Webbův teleskop zachytil zářivý kvasar, který připomíná prsten s drahokamy. Zdroj: ESA/Webb/NASA & CSA/A. Nierenberg
Nový unikátní snímek pořízený vesmírným teleskopem Jamese Webba nabízí pohled na jiskřící kvasar ve vesmíru. Jedná se o planoucí centrum aktivní galaxie, které je poháněno černými dírami. Experti, kteří úkaz připomínající zdobený prsten představili, jej označili za „diamanty sezóny“ a snímek měsíce.
Zveřejněný snímek zachycuje gravitační čočkování kvasaru známého jako RX J1131-1231, který se nachází zhruba šest miliard světelných let od Země v souhvězdí Kráter, uvádí web esawebb.org.
ČTĚTE TAKÉ: Astronaut Svoboda se připravuje do vesmíru. Prozradil, kdy zahájí misi a jaký bude výcvik
Experti jej vyhlásili za snímek měsíce. Je považován za jeden z nejlépe čočkovaných kvasarů, které dosud byly objeveny. „Třpytivé ‚drahokamy‘, neboli zářící oranžové tečky, jsou ve skutečnosti čtyři obrazy téhož – extrémně jasného objektu známého jako kvazar,“ vysvětlili na sociálních sítích odborníci z NASA Webb Telescope.
Studium temné hmoty i „aktivních galaxií“
Obecně vědci s jistotou nevědí, jak kvasary fungují. Předpokládá se, že jde o aktivní jádra starých galaxií, v jejichž středu se nachází černá díra. Z toho důvodu se kvasary řadí mezi „aktivní galaxie“.
Úchvatná noční podívaná: Lidé mohou sledovat Jelení měsíc, jméno dostal od indiánů
Až do pondělí budou moci lidé pozorovat takzvaný Jelení měsíc. Název pro červencový úplněk pochází z USA z 30. let, kdy se do povědomí lidí dostaly indiánské názvy pro tuto fázi měsíce, napsal na svém webu Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Odborníci podotýkají, že gravitační čočkování nabízí „vzácnou příležitost studovat oblasti v blízkosti černé díry ve vzdálených kvasarech – a to z toho důvodu, že funguje jako přirozený dalekohled a zvětšuje světlo z těchto zdrojů“.
Jedním z důsledků gravitačního čočkování je, že může zvětšit vzdálené astronomické objekty, což astronomům umožňuje studovat objekty, které by jinak byly příliš „slabé“ nebo vzdálené. Měření rentgenového záření z kvasarů pak může poskytnout informaci o tom, jak rychle se centrální černá díra otáčí. To mnohdy vědcům poskytuje důležité informace o růstu černých děr v čase.
Prohlédněte si další dechberoucí snímky, které Webbův teleskop v průběhu dvou let pořídil:
Vesmírný teleskop Jamese Webba NASA/ESA/CSA pozoroval známou Prstencovou mlhovinu s nebývalými detaily. Zdroj: ESA/Webb, NASA, CSA, M. Barlow, N. Cox, R. Wesson
Na snímku z vesmírného dalekohledu NASA/ESA/CSA James Webb dominuje zvláštní galaxie NGC 3256. Tato galaxie velikosti Mléčné dráhy leží asi 120 milionů světelných let daleko v souhvězdí Vela a je obyvatelkou nadkupy Hydra-Centaurus. Snímek experti nazva... Zdroj: ESA/Webb, NASA & CSA, L. Armus, A. Evans
Vesmírný teleskop Jamese Webba NASA/ESA/CSA pozoroval známou Prstencovou mlhovinu s nebývalými detaily, zde za použití zařízení MIRI. Zdroj: ESA/Webb, NASA, CSA, M. Barlow, N. Cox, R. Wesson
Na tomto snímku je spirální galaxie NGC 1559, jak ji vidí vesmírný teleskop NASA/ESA/CSA James Webb. Úkaz experti nazvali Galaktická pokladnice. Zdroj: ESA/Webb, NASA & CSA, A. Leroy, J. Lee, PHANGS Team
Tento snímek NGC 5468, galaxie nacházející se asi 130 milionů světelných let od Země, kombinuje data z kosmických dalekohledů Hubble a James Webb. Zdroj: NASA, ESA, CSA, STScI, A. Riess (JHU/STScI)
Vesmírný teleskop Jamese Webba NASA/ESA/CSA zachytil dosud nejostřejší infračervené snímky jednoho z nejvýraznějších objektů na naší obloze, mlhoviny Koňská hlava. Zdroj: ESA/Webb/NASA/CSA/K. Misselt/A. Abergel
Vesmírný teleskop NASA/ESA/CSA Jamese Webba se zaměřil také na Krabí mlhovinu. Webbovy přístroje NIRCam a MIRI odhalily nové detaily v infračerveném světle. Zdroj: NASA, ESA, CSA, STScI, T. Temim (Princeton University)
Vesmírný teleskop Jamese Webba NASA/ESA/CSA zachytil dosud nejostřejší infračervené snímky jednoho z nejvýraznějších objektů na naší obloze, mlhoviny Koňská hlava. Zdroj: ESA/Webb/NASA/CSA/K. Misselt/A. Abergel
Tento snímek galaxií Tučňák a Vejce byl pořízen přístrojem MIRI, který astronomové používají ke studiu chladnějších a starších objektů, prachu a velmi vzdálených galaxií. Zdroj: NASA/ESA/CSA/STScI
Jedinečný pohled na galaxie Tučňák a Vejce. Snímek pořídil Webbův teleskop. Zdroj: NASA/ESA/CSA/STScI
Vědci zkoumali Orlí mlhovinu pohledem Hubbleova teleskopu a Vesmírného dalekohledu Jamese Webba Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Detailní pohled na sousední galaxie umožňuje vesmírný dalekohled Jamese Webba Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Jedna z prvních fotografií vesmírného dalekohledu Jamese Webba Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Vesmírný teleskop Jamese Webba NASA/ESA/CSA pozoroval známou Prstencovou mlhovinu s nebývalými detaily. Zdroj: ESA/Webb, NASA, CSA, M. Barlow, N. Cox, R. Wesson
Na snímku z vesmírného dalekohledu NASA/ESA/CSA James Webb dominuje zvláštní galaxie NGC 3256. Tato galaxie velikosti Mléčné dráhy leží asi 120 milionů světelných let daleko v souhvězdí Vela a je obyvatelkou nadkupy Hydra-Centaurus. Snímek experti nazva... Zdroj: ESA/Webb, NASA & CSA, L. Armus, A. Evans
Vesmírný teleskop Jamese Webba NASA/ESA/CSA pozoroval známou Prstencovou mlhovinu s nebývalými detaily, zde za použití zařízení MIRI. Zdroj: ESA/Webb, NASA, CSA, M. Barlow, N. Cox, R. Wesson
Na tomto snímku je spirální galaxie NGC 1559, jak ji vidí vesmírný teleskop NASA/ESA/CSA James Webb. Úkaz experti nazvali Galaktická pokladnice. Zdroj: ESA/Webb, NASA & CSA, A. Leroy, J. Lee, PHANGS Team
Tento snímek NGC 5468, galaxie nacházející se asi 130 milionů světelných let od Země, kombinuje data z kosmických dalekohledů Hubble a James Webb. Zdroj: NASA, ESA, CSA, STScI, A. Riess (JHU/STScI)
Vesmírný teleskop Jamese Webba NASA/ESA/CSA zachytil dosud nejostřejší infračervené snímky jednoho z nejvýraznějších objektů na naší obloze, mlhoviny Koňská hlava. Zdroj: ESA/Webb/NASA/CSA/K. Misselt/A. Abergel
Vesmírný teleskop NASA/ESA/CSA Jamese Webba se zaměřil také na Krabí mlhovinu. Webbovy přístroje NIRCam a MIRI odhalily nové detaily v infračerveném světle. Zdroj: NASA, ESA, CSA, STScI, T. Temim (Princeton University)
Vesmírný teleskop Jamese Webba NASA/ESA/CSA zachytil dosud nejostřejší infračervené snímky jednoho z nejvýraznějších objektů na naší obloze, mlhoviny Koňská hlava. Zdroj: ESA/Webb/NASA/CSA/K. Misselt/A. Abergel
Tento snímek galaxií Tučňák a Vejce byl pořízen přístrojem MIRI, který astronomové používají ke studiu chladnějších a starších objektů, prachu a velmi vzdálených galaxií. Zdroj: NASA/ESA/CSA/STScI
Jedinečný pohled na galaxie Tučňák a Vejce. Snímek pořídil Webbův teleskop. Zdroj: NASA/ESA/CSA/STScI
Vědci zkoumali Orlí mlhovinu pohledem Hubbleova teleskopu a Vesmírného dalekohledu Jamese Webba Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Detailní pohled na sousední galaxie umožňuje vesmírný dalekohled Jamese Webba Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Jedna z prvních fotografií vesmírného dalekohledu Jamese Webba Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Snímek, který si vysloužil název „Prsten s drahokamy“ či „Diamanty sezóny“, byl pořízen pomocí Webbova přístroje MIRI v rámci pozorovacího programu zaměřeného na studium temné hmoty. Obecně pozorování kvasarů prostřednictvím teleskopu umožňují astronomům zkoumat povahu temné hmoty v menších měřítkách než kdykoliv předtím.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zářivý vesmírný tanec. Webbův teleskop zachytil dechberoucí snímek galaxií Tučňák a Vejce
