V nouzovém stavu. Nejen pražské restaurace zejí už více než tři týdny prázdnotou. Finanční rezervy se drobným podnikatelům tenčí.
Skoro třetina českých podniků v důsledku vládních opatření do konce března rozpustila své finanční rezervy. Polovina tuzemských společností dokonce žádné rezervy nemá ani v době, kdy ekonomika funguje normálně. Bez stabilních příjmů by průměrná česká firma vydržela fungovat jen asi tři měsíce.
Vláda pod vedením Andreje Babiše je pomalu ale jistě tlačena ekonomickou realitou do kouta. Kabinet si zřejmě uvědomuje, že boj proti epidemii koronaviru za každou cenu by nakonec mohlo znamenat Pyrrhovo vítězství.
Sám Babiš už opatrně naznačuje, že by se poměrně tvrdá karanténní opatření mohla začít uvolňovat nejpozději po Velikonocích. Vrchní epidemiolog a dosavadní zastánce tvrdé linie Roman Prymula náhle změnil názor na strategii postupu proti nákaze a hovoří o řízeném promořování populace virem SARS-CoV-2. Zdá se, že si politici uvědomují, že léčba nesmí být horší nemoci.
Jde o každý den
Pro uvolňování restrikcí, které mimo jiné dusí tuzemskou ekonomiku, je nejvyšší čas. Firmám totiž pomalu ale jistě docházejí jejich finanční rezervy a na rychlou a efektivní pomoc státu se zatím příliš spoléhat nedá, jak ukazují zkušenosti s programy COVID I a COVID II. Přitom zejména malé a střední firmy právě v těchto dnech vstupují do kritické fáze svého boje o přežití.
Několik domácích i zahraničních průzkumů z blízké či vzdálenější minulosti potvrdilo, že živnostníci a menší podniky nedisponují příliš objemnou hotovostí pro případ nepředvídatelné události, notabene takového rozměru, jaké v současnosti čelíme. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý koncem března představil bleskovou anketu mezi necelými 1400 podnikateli, z níž vyplynulo několik závažných skutečností.
Skoro každá třetí firma během pouhých dvou týdnů po zavedení nouzového stavu rozpustila své finanční rezervy. Nejčastěji se to týkalo podnikatelů v sektoru cestovního ruchu, restauračních a ubytovacích služeb a maloobchodu. Rovněž z těchto oborů se nejčastěji firmy hodlají zapojit do programů státní pomoci. O něco lépe jsou na tom společnosti podnikající v průmyslu nebo ve stavebnictví.
Nezodpovědnost? Nikoli, říká ekonomka
Jak vyplynulo z přibližně dva roky starého průzkumu, který pro portál Businessinfo.cz provedla Expobank, zhruba polovina tuzemských firem nemá vůbec žádnou finanční rezervu a průměrný český podnik by bez přílivu peněz ze zakázek vydržel asi tři měsíce. Znamená to, že jsou čeští živnostníci a podnikatelé nezodpovědní?
„Rozhodně ne. Pokud ekonomika funguje normálně, vytváření příliš velkého finančního polštáře se zákonitě projeví ve snížení ziskovosti,“ řekla CNN Prima News Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Jakákoli držba hotovosti znamená obětování určitého výdělku, a čím objemnější taková rezerva je, tím většího zisku se firma vzdává. „Peníze, které máte uložené v pokladně nebo na bankovním účtu, nemůžete použít k financování rozvoje podniku. Nenakupujete za ně materiál, neinvestujete do strojů a zařízení, nezaměstnáváte tolik lidí, kteří vám přinášejí dodatečný zisk,“ dodala Hedija.
Neznamená to ale, že nulové finanční rezervy jsou v pořádku. Jde vždy o nalezení nějaké rozumné rovnováhy. Zpravidla to funguje tak, že firmy, které ke svému provozu nepotřebují velké množství vstupních surovin a materiálu, mívají rezervu menší. To se týká především sektoru služeb. U průmyslových podniků bývá finanční polštář zpravidla větší.
Malý podnik v USA vydrží bez tržeb necelý měsíc
Fakt, že malé a středně velké společnosti neoplývají bůhvíjak objemnými volnými finančními prostředky, není českým specifikem. Naopak, česká realita se dosti podobá tomu, co je obvyklé ve vyspělých tržních ekonomikách.
Zhruba před 3,5 lety vydala americká banka JPMorgan Chase průzkum, z něhož vyplynulo, že medián počtu dní, které by malé firmy v USA přežily bez přísunu hotovosti, dosahuje sedmadvaceti. Polovina malých amerických společností by tedy bez tržeb přežila sedmadvacet nebo méně dní. Čtvrtina firem (první kvartil) by pak vydržela nejvýše třináct dní s tím, že nejčastěji by v rámci této skupiny podniky zkolabovaly přibližně po týdnu bez jakéhokoli příjmu. Na druhé straně existuje čtvrtina malých firem (poslední kvartil), jejichž počet takzvaných „cash buffer days“ dosahuje dvaašedesáti a více.
Studie JPMorgan Chase se také dívá na to, jaké jsou mediány cash buffer days u jednotlivých odvětví. Nejdříve by „klekly“ společnosti z oblasti pohostinství (medián je roven 16 dnům), pak firmy provádějící opravy a údržbu (18 dní) a jen o den déle by se dožily maloobchodní podniky. Naopak nejlépe v rozmezí prvního až čtvrtého kvartilu jsou na tom společnosti podnikající v realitách (47 dní), high-tech službách (33 dní) nebo v technologicky náročném zpracovatelském průmyslu (32 dní). „I na této studii je vidět, že se česká realita prakticky od té západní neliší. Navíc to ukazuje, že se čeští podnikatelé mohli na současnou situaci připravit jen stěží. Těžko někdo mohl předvídat, že karanténa nastane s takovou rychlostí a v takové míře,“ uzavřela Hedija. Vláda by proto podle ní neměla s masivní podporou ekonomiky déle otálet.
