Češi šetří díky solárům i bez jasného nebe. Elektřinu navíc mohou sdílet mezi svými nemovitostmi

A co víc – dnešní technologie fungují i při zatažené obloze nebo za deště. Díky moderním panelům, které využívají tzv. difuzní světlo, je výroba elektrické energie možná i bez přímého slunečního záření. „Dnešní panely umí takzvané difuzní světlo – tedy nepřímé světlo, které dopadá na panel ze všech stran. Díky tomu vyrábějí elektřinu i v zatažených dnech nebo za deště,“ vysvětluje Petr Střelec, odborník na fotovoltaiku ze společnosti Pražská energetika (PRE).

Technologie zlevňují a návratnost je rychlejší

Jedním z důvodů, proč zájem o solární systémy neklesá, je výrazný pokles pořizovacích nákladů. To platí nejen pro samotné panely, ale také pro střídače a bateriová úložiště, která jsou dnes klíčovou součástí každého moderního fotovoltaického řešení. „Ceny klesají díky technologickému pokroku. Například baterie, které dříve stály kolem 150 tisíc korun, dnes pořídíte i za 100 tisíc – při stejné kapacitě. Podobně klesly ceny i u střídačů nebo samotných panelů,“ potvrzuje Střelec.

Příkladem je rodinný dům Michala Kuliga, kde celá instalace, včetně bateriového úložiště, vyšla zhruba na 200 tisíc korun. Díky dobré orientaci střechy a pasivnímu standardu stavby je návratnost investice velmi rychlá. „V některých měsících vyrobíme až 90 % spotřebované elektřiny. Vzhledem k tomu, že dům je pasivní a má ideální orientaci střechy na jih, byla fotovoltaika jasnou volbou,“ říká Kulig.

Domácí elektrárna, která napájí celý dům i auto

Solární systém v jeho domě pohání nejen běžné spotřebiče, ale také elektrické vozidlo pomocí wallboxu. Chytrá domácnost navíc umí řídit spotřebu tak, aby docházelo k nabíjení auta nebo jiných zařízení pouze tehdy, kdy je elektřina levná nebo dokonce zdarma. „Wallbox můžu ovládat a naplánovat nabíjení auta třeba na víkend, kdy bývá nižší cena za elektřinu. Anebo – když svítí slunce jako dnes – úplně zadarmo,“ vysvětluje majitel.

Výkon domácí elektrárny je možné sledovat v reálném čase v mobilní aplikaci. Ta ukazuje, kolik elektřiny je právě vyráběno, kolik se spotřebovává a co se ukládá do baterií nebo případně čerpá ze sítě. „Vidíte aktuální výkon i to, co se kam přesně posílá – jestli do domácnosti, do baterie, nebo do sítě. A kolik je případně nutné doplnit,“ popisuje Kulig.

Sdílení elektřiny z chalupy do bytu a zpět

Novinkou, která přináší další možnosti úspor, je sdílení elektřiny mezi více odběrnými místy. Od loňského podzimu tak domácnosti nemusí všechnu vyrobenou energii spotřebovat na jednom místě – mohou ji převést třeba z domu na chatu, nebo z chalupy do městského bytu. „Jakýkoliv přetok z domácnosti, který jde do distribuční sítě, lze využít jinde. Klíčem je takzvaný 15minutový průběh – pokud v daný čas vyrábíte přebytek, musí jinde být zároveň spotřeba,“ vysvětluje Střelec.

Ačkoli se sdílení energie ukazuje jako slibné, má zatím i svá úskalí. Důležitou roli hraje tzv. alokační klíč, podle kterého se mezi jednotlivá odběrná místa rozděluje množství elektřiny. „Bylo to velké překvapení – ušetřili jsme asi tisíc korun. Ale zároveň se několikrát stalo, že kvůli zaokrouhlení se nepřevedla žádná energie,“ upozorňuje Kulig.

Dotace až 140 tisíc korun a jednoduchá instalace

Pro běžné domácnosti je fotovoltaika dostupnější i díky státním dotacím z programu Nová zelená úsporám. Základní příspěvek činí 100 000 Kč, u systémů se sdílením může být až 140 000 Kč. Výstavba přitom netrvá dlouho – podle složitosti domu 2 až 5 pracovních dní. „Po podpisu smlouvy následuje žádost o dotaci a komunikace s distributorem. Pak přijdou na řadu montéři – nejprve montují panely, pak se instaluje elektrická část a nakonec se systém oživí,“ říká Střelec.

V roce 2024 bylo v Česku registrováno přes 210 000 solárních elektráren s celkovým instalovaným výkonem téměř 4,5 GWp (megawatt-peak). Trend jasně ukazuje, že obnovitelné zdroje se stávají běžnou součástí českých domácností, nikoliv výhradou technologických nadšenců.