Blahořečení kněží Buly a Drboly popravených komunisty. Na mši v Brně zamířily tisíce lidí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené.
Na mši v Brně dorazilo přes 13 000 věřících.
Kdy si církev bude mučedníky každoročně připomínat?
Proces blahořečení trval více než dvě desetiletí.
Katoličtí kněží Jan Bula a Václav Drbola, jež popravili komunisté, byli v sobotu při slavnostní mši na brněnském výstavišti prohlášeni za blahoslavené. Vyvrcholil tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou věřící připomínat každý rok 17. června.
Mše začala ve 14:30, podle mluvčí brněnského biskupství se jí zúčastnilo přes 13 000 lidí. Slavnost se nesla ve znamení červené barvy, která má připomínat krev obětí, ale i vítězství.
Slavnosti předsedal papežský legát Michael Czerny. Mše se zúčastnilo také několik stovek kněží i ministrantů. Kněz brněnské diecéze a postulátor kauzy Karel Orlita nejprve přednesl žádost o blahořečení obou kněží a přečetl jejich životopisy, načež Czerny z pověření papeže Lva XIV. přečetl apoštolský list, kterým papež zapsal Bulu a Drbolu do seznamu blahoslavených.
ČTĚTE TAKÉ: Konec Knihovny Václava Havla. Z projektu odstoupila bývalá první dáma
„Byli vnímaví ke kněžské službě. S hlubokou vírou zůstali věrni Kristu, navzdory tlaku komunistického režimu, který se tehdy v Československu snažil podřídit církev státní moci a potlačit každou formu náboženského života,“ uvedl v žádosti Orlita.
„Byli to pastýři, kteří chtěli sloužit svému lidu, kázat evangelium a vnášet lidem do jejich životů svobodu. Právě to se ukázalo jako nepřijatelné pro režim, který si nárokoval nejen poslušnost, ale i vnitřní souhlas. Šlo mu o duchovní zničení lidského nitra. Dnes společnost netrestá přímým násilím, ale tím, že vytlačuje na okraj, umlčuje a právě proto je svědectví nových blahoslavených tak aktuální,“ uvedl Czerny při kázání.
Čtěte také
Na závěr mše brněnský biskup Pavel Konzbul předal Czernemu náprsní kříž zvaný pektorál s ostatky mučedníků. Apoštolský list od Czerneho převzali Konzbul, postulátorka Maria Cristina Bresciani a faráři z rodišť blahoslavených.
Po mši věřící uctili ostatky blahořečených. Relikviář je navržen symbolicky pro oba muže, uloženy jsou v něm však jen Drbolovy ostatky. Místo Bulova posledního odpočinku není známo, v relikviáři je část jeho primičního ornátu. Relikviář bude několik měsíců uložen v katedrále svatého Petra a Pavla v Brně, pak zamíří do kostela svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku. Menší relikviáře budou i jinde.
V duchu tří hesel
Celá akce se podle brněnského biskupství nesla v duchu tří hesel. První heslo „Věrnost pravdě“ připomíná to, že oba kněží stáli za tím, čemu věřili. „Síla lásky“ odkazuje k tomu, že tichá láska je silnější než nenávist. Třetí heslo „Moc odpuštění“ se snaží připomenout, že namísto důvodů k zahořklosti a zlobě můžeme hledat důvody ke vzájemné toleranci a respektu.
Čtěte také
Proces blahořečení Buly a Drboly inicioval před více než 20 lety tehdejší brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Dekret o jejich blahořečení podepsal papež Lev XIV. loni v říjnu. Předcházel tomu specifický proces, při kterém se životy obou kněží zkoumaly z historického i teologického hlediska. Oba kněží patří k obětem zpolitizované komunistické justice ve vykonstruovaných takzvaných babických procesech v 50. letech minulého století.
Babický případ, při němž byli v roce 1951 zastřeleni tři místní komunisté, nebyl nikdy zcela objasněn, tehdejšímu režimu však posloužil jako záminka k represím proti katolické církvi a k zastrašování soukromých rolníků, bránících se kolektivizaci. V následných procesech bylo odsouzeno na sto lidí, z toho 11 z nich k trestu smrti. Oběšeni byli mimo jiné i faráři Bula, Drbola a František Pařil.
K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou věřící připomínat každý rok 17. června.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Celý svůj důchod odvedu zpět státu, přiznal zpěvák Janda. Senioři jsou prý nuceni stále dělat
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
