ohledem na plnění klimatických cílů. Samotná výstavba takového skladu ale trvá desítky let, Česko přitom ještě ani nerozhodlo, kde hlubinné úložiště vznikne.
Hledání vhodného místa pro vybudování hlubinného úložiště pro trvalé uskladněn vyhořelého paliva z jaderných elektráren začalo již v 90. letech minulého století. Ani za několik desítek let se však nepodařilo rozhodnout, kde „sklad“ na radioaktivní odpad vznikne, nyní se však Česko bude muset rozhoupat. Pokud nestihne hlubinné úložiště zprovoznit do roku 2050, budoucnost tuzemských jaderných elektráren je značně nejistá. Evropská komise totiž rozhodla, že jádro bude považováno za čistý zdroj právě za této podmínky.
V prosinci 2020 byl však učiněn krok, který vznik úložiště o trochu přiblížil. Vláda tehdy rozhodla o zúžení počtu vytipovaných lokalit z původních devíti na čtyři. Z nich by měl vzejít pomyslný vítěz.
Má-li však hlubinné úložiště stát do poloviny století, na finální verdikt už mnoho času nezbývá. „Tak, jak je nastaven harmonogram nyní, ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s 20 lety od výběru lokality do zahájení výstavby. Tomu předchází získání několika povolení, samotná výstavba by mohla trvat 10 až 15 let,“ odpověděl redakci CNN Prima NEWS mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík na otázku, v jakém časovém horizontu je vůbec možné hlubinné úložiště jaderného odpadu zprovoznit.
Obce mají mnoho výhrad
O urychlení či oddálení výstavby mohou podle něho rozhodnout vnější vlivy jako například zkušenosti jiných zemí, jež mají v tomto ohledu před Českem náskok, nebo provozně-ekonomické faktory s ohledem na výstavbu nových jaderných zdrojů a podobně. „Můžeme se podívat na Finy, kteří svou finální lokalitu vybrali v roce 2000 a nyní požádali o licenci k provozu. Tím se můžeme inspirovat,“ sdělila CNN Prima NEWS Martina Bílá, mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která provozuje několik úložišť jaderných odpadů v Česku, jež mají charakter úložišť spíše dočasných.
Pokud tedy chceme unijní podmínku pro bezproblémové budování jaderných zdrojů dodržet, máme na výběr lokality pro hlubinný „sklad“ asi osm let. Určitou komplikací je ale odpor obcí, v jejichž katastru by se měla taková věc vybudovat. Jedná se o Březový potok na hranici Plzeňského a Jihočeského kraje, Janoch nedaleko Temelína, Hrádek a Horku, obě v kraji Vysočina.
Tamní obyvatelé se sdružují ve spolcích a snaží se přesvědčit místní politiky, aby se vůli státu vybudovat hlubinné úložiště právě „u nich“ bránili. Jejich argumenty logicky vycházejí z obav o dlouhodobou bezpečnost takového úložiště. Poukazují například na vysokou radioaktivitu vyhořelého paliva z jaderných elektráren nebo absenci zkušeností s jeho dlouhodobým uskladněním.
Bezpečnost a geologická stabilita
„Snažíme se s dotčenými obcemi či kraji komunikovat a informovat o všech aktuálních záležitostech. Nabídli jsme možnost scházet se v lokálních pracovních skupinách, které by měly sloužit právě k předávání informací a také požadavků ze strany obcí,“ uvedla Martina Bílá. Podle ní SÚRAO zve představitele dotčených obcí na odborné exkurze jak v České republice, tak v zahraničí. „Zastupitelé obcí měli například možnost podívat se do Finska, kde se buduje první hlubinné úložiště na světě, a mluvit s představiteli města Eurajoki, které je v blízkosti úložiště,“ dodala Bílá.
Hlavním kritériem pro výběr lokality pro zbudování hlubinného úložiště je bezpečnost. Ta se odvíjí mimo jiné od geologické situace ve zvažovaném místě. Ideální je homogenní hornina či absence zdrojů podzemních vod. A pochopitelně i geologická stabilita, která minimalizuje riziko přírodních katastrof typu zemětřesení.
„Čtyři vybrané lokality byly doporučeny na základě 13 klíčových kritérií pokrývajících technickou proveditelnost projektu, dlouhodobou bezpečnost a hodnotící vlivy na životní prostředí. Tato kritéria se dělí do dalších 38 hodnotících indikátorů, které jsou volně k nahlédnutí na webových stránkách SÚRAO,“ vysvětlil Martin Vošahlík.
40 až 111 miliard
A na kolik Česko hlubinné úložiště vyjde? Odhady se různí. Portál Oenergetice.cz nedávno uvedl, že by to mělo být asi 111 miliard korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu je ve vyčíslení nákladů podstatně střídmější. „Původní odhad, který byl připraven před více než pěti lety, počítal s částkou okolo 30 až 40 miliard na samotnou výstavbu a náklady na vědu a výzkum související s přípravou hlubinného úložiště,“ uvedl Martin Vošahlík.
Podle něho ale v současné době kartami zamíchaly rostoucí ceny stavebních materiálů a inflace obecně. „Náklady na zajištění radioaktivního odpadu včetně nákladů na přípravu, výstavbu a provoz hlubinného úložiště jsou průběžně vyhodnocovány,“ dodal. Dosud vynaložená suma na přípravy hlubinného úložiště podle Nejvyššího kontrolního úřadu činí již téměř dvě miliardy korun.
