černá díra

Nový unikátní snímek pořízený vesmírným teleskopem Jamese Webba nabízí pohled na jiskřící kvasar ve vesmíru. Jedná se o planoucí centrum aktivní galaxie, které je poháněno černými dírami. Experti, kteří úkaz připomínající zdobený prsten představili, jej označili za „diamanty sezóny“ a snímek měsíce.

Nejtěžší hvězdnou černou díru v Mléčné dráze objevili astronomové z Evropské vesmírné agentury (ESA). Pracovní skupina vědců pojmenovala tohoto „spícího obra“ Gaia BH3, píše CNN. Nachází se relativně blízko Zemi – ve vzdálenosti téměř dvou tisíc světelných let od naší planety, tvrdí vědci.

Nekonečný vesmír, příběhy hvězd, tajemné a trochu děsivé černé díry. Podívat se do kosmu touží už od malička spousty z nás. Na palubu kosmické lodi se dostane jen hrstka vyvolených, my ostatní se tam ale můžeme vypravit alespoň virtuálně například v Liberci, v jednom z nejmodernějších planetárií ve střední Evropě.

Mezinárodní tým vědců zachytil největší vesmírnou explozi v historii zkoumání vesmíru. Nepředstavitelně velký a jasný výbuch se původně jevil jako nenápadný záblesk na noční obloze, jeho plný rozsah odhalila až následná pozorování. Explozi patrně vyvolal oblak plynu, který pohltila černá díra, píše s odkazem na studii zveřejněnou v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society list The Guardian.

I když si někteří lidé stále myslí, že mezi planety Sluneční soustavy patří i Pluto, není tomu tak. Nicméně planetární systém hvězdy Slunce možná skutečně má devět oběžnic. Vědci se vytrvale snaží rozluštit záhadu Planety X, která však také může být jen černou dírou.

Jmenuje se Sagittarius A* a astronomové konečně vědí, jak vypadá. Snímek obří černé díry, která se nachází ve středu naší galaxie, Mléčné dráhy, je podle CNN prvním vizuálním potvrzením, že tento vesmírný útvar skutečně existuje.

Stephen Hawking byl nejznámějším vědcem moderní éry. Jeho život fascinoval lidi celá desetiletí a vyvrcholil jeho oscarovým ztvárněním ve filmu Teorie všeho. Název filmu je narážkou na jeho vědecký život. Hawking strávil roky hledáním jediné teorie, která by popsala náš vesmír. A navzdory vysilující nemoci (amyotrofická laterální skleróza) byl jedním z největších popularizátorů vědy, který své myšlenky zprostředkoval milionům lidí. Právě dnes by oslavil osmdesátiny.

Vědci z opavské univerzity studují doposud nevysvětlené vlastnosti záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Jedním z vysvětlení je, že záření pochází z okolí tzv. červí díry – mostu k paralelnímu vesmíru, který jako první teoreticky popsali v roce 1935 Albert Einstein a Nathan Rosen.

Souvisí astronomicko-vědecký pojem „černá díra“ s rasismem? Odpověď se zdá být zcela jasná: nesouvisí. Jenže kurz astronomie s názvem „Černé díry: Rasa a vesmír“ na prestižní Cornellově univerzitě v New Yorku se otázkou této zdánlivě nelogické souvislosti podrobně zabývá. Názory na kontroverzní téma se napříč americkými akademickými kruhy různí. Univerzita si ale stojí za tím, že označení je skutečně rasistické a ovlivňuje společnost.

Astronomové objevili zřejmě nejmenší a Zemi nejbližší černou díru, která se na obloze nachází v oblasti souhvězdí Jednorožce. Podle nich je tato černá díra jen asi třikrát hmotnější než Slunce a je vzdálená zhruba 1 500 světelných let, tedy přes 9,5 bilionu kilometrů od naší planety, informovala agentura Reuters.

Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali britský fyzik a matematik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka Andrea Ghezová za výzkum černých děr. V úterý to oznámila Královská švédská akademie věd.