černá díra

Jmenuje se Sagittarius A* a astronomové konečně vědí, jak vypadá. Snímek obří černé díry, která se nachází ve středu naší galaxie, Mléčné dráhy, je podle CNN prvním vizuálním potvrzením, že tento vesmírný útvar skutečně existuje.

Stephen Hawking byl nejznámějším vědcem moderní éry. Jeho život fascinoval lidi celá desetiletí a vyvrcholil jeho oscarovým ztvárněním ve filmu Teorie všeho. Název filmu je narážkou na jeho vědecký život. Hawking strávil roky hledáním jediné teorie, která by popsala náš vesmír. A navzdory vysilující nemoci (amyotrofická laterální skleróza) byl jedním z největších popularizátorů vědy, který své myšlenky zprostředkoval milionům lidí. Právě dnes by oslavil osmdesátiny.

Vědci z opavské univerzity studují doposud nevysvětlené vlastnosti záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Jedním z vysvětlení je, že záření pochází z okolí tzv. červí díry – mostu k paralelnímu vesmíru, který jako první teoreticky popsali v roce 1935 Albert Einstein a Nathan Rosen.

Souvisí astronomicko-vědecký pojem „černá díra“ s rasismem? Odpověď se zdá být zcela jasná: nesouvisí. Jenže kurz astronomie s názvem „Černé díry: Rasa a vesmír“ na prestižní Cornellově univerzitě v New Yorku se otázkou této zdánlivě nelogické souvislosti podrobně zabývá. Názory na kontroverzní téma se napříč americkými akademickými kruhy různí. Univerzita si ale stojí za tím, že označení je skutečně rasistické a ovlivňuje společnost.

Astronomové objevili zřejmě nejmenší a Zemi nejbližší černou díru, která se na obloze nachází v oblasti souhvězdí Jednorožce. Podle nich je tato černá díra jen asi třikrát hmotnější než Slunce a je vzdálená zhruba 1 500 světelných let, tedy přes 9,5 bilionu kilometrů od naší planety, informovala agentura Reuters.

Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali britský fyzik a matematik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka Andrea Ghezová za výzkum černých děr. V úterý to oznámila Královská švédská akademie věd.