Češi chtějí znovu do vesmíru. Tentokrát těžit nerostné zdroje z asteroidů

Vysoko nad Zemí se navíc nachází dosud nevyužívaný obří zdroj surovin, hlavně nerostů či vody. Tým českých vědců a firem proto nedávno odstartoval misi s názvem SLAVIA a společně chtějí postavit dvě 20kilogramové družice, které jednoduchou, a přitom účinnou fyzikální metodou odhalí, jaké minerály a další zdroje mohou skrývat stovky tisíc asteroidů prolétávajících v blízkosti Země.

Lidstvo by tím získalo v podstatě nevyčerpatelné zásoby. A pro Česko jde o největší vesmírnou akci od 70. do 90. let minulého století a projektu družic Magion.

Odhalit, co se skrývá v nitru asteroidů, přitom není tak složité, jak by se mohlo zdát. Klíčem je poměrně jednoduchá metoda zvaná spektroskopie. „Jde o sledování úlomků asteroidů. Když úlomek prochází obrovskou rychlostí atmosférou, třením o vzduch se ohřívá a vypařuje – to je vlastně podobné hoření. Družice hoření zaznamená a pečlivě ho prozkoumá,“ vysvětluje Václav Havlíček ze SAB Aerospace, největší české společnosti, která vyrábí komponenty pro vesmírný průmysl a na projektu SLAVIA se podílí.

„Na střední škole se v chemii občas dělají pokusy, kdy se zapálí plamen s nějakou příměsí. Plamen se pak pomocí krystalu rozloží na barevné spektrum, ve kterém jde vidět, jaká je v plameni příměs. Podobně budeme zkoumat, jaké prvky se vypařují z meteoritu,“ uvádí vědec.

Nejsou vzácné, ale potřebujeme je

Družice v sobě bude mít i druhé analytické zařízení, které bude zkoumat prach uvolněný z povrchu asteroidů – i z něho lze zjistit, zda jsou v obřích asteroidech minerály vhodné k těžbě. Lidstvo v současné době mapuje asi půl milionu asteroidů, které nejčastější krouží kolem Slunce a jež se mohou dostat blízko Zemi. „Většinou pochází ze srážek nejrůznějších těles a mohou být různě staré,“ vysvětluje Havlíček.

Jejich složení se doposud odhadovalo zejména z pozorování zemskými dalekohledy, což ale kvůli zkreslení vlivem atmosféry poskytuje omezené údaje. Mise SLAVIA je revoluční v tom, že používá analytické metody, jež jsou obě v pozemských laboratořích velmi dobře známé, na oběžné dráze je ale systematicky zatím nikdo nevyzkoušel. Právě toho chtějí Češi využít.

Vše je teď v přípravné fázi, kdy se hodnotí rizika mise, stejně jako její technická proveditelnost do nejmenšího detailu. „První družice by mohly vzlétnout nejdříve v roce 2025,“ upřesňuje Havlíček. „Nejslibnější jsou v tuto chvíli zdroje, jež nejsou vzácné, ale kterých potřebujeme těžit velké množství. Například voda, železo či hliník,“ dodává vědec s tím, že zatím není jasné, jak by případná navazující těžba z asteroidů konkrétně probíhala. Zda za letu nebo třeba tím, že by se asteroid přitáhl k Zemi na oběžnou dráhu.

První je na řadě Měsíc

Kromě asteroidů se „vesmírní těžaři“ zaměřují i na planety a komety. Například v roce 2014 přistála na jedné kometě výzkumná družice Rosetta. Šlo by třeba právě díky ní na kometě těžit? „Určitě. Mise podobná Rosettě by mohla, pokud by se našla vhodná technologie, těžit i kometu,“ podotýká Havlíček.

Nejblíže uskutečnění takového snu je ovšem těžba na Měsíci. „V tuto chvíli se na to připravuje několik misí. Za pár let tam přistanou roboti, kteří budou realizovat zkušební provoz. Opět půjde v první řadě o vodu, ze které se bude získávat vodík a kyslík,“ upřesňuje.

Komu by připadlo bohatství, kdyby se Čechům podařilo objevit „diamantový“ nebo „zlatý“ asteroid? Více informací se dozvíte v pátečním vydání týdeníku 5plus2 a na www.5plus2.cz.