Stephen Hawking byl nejznámějším vědcem moderní éry. Jeho život fascinoval lidi celá desetiletí a vyvrcholil jeho oscarovým ztvárněním ve filmu Teorie všeho. Název filmu je narážkou na jeho vědecký život. Hawking strávil roky hledáním jediné teorie, která by popsala náš vesmír. A navzdory vysilující nemoci (amyotrofická laterální skleróza) byl jedním z největších popularizátorů vědy, který své myšlenky zprostředkoval milionům lidí. Právě dnes by oslavil osmdesátiny.
Hawking se narodil 8. ledna 1942 a vyrůstal v St Albans jako nejstarší ze čtyř sourozenců. Jeho otec byl výzkumný biolog a matka sekretářka u výzkumné společnosti, takže nebylo překvapením, že se o vědu také zajímal. Jako studenta ho přitahovala fyzika a matematika, protože věřil, že nabízejí nejzákladnější poznatky o světě. Nic ho však mezi spolužáky ani v prvním semestru na Oxfordské univerzitě nevyčleňovalo jako výjimečného.
1965 – Svatba s Jane Wildeovou
Hawking získal na Oxfordu první titul z fyziky a začal studovat doktorát na Cambridge. Jeho soukromý vesmír se rozšířil, když požádal svou budoucí ženu o ruku. Jane pocházela rovněž ze St Albans a vystudovala moderní jazyky. S Hawkingem se seznámila na novoročním večírku. Pár se rozhodl rychle vzít, protože nevěděl, kolik vědci trpícímu amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) zbývá času.
Právě nemoc napadající nervový systém ho postupně připravila o možnost pohybovat se bez pomůcek. Nejprve se musel spolehnout na hůl.
1966 – Nový způsob myšlení o světě
Hawking unikl omezením svého postižení tím, že naučil svou mysl pracovat novým způsobem. Když začal ztrácet schopnost používat končetiny, vyvinul si způsob, jak si v mysli vizualizovat problémy a dospět k jejich řešení místo psaní rovnic. Někteří jeho kolegové naznačili, že tento způsob myšlení vedl k jeho největším objevům.
Hawking pracoval na poznání černých děr. Ty jsou extrémní předpovědí Einsteinovy obecné teorie relativity a vznikají, když se obrovské hvězdy zhroutí do nulové velikosti a nekonečné hustoty, tzv. singularity.
1970 – Černé díry a vznik vesmíru
Hawkingova práce o černých dírách pomohla prokázat teorii velkého třesku, který stál u zrodu vesmíru. Teorie velkého třesku, která vznikla ve 40. letech 20. století, nebyla do té doby kosmology všeobecně přijímána.
Ve spolupráci s matematikem Rogerem Penrosem si Hawking uvědomil, že černé díry jsou jako velký třesk v opačném gardu. To znamená, že matematika, kterou použil k popisu černých děr, popisuje také velký třesk. Byl to klíčový okamžik, který ukázal, že k velkému třesku skutečně došlo. Zatímco jeho tělo chátralo, Hawkingova mysl pracovala naplno a kariéra se rozjížděla.
1974 – Hledání základních fyzikálních zákonů
Hawking si uvědomil, že černé díry by mohly být cestou ke zkoumání fyzikálního svatého grálu – sjednocené teorie, která by kombinovala obecnou teorii relativity s kvantovou mechanikou. Tyto dvě mocné, ale neslučitelné teorie popisují vesmír v kosmickém a v subatomárním měřítku. Hawkingovy pokusy o jejich spojení přinesly překvapivý výsledek – černé díry by měly zářit. Tento jev je nyní znám jako Hawkingovo záření. Tato práce upevnila jeho pověst coby klíčového myslitele své generace.
V roce 1974 byl ve svých 32 letech zvolen členem Královské společnosti a stal se tak jedním z nejmladších lidí, kterým se této pocty dostalo.
1979 – Dědic Isaaca Newtona
Ve věku 35 let se Hawking stal lukasiánským profesorem matematiky v Cambridge. Na tomto postu působili někteří z nejvýznamnějších britských fyziků včetně Isaaca Newtona. Dosáhl vrcholu intelektuálních úspěchů navzdory tomu, že jeho tělo zpustošila nemoc, nemohl již chodit a ani se sám živit, k pohybu používal elektrický vozík a jeho řeč byla natolik nezřetelná, že mu mnozí jen těžko rozuměli. Přesto už v tu chvíli přežil prognózy lékařů o více než deset let.
1985 – Nový hlas
Během pobytu v Ženevě byl Hawking hospitalizován se život ohrožujícím zápalem plic. Lékaři ho mohli zachránit pouze operací, která ho připravila o schopnost mluvit. Komunikovat poté mohl pouze zvedáním obočí.
Geniální vědec se ale odmítl vzdát. Jeho přátelé mu pomohli používat nejmodernější syntetizátor řeči, který mu dal nový charakteristický hlas. Jednou z jeho prvních žádostí, jakmile si systém osvojil, bylo, aby mu někdo pomohl dokončit novou knihu, na které pracoval.
1988 – Stručná historie času
Hawkingův úvod do kosmologie je jednou z nejprodávanějších knih všech dob. Hawking chtěl veřejnosti vysvětlit svou práci a vydělat nějaké peníze, aby zajistil svou rodinu, protože jeho zdraví se neustále zhoršovalo.
Stručná historie času byla čtyři roky bestsellerem. Hawking se domnívá, že její úspěch je dán tím, že lidem umožnila přístup k velkým filozofickým otázkám, ale uznává, že prodejnost podpořil i zájem lidí. Knihy se prodalo přes devět milionů výtisků. Hawkingovi změnila život a stal se díky ní celebritou.
1995 – Druhá svatba
Po 25 letech manželství a třech dětech se Stephen a Jane Hawkingovi rozvedli. Stephen se pak oženil se svou zdravotní sestrou Elaine Masonovou. Protože se Hawking stal známou osobností, jeho domácí život tím utrpěl. Sláva a nemoc se ukázaly být příliš velkou zátěží. Hawking popsal svůj nový vztah s Elaine Masonovou jako „vášnivý a bouřlivý“.
Jeho druhé manželství trvalo 11 let. Za jeho rozpadem stál tlak jeho nemoci.
1999 – Zrod ikony populární kultury
V roce 1999 Hawking dosáhl toho, co mnozí považují za nejvyšší ocenění – poprvé hostoval v seriálu Simpsonovi. V té době už byl ikonickou postavou, která se proslavila jak svými veřejnými texty a výstupy, tak vědeckými pracemi.
Hawking později uváděl také dokumentární seriál Stephen Hawking's Universe, hostoval v seriálech Star Trek: Nová generace nebo Teorie velkého třesku a propůjčil svůj charakteristický hlas albu The Division Bell skupiny Pink Floyd. Dál pokračoval ve vydávání populárně-vědeckých knih.
2004 – Informační paradox černé díry
Hawkingova práce o černých dírách pokračovala. V roce 2004 přišel s novou odvážnou myšlenkou. Sám sebe se tázal, zda černé díry neporušují fyzikální zákony. Jednou z jeho idejí, na nichž je založena kvantová teorie, je, že fyzikální vlastnosti subatomárních částic nelze zničit. Hawking dlouhá léta tvrdil, že černé díry informace neničí, což ale nikdy neprokázal.
Na vědecké konferenci v Dublinu všichni očekávali vzdorovitou obhajobu jeho myšlenek, místo toho Hawking přiznal, že se možná mýlil. Jeho nová kontroverzní teorie, že informace se přenáší do jiných vesmírů, ukázala, že stále přehodnocuje svou představu o vesmíru.
2009 – (Ne)odchod do důchodu
Jak vyžadují předpisy Cambridgské univerzity, Hawking po dovršení 67 let odstoupil z pozice lukasiánského profesora matematiky. V té době již nemohl používat ruku k ovládání svého invalidního vozíku a komunikovat mohl pouze pohybem lícních svalů, kterými ovládal svůj syntetizátor řeči. Oznámil však, že ve své práci hodlá pokračovat.
Nemohl převzít administrativní povinnosti většiny starších vědců, ale mohl pokračovat v tom, co mu šlo nejlépe – v přemýšlení. Nastoupil na nové místo v Cambridge a pokračoval v publikování v předních časopisech.
2010 – Velkolepý plán
Ve svém bestselleru Velkolepý plán Hawking předložil další odvážná tvrzení o hledání teorie všeho. Hawking podpořil novou radikální myšlenku tzv. M-teorie. Ta předpovídá, že existuje mnoho vesmírů a že neexistuje žádná teorie všeho, která by popisovala náš konkrétní vesmír. Místo toho se fyzikální zákony v různých vesmírech liší. Náš vesmír patří k těm, ve kterých jsou vhodné podmínky pro život.
Závěry M-teorie se nelíbily mnoha lidem, kteří strávili život hledáním teorie všeho, a někteří fyzikové M-teorii odmítají jako pouhou spekulaci.
2014 – Hawking na stříbrném plátně
Ve filmu Teorie všeho Hawkinga ztvárnil herec Eddie Redmayne, který za to získal Oscara. Sám Hawking film chválil a tvrdil, že měl problém rozeznat fotografie ze svého raného života od fotografií Redmayna.
2018 – Konec celoživotního boje
Profesor Stephen Hawking zemřel 14. března 2018. Pětapadesát let vzdoroval nemoci, která ho měla zabít do pěti let od stanovení diagnózy.
