Start[up]ujeme : Byznys jako sprosté slovo? Proč česká věda nechodí na trh a jak to změnit
Na fotografii zprava: Jana Soukupová, spoluzakladatelka fondu a inkubátoru Spinoffy, Vojta Roček, investor a spoluzakladatel České startupové asociace, a moderátor Petr Suchoň. Zdroj: CNN Prima NEWS
Česká věda patří ke světové špičce, ale v jedné klíčové disciplíně stále pokulhává: v přenosu výsledků z laboratoří do reálného byznysu. Zatímco do výzkumu tečou desítky miliard korun, počet úspěšných spin-offů se ročně počítá na jednotky. V dalším díle pořadu Start[up]ujeme o tomto „českém paradoxu“ debatovali Jana Soukupová z deeptech fondu a inkubátoru Spinoffy a investor Vojta Roček, který se tématu komercializace technologií věnuje v rámci České startupové asociace.
Propast mezi laboratoří a trhem
Hlavní bariérou není nedostatek talentu, ale hluboký kulturní rozdíl mezi akademickou půdou a světem byznysu. Pro vědce je často nejdůležitější bádat a publikovat, zatímco trh vyžaduje praktické využití a zisk. „Vědci mají pocit, že důležité je bádat. A my je potřebujeme přesvědčit, že důležité je s tím bádáním vydělat peníze sobě i ostatním,“ podotýká Vojta Roček, VC a andělský investor a spoluzakladatel České startupové asociace . Byznys je na některých fakultách stále ještě vnímán jako „špinavá“ záležitost, což brání vzniku projektů s globálními ambicemi.
Založení spin-offu – tedy firmy založené za účelem využití a rozvoje duševního vlastnictví výzkumných institucí – vyžaduje víc než jen geniální nápad. Klíčovým prvkem je tým, kde vědec ale nemusí být nutně ředitelem vznikajícího startupu. „Potřebujeme k němu projektového manažera, který rozumí trhu, marketingu a financím,“ vysvětluje Jana Soukupová, spoluzakladatelka fondu a inkubátoru Spinoffy, který letos založila s podnikatelkou Alexandrou Kala, ambasadorkou pro vědu a výzkum v Druhé ekonomické transformaci. Ideální moment pro založení firmy nastává ve chvíli, kdy je technologie ověřená, ale potřebuje kapitál na další rozvoj. Právě zde nastupuje role „smart money“ – investorů, kteří přinášejí nejen peníze, ale i strategické zkušenosti a kontakty.
Peníze na výzkum vs odvaha investovat
Český systém je nastaven tak, že státní dotace končí přesně tam, kde začíná skutečné riziko. Vědci mají přístup ke grantům na základní výzkum, ale propast mezi laboratoří a funkčním prototypem (tzv. "údolí smrti") často nemá kdo financovat. Soukromí investoři se bojí vstoupit do projektů, které jsou příliš akademické, a vědci zase nerozumí termínům jako "equity" nebo "valuation". Propojení těchto dvou světů vyžaduje profesionální prostředníky, kteří dokážou vědecký objev přeložit do jazyka byznys plánu, kterému bude rozumět i ten nejkonzervativnější investor.
Změna musí přijít i ze strany státu a vedení univerzit. Současné nastavení transferových oddělení je v mnoha případech spíše administrativní brzdou než akcelerátorem. Pokud univerzita po vědci požaduje přehnaně vysoký podíl ve vznikající firmě, často projekt zabije hned v zárodku, protože pro externí investory se stává neatraktivním. Inspirací by nám mohly být země, kde jsou univerzity hodnoceny nikoliv podle počtu publikovaných článků, ale podle objemu soukromého kapitálu, který dokázaly skrze své spin-offy přitáhnout zpět do akademické sféry.
V diskuzi zazněl příklad Technické univerzity v Mnichově (TUM), která ročně vyprodukuje přes sto spin-offů, zatímco všechny české univerzity dohromady pouze jednotky. Jak je to možné? Rozdíl oproti Česku není v kvalitě výzkumu ani talentu, ale v ekosystému, který vědce vede za ruku od průlomového objevu až po vstup investora. Cestou pro Česko je reforma technologického transferu a vytvoření prostředí, kde univerzita nebude brzdou, ale partnerem, který má na komerčním úspěchu svých vědců přímý zájem.
Nová éra českého deep techu
I přes překážky se ledy začínají hýbat. Vznikají fondy a inkubátory, jako právě Spinoffy, které se specializují na náročné vědecké projekty. Cílem je ukázat, že komercializace není zradou vědy, ale jejím vyvrcholením. Pokud se podaří propojit naše špičkové vědce s dravým byznysem, může se Česko stát evropským deeptech centrem. „Pojďme to zkusit. Ten potenciál v našich laboratořích je obrovský, jen ho musíme přestat schovávat,“ uzavírá Jana Soukupová. Start[up]ujeme sledujte každou sobotu ve 13.30 na CNN Prima NEWS. Hned po odvysílání budou oba pořady – kratší TV část i delší videopodcastová verze – také na webu a jako audio na nejoblíbenějších podcastových platformách. Hlavním partnerem pořadu je společnost CSG, která už 30 let rozvíjí průmyslový odkaz a posiluje obranyschopnost. Jde o globální holding s českými kořeny, který působí ve více než 70 zemích světa a zaměstnává přes 14 000 lidí. CSG nestaví jen na tradici, ale dívá se i do budoucnosti. Podporuje startupy a dává šanci novým nápadům v obraně, letectví i digitálních technologiích. Jejich skupina více než sta firem přispívá k tomu, aby byl svět bezpečnější.
