Brazilské trápení s covidem. Nemocnice kolabují a prezident točí ministry zdravotnictví

S obrovskými přírůstky nakažených bojují především brazilské nemocnice, které mají mnohdy kompletně plnou už i navýšenou kapacitu a nestíhají se tak starat ani o pacienty, kteří jsou kvůli nemoci COVID-19 ve vážném stavu.

Obrázkem dokreslujícím situaci v Brazílii se stalo město Manaus. To je v poslední době známé právě kvůli naprosto neudržitelné situaci s koronavirem. Nemocnice byly zcela zahlceny a neměly místa pro nové pacienty. Spousta nakažených tak neměla šanci dostat se na tolik potřebnou ventilaci a umírala na udušení.

Právě v Manausu se navíc začala šířit koronavirová varianta P.1, pro kterou se vžilo označení „brazilská mutace“. Ta výrazně přispěla k tomu, že nemocnice nezvládaly nápor pacientů. Mutace se posléze rozšířila po celé Brazílii a následně i do světa.

Nejhorší přírůstky nakažených zažívá země od letošního března. Do té doby až na výjimky denně přibývalo zhruba 50 až 60 tisíc nakažených. V březnu se však křivka ještě zvedla a pravidelně přibývalo průměrně kolem 80 tisíc infikovaných osob každý den. Nejhorším byl v tomto ohledu 25. březen, kdy brazilské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo 97 586 nakažených.

Země nyní také eviduje nejvíce zemřelých za celou pandemii. Na COVID-19 umírá kolem tří až čtyř tisíc lidí denně, přičemž někdy je úmrtí ještě více.

Ve velkém umírají i děti, pacienti jsou přivazováni k postelím

Situace je ještě více chmurná kvůli tomu, že koronaviru čím dal častěji podléhají i děti. Brazilské ministerstvo zdravotnictví odhaduje počet obětí mladších devíti let na 1 300, podle jiných údajů je zemřelých dětí mnohem více.

V řadě nemocnic po celé zemi navíc docházejí sedativa. Ty jsou ovšem pro lékaře stěžejní v okamžiku, kdy je nutné intubovat pacienty, kteří se nemohou nadechnout. Lékaři a sestry tak mnohdy musí pacienty před intubací připoutat k postelím.

„Nikdy jsem si nemyslel, že po 20 letech na intenzivní péči se něčeho takového dožiju. Používat pouta bez aplikace sedativ je špatná věc. Pacient je v podstatě vystaven mučení,“ řekl agentuře Reuters Aureo do Carmo Filho, lékař z jedné z nemocnic v Riu de Janeiru.

Prezident koronavirus považuje za „chřipečku“

Zemi vůbec neprospívá ani nepříliš inspirativní vedení prezidenta Jaira Bolsonara. Ten od samého počátku pandemie koronavirus zlehčuje, byť sám covid prodělal. Nemoc označoval za „chřipečku“ a názor nezměnil dodnes, kdy v Brazílii umírají tisíce lidí a země hlásí statisícové přírůstky nakažených denně.

Je odpůrcem opatření jako je lockdown, přestože v zemi kolabuje zdravotnický systém a řada nemocnic už nemůže přijímat nové pacienty. „Nehodlám přijmout politiku zavírání všeho a zůstávání doma,“ prohlásil Bolsonaro a Brazilcům, kteří volají po lepších opatřeních, vzkázal, aby „přestali kňučet“.

Restrikce tak mnohdy zavádějí jen místní samosprávy a guvernéři jednotlivých států, za což je Bolsonaro často tvrdě kritizuje. On sám je totiž zastáncem myšlenky, že navzdory všemu je třeba ekonomiku udržet v chodu.

Všeříkající je jeho prohlášení z loňského prosince, že Brazílie má epidemii v podstatě za sebou. „Jsme na konci pandemie. V jejím zvládnutí byla naše vláda v porovnání s jinými státy světa nejlepší nebo jedna z nejlepších,“ nechal se tehdy slyšet Bolsonaro.

Ministři zdravotnictví se mění tempem jako v Česku

Situaci nezlepšuje ani časté střídání ministrů zdravotnictví. Bolsonaro je totiž mění podobně jako český premiér Andrej Babiš. Od začátku pandemie stojí v čele resortu již čtvrtý člověk. Boj proti pandemii zprvu vedl Luiz Henrique Mandetta, který byl zastáncem opatření zamezujících setkávání lidí. S tím souhlasily až tři čtvrtiny Brazilců, ale nikoliv hlava státu, a tak ho Bolsonaro v dubnu loňského roku z vlády vyhodil.

Následně se ministrem zdravotnictví stal onkolog Nelson Teich. Ten byl ovšem rovněž zastáncem opatření, která prosazoval Mandetta. Bolsonara a Brazilce se snažil přesvědčit, že zdravotnictví a ekonomika státu „spolu nesoupeří“, ale prezident mu příliš velkou šanci nedal. Teich totiž rezignoval v květnu, tedy pouhý měsíc po svém nástupu do funkce.

Poté Bolsonaro ministrem jmenoval vojenského generála Eduarda Pazuella, který přitom neměl žádné zkušenosti se zdravotnictvím. Od května do září fungoval pouze jako dočasný šéf resortu, poté z něj prezident učinil ministra definitivně. Pazuellovi se podařilo Bolsonara přesvědčit, že cestou z koronakrize je očkování a vakcíny začaly do země proudit začátkem letošního roku.

V polovině března Pazuello oznámil, že jako ministr ze zdravotních důvodů skončí. Poté však otočil s tím, že zdravotní problémy nemá a ve funkci zůstane do doby, než Bolsonaro rozhodne o jeho uvolnění. O týden později ho prezident nahradil kardiologem Marcelem Queirogou, který stojí v čele brazilského resortu zdravotnictví dodnes.