V Česku se poprvé od roku 1995 objevil záškrt
U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu. Zdrojem infekce bylo zřejmě domácí zvíře, které rodina chovala. V tiskové zprávě to ve čtvrtek uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Naposledy byl záškrt v Česku zaznamenán v roce 1995, proti této nemoci je v tuzemsku povinné očkování od roku 1946. Podle SZÚ je třeba uklidnit veřejnost, nynější případ je raritní. Nakazila se pacientka, která užívá léky na omezení imunity a má jiné chronické onemocnění.
Do SZÚ laboratoře zasílají vzorky s podezřením na infekci, ústav má vybavení a metodiku, která dokáže podezření potvrdit, či vyvrátit. SZÚ nynější vzorek dostal 20. dubna.
U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu, naposledy byl záškrt v ČR v roce 1995. (Ilustrační foto)
Záškrt nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa, která nelze odstranit bez porušení tkáně.
Bakterie záškrtu
Emil von Behring a sérum proti záškrtu Zdroj: iStock
Záškrt má účinnou vakcínu Zdroj: iStock
U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu, naposledy byl záškrt v ČR v roce 1995. (Ilustrační foto)
Záškrt nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa, která nelze odstranit bez porušení tkáně.
Bakterie záškrtu
Emil von Behring a sérum proti záškrtu Zdroj: iStock
Záškrt má účinnou vakcínu Zdroj: iStock
„K nákaze došlo u imunosuprimované pacientky s jiným chronickým onemocněním,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. „Je namístě uklidnit veřejnost, protože jde opravdu o raritní případ. V České republice je mezi povinná očkování zařazeno právě i očkování proti záškrtu a máme dobře proočkovanou populaci,“ doplnila.
Přibývá nemocných dětí, mají kašel i střevní potíže. Kvůli pandemii nemají imunitu
Respirační onemocnění, střevní potíže nebo akutní zánět horních cest dýchacích. To jsou nemoci, které v posledních týdnech trápí dětské pacienty. Důvodem je podle lékařů oslabená imunita kvůli izolaci, kterou má na svědomí pandemie covidu.
Poté, co SZÚ nález záškrtu potvrdil, zahájila krajská hygienická stanice na Vysočině epidemiologické šetření. „To spočívá ve zjišťování zdroje infekce a cesty přenosu a dohledávání všech rizikových kontaktů, které s pacientkou byly ve styku,“ uvedl její ředitel Jan Pečinka. Tito lidé nyní musí sledovat svůj zdravotní stav. Jsou v péči svého praktického lékaře, půjdou na klinické vyšetření a odběr z horních cest dýchacích.
„Protože se jedná o starší pacientku, je ten okruh (kontaktů) velmi uzavřený, zatím se šetří do deseti osob a předpokládáme, že ten okruh nebude širší,“ řekla Jana Böhmová, mluvčí Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina. U lidí, kteří byli s nemocnou v kontaktu, se podle ní zatím žádné příznaky nemoci nevyskytly. Inkubační doba nemoci je dva až pět dní. „Předpokládáme, že to onemocnění už by u nich asi vypuklo, samozřejmě jsou pod dohledem svých praktických lékařů,“ řekla Böhmová. Výsledky jejich vyšetření podle ní budou známé do konce příštího týdne.
Poslední dvě úmrtí na záškrt byla evidována v Československu v roce 1969. Riziko nákazy se podle SZÚ zvyšuje s věkem a poklesem ochranných látek po očkování. Většinou souvisí s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí. Zdrojem infekce záškrtu může být i zvíře, což se podle SZÚ pravděpodobně stalo i v tomto případě. Na šetření případu se proto podílí i Státní veterinární inspekce.
Záškrt může mít různé projevy a při včasném záchytu bývá dobře léčitelný antibiotiky. Nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa, která nelze odstranit bez porušení tkáně. Ta se pak mohou šířit. Jedna z forem záškrtu byla v minulosti obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí, končila i zadušením nemocného. Existuje ale třeba i kožní forma, která se projevuje nebolestivými otoky až vředy, které se špatně hojí.
