Česká olympijská kolekce očima návrhářky: Kde končí kreativita a začíná národní identita?
Zahájení Zimních olympijských her 2026 je už za rohem a všichni napjatě sledují, v jakých modelech se představí sportovci z jednotlivých zemí. Do české kolekce byla už možnost nahlédnout a její módní stránku rozebrala návrhářka Anna Tejklová. Toto je její hodnocení:
Na začátek považuji za důležité říct následující. V českém prostředí existuje zvláštní tradice – kdykoli se části veřejnosti nelíbí nějaký umělecký počin, ať už v architektuře nebo v módě, je druhou stranou rychle označena za „Čecháčky“ a za lidi, kteří nemají umělecké vzdělání, a tudíž se prý nemají právo vyjadřovat. Jsou označeni jako zakyslí, nepokrokoví ztroskotanci a je jim doporučeno, aby si „o tom něco nastudovali“. V dnešní vyhrocené době by mě ani nepřekvapilo, kdyby zaznělo i ono nehezké slovo „dezolát“.
ČTĚTE TAKÉ: Olympijské hry jako politické bojiště aneb Momenty, kdy sport sloužil jako pouhá zástěrka
Když pomineme fakt, že některá dříve prezentovaná „provokativní a pokroková“ díla nejsou ve skutečnosti ničím originální, ale naopak velmi fádní, případně jen vykrádají minulost a maloměstsky ji obalují vrstvou pozérství, je dobré si připomenout několik zásadních věcí.
Anna Tejklová je módní designérka, malířka a majitelka oděvní značky Anna Anna, která stojí na její ruční malbě oděvů a doplňků, autorských látkách a potiscích. Své kolekce předvádí například na prestižním Czech Fashion Weeku a obléká řadu významných osobností.
Pro vyjádření osobitosti, originality a kreativity mají módní návrháři své autorské módní přehlídky. Tam se nemusejí barevně, stylově ani výrazově omezovat. Reprezentují výhradně sami sebe.
Olympijská kolekce není autorská módní přehlídka
Olympijská kolekce, která má reprezentovat Českou republiku a všechny její občany, není autorskou módní přehlídkou. Není ani prezentací umění. Jejím úkolem je důstojně a srozumitelně reprezentovat danou zemi a splňovat nejvyšší možné nároky – od materiálů, střihu a stylu až po precizní řemeslné zpracování. Názorným příkladem velmi dobře odvedené práce je americká olympijská kolekce od Ralpha Laurena.
Chyba v barevnosti?
Podle vyjádření autorů české olympijské kolekce vycházela jejich inspirace z díla Vojtěcha Preissiga. Žlutá barva měla symbolizovat zlato a medaile. Barva, která na některých fotografiích působí jako černá, měla být temně modrá a prý lépe vynikne na ceremoniálu při nasvícení.
Chápu myšlenku, která byla v základu míněna dobře. Rozumím i snaze pracovat se zlatou barvou, která ve spojení s českou vlajkou může působit velmi efektně. Pokud by byly barvy vyvedeny tak, jak měly, tedy skutečně čistá modrá (nikoli temně modrá působící černě), červená a bílá, doplněné o menší zlaté, nikoli velké žluté fragmenty, mohl výsledek působit jinak a možná i dobře.
U takto celonárodně významné zakázky bych očekávala zkušební výrobu a následné opravení chyb v barevnosti. Zvlášť když o ní pochybují i sami autoři a mluví o lepším nasvícení.
Souhlasil by Vojtěch Preissig?
Je jistě dobrým záměrem vycházet z práce výjimečného českého grafika, typografa, malíře, ilustrátora a účastníka protinacistického odboje Vojtěcha Preissiga. Jeho odkaz si zaslouží pozornost. Tento způsob ale podle mého názoru nebyl šťastný. Zajímalo by mě, zda by on sám jako člověk s vysokým estetickým a vlasteneckým cítěním souhlasil s potlačením národních barev v nástupové olympijské kolekci.
Poznámka redakce: Letošní výpravu oblékla již tradičně značka Alpine Pro. Tentokrát ve spolupráci s módní návrhářkou Anežkou Bereckovou. Ta design oděvů studovala na střední škole a následně v tom pokračovala i na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Pro olympijskou kolekci se inspirovala retro atmosférou Zimních olympijských her 1956 v Cortině, kde se poprvé konaly olympijské hry v Itálii.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: České naděje na medaile na Zimních olympijských hrách 2026