V Česku se poprvé od roku 1995 objevil záškrt
U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu. Zdrojem infekce bylo zřejmě domácí zvíře, které rodina chovala. V tiskové zprávě to ve čtvrtek uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Naposledy byl záškrt v Česku zaznamenán v roce 1995, proti této nemoci je v tuzemsku povinné očkování od roku 1946. Podle SZÚ je třeba uklidnit veřejnost, nynější případ je raritní. Nakazila se pacientka, která užívá léky na omezení imunity a má jiné chronické onemocnění.
Do SZÚ laboratoře zasílají vzorky s podezřením na infekci, ústav má vybavení a metodiku, která dokáže podezření potvrdit, či vyvrátit. SZÚ nynější vzorek dostal 20. dubna.
U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu, naposledy byl záškrt v ČR v roce 1995. (Ilustrační foto)
Záškrt nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa, která nelze odstranit bez porušení tkáně.
Bakterie záškrtu
Emil von Behring a sérum proti záškrtu Zdroj: iStock
Záškrt má účinnou vakcínu Zdroj: iStock
„K nákaze došlo u imunosuprimované pacientky s jiným chronickým onemocněním,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. „Je namístě uklidnit veřejnost, protože jde opravdu o raritní případ. V České republice je mezi povinná očkování zařazeno právě i očkování proti záškrtu a máme dobře proočkovanou populaci,“ doplnila.
Poté, co SZÚ nález záškrtu potvrdil, zahájila krajská hygienická stanice na Vysočině epidemiologické šetření. „To spočívá ve zjišťování zdroje infekce a cesty přenosu a dohledávání všech rizikových kontaktů, které s pacientkou byly ve styku,“ uvedl její ředitel Jan Pečinka. Tito lidé nyní musí sledovat svůj zdravotní stav. Jsou v péči svého praktického lékaře, půjdou na klinické vyšetření a odběr z horních cest dýchacích.
„Protože se jedná o starší pacientku, je ten okruh (kontaktů) velmi uzavřený, zatím se šetří do deseti osob a předpokládáme, že ten okruh nebude širší,“ řekla Jana Böhmová, mluvčí Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina. U lidí, kteří byli s nemocnou v kontaktu, se podle ní zatím žádné příznaky nemoci nevyskytly. Inkubační doba nemoci je dva až pět dní. „Předpokládáme, že to onemocnění už by u nich asi vypuklo, samozřejmě jsou pod dohledem svých praktických lékařů,“ řekla Böhmová. Výsledky jejich vyšetření podle ní budou známé do konce příštího týdne.
Poslední dvě úmrtí na záškrt byla evidována v Československu v roce 1969. Riziko nákazy se podle SZÚ zvyšuje s věkem a poklesem ochranných látek po očkování. Většinou souvisí s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí. Zdrojem infekce záškrtu může být i zvíře, což se podle SZÚ pravděpodobně stalo i v tomto případě. Na šetření případu se proto podílí i Státní veterinární inspekce.
Záškrt může mít různé projevy a při včasném záchytu bývá dobře léčitelný antibiotiky. Nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa, která nelze odstranit bez porušení tkáně. Ta se pak mohou šířit. Jedna z forem záškrtu byla v minulosti obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí, končila i zadušením nemocného. Existuje ale třeba i kožní forma, která se projevuje nebolestivými otoky až vředy, které se špatně hojí.