Žluté nánosy způsobují pyly jehličnanů
Do Česka dorazila „žlutá kalamita“. Pyl na autech rozčiluje řidiče a dráždí alergiky. Letos víc než v minulých letech. Podle odborníků za tím stojí kombinace teplého a suchého počasí. Kdy se situace zlepší?
Alergici letos trpí víc než jindy. Teplé, suché a větrné počasí se postaralo o to, aby rostliny rozkvetly ve velkém a jejich pyl se dostal všude možně. „Expozice je mnohem masivnější. Do toho se přidávají rozsáhlá řepková pole, smrky, borovice. Začne nám sezóna travin, která se chystá už tento týden,“ popsala primářka Ústavu imunologie, mikrobiologie a alergologie Zuzana Humlová.
Pyl rozčiluje hlavně řidiče. Zdroj: CNN Prima NEWS
Množství pylu v ovzduší ovlivňuje počasí, hlavně teplota vzduchu, sluneční záření, vítr a srážky. Zdroj: CNN Prima NEWS
Pyl je nutné umýt, nejen smést. Zdroj: CNN Prima NEWS
V současnosti kvete hlavně smrk a borovice. Zdroj: CNN Prima NEWS
Vliv řepky na alergie se přeceňuje, říká lékařka. Zdroj: CNN Prima NEWS
I řidiči si kvůli všudypřítomnému pylu užijí své. Jejich auta jsou obalená do „zlaté metalízy“. Občas schytají nějaký ten nelichotivý nápis od kolemjdoucích. Na skle ještě tolik nevadí, ale na laku už by to mohl být problém. „Nápis tam po umytí zůstane a bude to vidět. Musí se to rozleštit. Jinak už to z toho laku v životě nedostanete,“ upozornil myčkař Jan Lendner.
Řepka se přeceňuje
Pyl na autě nenechávejte, jinak se vám do laku, hlavně na kapotě, vlivem vyšších teplot zažere. Pyl z auta ale nestírejte, radí expert. „Musí se to dělat vodou. Když to setřete na sucho, poškrábete lak,“ varoval Lendner.
Nebezpečná nemoc se vrátila. V Česku se objevil první případ záškrtu po téměř 30 letech
U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu. Zdrojem infekce bylo zřejmě domácí zvíře, které rodina chovala. V tiskové zprávě to ve čtvrtek uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Naposledy byl záškrt v Česku zaznamenán v roce 1995, proti této nemoci je v tuzemsku povinné očkování od roku 1946. Podle SZÚ je třeba uklidnit veřejnost, nynější případ je raritní. Nakazila se pacientka, která užívá léky na omezení imunity a má jiné chronické onemocnění.
Za žluté nánosy může něco jiného než řepka. „Význam řepky se celkem přeceňuje. Její pylová zrna jsou těžká, nelétají. Naproti tomu zrna z břízy, z borovice nebo ze smrků jsou lehčí a právě ona vytváří zmiňovanou žlutou pokrývku,“ vysvětlil ředitel Botanické zahrady v Teplicích Petr Šíla. „Pokud jsou příznivé meteorologické podmínky, může být pyl vynesený i do vyšších vrstev atmosféry, urazit třeba i několik tisíc kilometr a pak spadne,“ řekla Humlová.
Kdy se situace zlepší?
„V jižní polovině území můžu alergikům slíbit, že se situace zlepší, protože už v noci na pátek a v pátek během dne by se tam měl déšť objevovat. Ale třeba v severní polovině Čech bude slunečno, takže žádná úleva v dohlednu není,“ sdělila meteoroložka ČHMÚ Jana Hujslová.
Alergikům nezbude nic jiného, než polykat prášky a vynechat pikniky v řepkových polích nebo pod jehličnany. Eventuálně se vrátit k milované až nenáviděné pomůcce minulých let – roušce. Mimochodem možná právě kvůli ní loni nebylo tolik případů alergie.