Příběh Knoflíčka aneb Když má lidské dno ještě sklep
Knoflíček Zdroj: Azyl Bubáčkov
Toto je příběh, který láme srdce. Malý černý pejsek, vážící sotva tři kila, měl celý život jen smůlu – a jeho záchrana přišla bohužel příliš pozdě.
Na přelomu srpna a září ho lidé spatřili, jak zmateně pobíhá po frekventované silnici. Auto ho málem srazilo. Díky rychlé reakci byl odchycen a převezen do městského útulku. Už na první pohled bylo jasné, že tenhle drobek má za sebou těžké časy – křivé nožky, špatná srst, zanedbané tělo i duše.
Útulek požádal o pomoc Azyl Bubáčkov, který se stará o staré pejsky v „domácím“ prostředí a pejska převzal do dočasné péče. Brzy se začaly ozývat hlasy lidí, kteří ho znali. V komentářích a zprávách se objevovala jména, svědectví, příběhy – a všechny měly jedno společné.
Majitel psa, muž na vozíčku, se měl k pejskovi chovat krutě. Podle svědků ho často bil, házel s ním o zem a nechával ho volně pobíhat u silnice. Policie nám potvrdila, že muž byl dlouhodobě problémový.
Na přelomu srpna a září ho lidé spatřili, jak zmateně pobíhá po frekventované silnici Zdroj: Azyl Bubáčkov
Když jsme pejska převzali, potvrdilo se to nejhorší. Veterinární vyšetření odhalilo zlomené nožky, špatně srostlé kosti a dokonce starou, neléčenou zlomeninu čelisti – podle veterináře způsobenou cíleným úderem. V tlamě měl hnis, zuby rozpadlé až ke kořeni. Každé sousto pro něj znamenalo bolest.
Původně se jmenoval Čertík
Čertík, jak se pejsek původně jmenoval, zůstal hospitalizován na veterinární klinice, protože téměř nejedl ani nepil. Další den se celá záležitost začala řešit oficiálně – kontaktovali jsme Krajskou veterinární správu (KVS) a další příslušné úřady. Následoval telefonát s paní, která měla za majitele jednat.
Seznámili jsme ji se situací a nabídli, že pejska převezmeme, aby měl zajištěnou odbornou péči. Zpočátku to vypadalo, že dohoda bude možná. Jenže po dalším hovoru se postoj zcela změnil.
Brzy bylo jasné, že odebrání pejska po dobrém nepůjde. Podle svědků v tom hrála roli majetková motivace – o zdraví, natož o život pejska, zástupce majitele vůbec nezajímal. Po dlouhém a vyčerpávajícím vyjednávání nakonec majitel ustoupil a souhlasil, že pejska předá do péče azylu.
Nový začátek pro malého bojovníka
Čertíka přejmenovali na Knoflíčka. Na duši si nesl hromadu šrámů a nechtěli jsme, aby s sebou nesl i jméno, které pro něj znamenalo bolest. Dostal jméno Knoflíček – protože se chtěl neustále mazlit a byl k nám přilepený jako knoflík k triku. Byl vděčný, klidný, se všemi kamarád. Jen prudkých pohybů se stále hrozně bál – přikrčil se a tiše čekal, co přijde. Celé jeho tělíčko bylo pokroucené a slabé, tlamička v katastrofálním stavu. Veterináři zjistili, že jde o těžkého kardiaka a trpí i dalšími potížemi, včetně inkontinence. Aby mohl vůbec jíst, musel podstoupit zubní zákrok v šetrné narkóze – po něm mu nezůstal ani jediný zoubek. Nasadily se léky proti bolesti a začala pomalá, ale nadějná rekonvalescence. Knoflíček se zlepšoval fyzicky i psychicky. Užíval si možná poprvé v životě teplý pelíšek, klid, pozornost a lásku.
Knoflíček byl nesmírně vděčný Zdroj: Azyl Bubáčkov
Když naději zlomí nemoc
Jenže po pár dnech přišla děsivá noční můra. Knoflíček začal pokašlávat. Veterináři nasadili okamžitě léky, prováděli inhalace, konzultovali jeho stav na několika klinikách – dělali jsme opravdu všechno, co bylo v našich silách. Přesto se jeho stav horšil. Těžká chronická bronchitida způsobovala, že se dusil a modral. Nejhorší chvíle přicházely v noci, kdy se nemohl nadechnout. Ani špičková léčba už jeho slabé tělíčko nezachránila. Nakonec jsme mu museli dopřát klid – bez bolesti, bez strachu, s našimi rukama kolem sebe. Záchrana přišla příliš pozdě. Knoflíčkovi bylo pouhých deset let, ale jeho tělo odpovídalo dvakrát staršímu psímu dědečkovi. Bití, hlad a roky zanedbávání zanechaly hluboké stopy. Přesto nikdy neztratil víru v člověka.
Nebuďte lhostejní! Zdroj: Azyl Bubáčkov
Knoflíčkův příběh by měl být varováním
Pokud ve svém okolí vidíte nebo jen tušíte týrání zvířat – nemlčte. Zavolejte na policii, kontaktujte spolek na ochranu zvířat nebo útulek. Každý hlas může rozhodnout, jestli zvíře bude žít, nebo zemře v bolestech. O Knoflíčkovi vědělo mnoho lidí. Nikdo ale nezasáhl včas. A právě proto píšeme tenhle příběh – aby už žádný další pejsek neskončil stejně. „Kdo by nás chtěl v záchraně stařečků v nouzi podpořit, budeme mu moc vděční!“
🖤 KNOFLÍČEK Když jsme pro tohohle prcka jeli, už jsme měli informace o tom, že si prošel peklem… Když jsme ale toho...
Posted by Azyl Bubáčkov on Saturday, September 20, 2025
Čtěte také
Jsem redaktorka a reportérka Prima mazlíčka. Zvířata miluju od malička a sice jsem se vydala studiem diplomacie jinam, ale stejně si mě našla! Naše rodina má 3 psy a já sama ještě 2 kočky a osvojené veverky. Skoro všechna naše zvířata jsou zachráněná, vím tak, jak důležité je pomáhat. (barbara.sykorova@iprima.cz))
