Para hokejista Vápenka: Černý humor ke sportům s hendikepem patří. Zlomil mě táta

Zatímco Česko žije hokejovým šampionátem v Rize a postupem českého týmu do čtvrtfinále, tuzemští para hokejisté se pomalu připravují na vlastní zápasy, které se opět odehrají v Ostravě. Dva roky nazpět českým hráčům vyfoukli medaili Jihokorejci, letos s nimi odehrají první zápas. „Byli bychom rádi, kdyby byla odplata. Snažíme se na to připravit,“ řekl Vápenka.

Zatím netuší, jaká budou pravidla pro počet diváků na stadionu ani co všechno se může ještě v třítýdenním horizontu změnit. Doufá ale, že přinesou zpět nejen co nejvíce diváků, ale také stejnou hokejovou euforii jako v roce 2019. „Čím víc lidí, tím líp. Ta atmosféra pohltila kohokoliv, kdo tam byl, ať už přijel odkudkoliv. I týmy, které s námi prohrály, za námi přišly a děkovaly, že si mohly zahrát zápas v takové atmosféře,“ zavzpomínal hokejista na CNN Prima NEWS.

Vyjádřil se také k veselému vzkazu, který para hokejisté natočili pro českou reprezentaci. V něm hendikepovaní sportovci říkají, ať „chlapi v Rize přestanou tahat nohy po tom ledě“, jelikož na to jsou tady už oni. „K para hokeji – nebo obecně ke sportu s nějakým hendikepem – černý humor prostě patří. Myslím, že tohle je krásný vzkaz,“ řekl Vápenka v pořadu Interview.

Ani svět para hokeje se nevyhnul důsledkům pandemie. Za poslední rok se neodehrálo příliš zápasů, tudíž je otázkou, jaké podmínky měly světové týmy k tréninku. „Je to trošku skok do neznáma,“ uznal sportovec s tím, že český tým trénuje v Poděbradech.

Láska ke sportu šla přes volejbal

Ke sportu jako takovému se dostal přes své rodiče, volejbalové reprezentanty. Ti se už jako manželé objevili třeba na letní olympiádě v Mnichově v roce 1972. Zlom přišel až po dvacítce, kdy při autonehodě přišel o nohu. „Začal jsem zkoušet sporty, kde jsem si mohl dokázat, co člověk může nebo nemůže s hendikepem,“ přiblížil Vápenka. „U mě to zlomil táta, který ještě v nemocnici přišel za mnou a říkal, že má kamaráda, který hraje volejbal i bez nohy. Že to budeme zkoušet,“ pokračoval.

I u hendikepovaných je podle sportovce důležitá fyzická konstituce, proto vnímá sportování jako velké plus. „Pomáhá to zvládat denní problémy, které hendikep přináší,“ vysvětlil sportovec. Nakonec se díky své vytrvalosti dostal až na paralympijské hry v Atlantě v roce 1996. „Poté, co člověk přijde o nohu, je něco úžasného se dostat na takovou akci,“ řekl v rozhovoru. Kromě volejbalu se následně pustil i do florbalu, v němž chytal ve „zdravém“ týmu.

Co se týče popularity para hokeje jako takového, Vápenka věří, že se Česká republika může chlubit jednou z nejširších lig na světě. „Máme stabilně šest nebo sedm týmů. Švédové mají dva nebo tři týmy, Němci mají tři, v Rusku je pět,“ upřesnil v Interview na CNN Prima NEWS. Úspěch šampionátu v Ostravě podle něj zlepšil povědomí o para hokeji, přibylo díky tomu i několik hráčů. „Pojďme to zažít znova. Bylo to něco úžasného – ještě jednou, prosím!“ dodal Vápenka na závěr.