Muž s maskou na ochranu proti koronaviru prochází po jedné z obchodních ulic Antverp. Zdroj: AP
O možném nástupu druhé vlny koronavirové epidemie v Belgii mluví tamní přední epidemiologové. Rapidně narůstající počty potvrzených případů naznačují, že se situace v království u Severního moře nevyvíjí dobře. Zatím je nejhorší v provincii Antverp, druhého největšího belgického města a jednoho z největších přístavů v Evropě.
Reprodukční číslo viru v Belgii poprvé od 4. dubna opět přesáhlo kritickou hranici jedna, což znamená, že jeden nakažený novým typem koronaviru v průměru infikuje jednoho dalšího člověka. Na oblast Antverp v tuto chvíli připadá téměř polovina všech odhalených případů. „Tohle není dobré. S ohledem na čísla nově infikovaných to vypadá na druhou vlnu,“ uvedl virolog Marc Van Ranst pro rozhlasovou stanici VRT. Na svém twitterovém účtu zdůraznil, že zatímco se dříve dařilo zachytit jeden z deseti případů, v současnosti je to přibližně jeden ze tří.
Roušky jsou zbytečné, tvrdil dříve virolog. Teď jsou povinné
Češka žijící v Antverpách Dagmar Krolová vnímá situaci velmi intenzivně: „Srovnávám s Českou republikou, kde se lidé také zlobí na vládu a špatná rozhodnutí, ale to neviděli tu naši belgickou. Od počátku jsem byla zastáncem roušek, a to bohužel selhalo na sto procent hlavně kvůli dřívějším prohlášením Marka van Ransta, že jsou zbytečné a dávají jen falešný pocit bezpečnosti. To mají teď lidé po první vlně v sobě zakódované,“ zdůrazňuje.
A dodává: „Politici i virologové si soustavně protiřečili. Lidé byli zmatení. Pravidla se měnila téměř denně. A pak je tu veliká multikulturní společnost. Cítím paniku a bezmoc. Nevím, komu co věřit. V Antverpách se bojíme o práci. Snad nepřijde znovu úplný lockdown. Moje rodina, kolegové a sousedé – my všichni – se moc snažíme dodržovat předpisy. Neznáme nikoho, kdo byl nakažený. Svírá nás strach z nejisté budoucnosti.“
V Antverpách platí zákaz opouštění města, který by měl zmírnit nárůst počtu nemocných. Dovoleny jsou nezbytné pochůzky jako návštěva lékaře nebo nákup. Povinné je nosit roušky na veřejnosti a tam, kde není možné zaručit distanc na minimálně 1,5 metru. Hospody a restaurace musejí zavřít ve 23:00 a zajistit mezi hosty dostatečné rozestupy. Zároveň každý, kdo vejde do jakéhokoli stravovacího zařízení, musí poskytnou své údaje pro případ nutnosti dalšího kontaktování. V provincii platí zákaz nočního vycházení od 23.30 do šesti hodin ráno s výjimkou těch, kteří míří do nemocnice či do práce.
Lidé se vesele druží dál
„Jestli belgická vláda razantně nezasáhne, tentokrát se už tak velký problém změní v horor,“ míní Tomáš Onderišin, který v Belgii pobývá. „Přibývají další a další nakažení. Jestli to bude jako při první vlně, tak jsme do týdne na 2 000 případech denně. Podle nařízení má mít každý svou bublinu, těch pět lidí, ale lidé to nerespektují a vesele se druží dál,“ popisuje svou zkušenost 34letá Lucie žijící v antverpské provincii s rodinou, která si nepřeje zveřejnit své příjmení (redakce jej zná).
Epidemiologové také důrazně doporučují, aby ti, kteří mohou, pracovali z domova. Týmové sporty jsou zakázány pro osoby ve věku 18 a více let. O tom, proč je situace v Antverpách tak vážná, diskutují laici stejně jako odborníci. Češi žijící v Belgii, které se nám podařilo oslovit, se shodují, že za zhoršující čísla částečně mohou některé komunity, jež nedodržují dlouhodobě nastavená opatření včetně nošení roušek a také skupiny mladých lidí, kteří se chodí hojně bavit na soukromé party.
Guvernérka provincie Cathy Berxová vyzvala, aby lidé do Antverp raději ani necestovali. „Zcela se zakazuje pořádání party. Necestujte nikam za zábavou,“ citoval Berxovou web Flandersnews.be.
Přijde další celostátní karanténa?
Na zhoršující se situaci v provinciích Západní Flandry, Antverpy a Limbursko reagovala tento týden také belgická premiérka Sophie Wilmèsová oznámením, že zemi může čekat druhá celostátní karanténa, pokud budou počty infikovaných i nadále strmě narůstat. „Jestliže nedokážeme snížit počet nakažených koronavirem, bude to naše kolektivní selhání,“ prohlásila na tiskové konferenci po jednání národní bezpečností rady.
Zubař žijící a pracující v Antverpách Arthur Nicolaas pro CNN Prima NEWS řekl: „V tuhle chvíli to ze zpráv vypadá, že se máme Antverpám vyhnout skoro jako místu, kde řádí mor. Ulice jsou prázdné. Pro ekonomiku to není dobré. Jeden obchod za druhým, jedna restaurace za druhou zavírají. My, co tu žijeme, můžeme pomoci pouze tím, že se budeme sami snažit zůstat v bezpečí a zdraví. Víc teď udělat nemůžeme.“
Od počátku šíření viru SARS-CoV-2 zaznamenala Belgie s přibližně 11,5 milionu obyvatel přes 66 tisíc případů nákazy. V souvislosti s nemocí COVID-19 tam uvádějí na 9 800 úmrtí, což je v přepočtu na 100 tisíc obyvatel jedna z nejtragičtějších bilancí na celém světě. V Belgii mají ovšem jinou metodiku počítání. Do celkových čísel od začátku března zahrnují i ty zemřelé, u nichž nákaza koronavirem nebyla laboratorně potvrzena.
