Belgická předsedkyně vlády Sophie Wilmésová vládne se svým menšinovým kabinetem. Zdroj: AP
Belgie překonala vlastní rekord v délce období, kdy je stát bez vlády vzešlé z řádných voleb. V zemi pověstné složitým politickým systémem i neshodami mezi vlámskými a frankofonními stranami vládl klasický většinový kabinet naposledy před více než 590 dny. Informovala o tom belgická média, podle nichž jde zároveň o rekord v novodobé evropské historii.
Zmatená rozhodnutí politiků, panika a bezmoc. Češka popisuje situaci v Belgii
O možném nástupu druhé vlny koronavirové epidemie v Belgii mluví tamní přední epidemiologové. Rapidně narůstající počty potvrzených případů naznačují, že se situace v království u Severního moře nevyvíjí dobře. Zatím je nejhorší v provincii Antverp, druhého největšího belgického města a jednoho z největších přístavů v Evropě.
Belgii řídí dočasný kabinet od chvíle, kdy předloni v prosinci padla vláda liberálního Reformního hnutí (MR) tehdejšího premiéra Charlese Michela, který je v současnosti předsedou Evropské rady. Dosud nejdéle byla země bez vlády vzešlé z povolebních vyjednávání v letech 2010 až 2011, kdy nastoupila nová vláda premiéra Elia Di Rupa 589 dní po pádu kabinetu jeho předchůdce Yvese Letermea.
Belgii v současnosti vede menšinový kabinet premiérky Sophie Wilmésové.
Jedenáctimilionová země s třemi oficiálními jazyky podle politologů doplácí na složitost politického systému vyžadujícího shodu mnohdy nesourodých stran reprezentujících jak většinovou vlámskou populaci, tak menšinovou frankofonní část obyvatel. V současnosti vedou vyjednávání o vládě MR spolu s vlámskými křesťanskými demokraty (CD&V). Krále Philippa by měli šéfové těchto stran o výsledku informovat tuto sobotu. Podle belgických médií zatím rozhovory neslibují rychlý průlom.
