Brána do pekla nebo také vchod do podsvětí – tak říkají obyvatelé Sibiře sníženině Batagajka, která se nachází asi 10 kilometrů jihovýchodně od ruského města Batagaj a stále se zvětšuje. Místní se obávají, že jim brzy pohltí domy, a viry a bakterie ze statisíce let starých mršin nakazí podzemní vody.
Podle webu Daily Mirror se tato sníženina ročně rozšíří o 20 až 30 metrů, což je způsobeno především globálním oteplováním. Funguje to ale i naopak – čím více se trhlina v zemi rozšiřuje, tím více přispívá k oteplování planety. Při roztávání tisíce let zmrzlé půdy se totiž uvolňuje oxid uhličitý a metan.
Batagajka je přes jeden kilometr dlouhá a téměř sto metrů hluboká sníženina, která se často označuje jako kráter, byť nemá pravidelný kruhový tvar, ale z výšky spíš připomíná tělo rejnoka. Na Sibiři se objevila teprve před 40 lety poté, co byl v této oblasti vykácen les a permafrost, tedy věčně zmrzlá půda, se odhalil přímému slunci. Tím pádem začal rychle roztávat, čímž došlo k propadání povrchu. Tento proces navíc urychlily povodně v roce 2008, trhlina se tehdy zvětšila dvojnásobně.
Podobné útvary se začaly objevovat na mnoha místech Sibiře, tato stále se zvětšující sníženina je ale nejen největší v celém regionu, ale pravděpodobně i na světě.
Tamní krajina doslova bublá pod nohami a místní obyvatelé se obávají, že se jim brzy začnou propadat domy. Batagajka v nich budí respekt, protože z ní vycházejí strašidelné zvuky, které ovšem vědci přisuzují ranám z bortící se půdy.
Pro vědce je takzvaná brána do podsvětí doslova baštou nových objevů, které byly tisíce let ukryté ve zmrzlé půdě. Nacházejí ostatky zvířat, která chodila po světě před statisíci lety, tamní příroda například vydala tělo mamuta nebo bizoní tele. V samotné Batagajce se před dvěma lety našlo 40 tisíc let staré hříbě ve velmi zachovalém stavu, mělo hřívu, chlupy, ocas i orgány.
Perfectly preserved 40,000-year-old horse found in Siberia, scientists say https://t.co/Px4yLbeqoW pic.twitter.com/4k86o3DK8U
— Independent US (@IndyUSA) August 12, 2018
V permafrostu jsou ale současně uložené i viry a bakterie, které vlivem mrazu přežily a teď mohou být opět nebezpečné, pokud se dostanou do zdrojů podzemní vody. Taková situace už nastala před čtyřmi roky, kdy roztálá mršina soba infikovala bakteriemi podzemní vodu a na nákazu antraxem zemřel teprve dvanáctiletý chlapec.