Účastníkem provozu je chtě nechtě každý, kdo jakýmkoli způsobem využívá pozemní komunikace, byť ji jen přechází. Stejně jako řidiči i pěší musí dodržovat zákon o silničním provozu, což je často hlavním důvodem vzájemných sporů. Problémem bývá i neznalost pravidel. Co bychom měli vědět?
Už na základní škole nám říkali o zebře na silnici, která slouží k přecházení vozovky, a nutnosti se pořádně rozhlédnout, než se po ní vydáme na druhou stranu. Samozřejmě bez zbytečného zdržování. Tím v podstatě jakákoli osvěta mnohdy končila. Jenomže jsou tu i další pravidla... Například pokud se nachází ve vzdálenosti do 50 metrů od vás, případně je v blízkosti podchod či nadchod, jste povinni ho pro přecházení využít.
K TÉMATU: Billboard, nebo přechod? Starosta Zábřehu nezmohl nic, návrh úřadu místní nechápou
V opačném případě je dovoleno křížit silnici mimo vyznačená místa, i to má ale své zákonitosti. Přecházející osoba nesmí nijak omezit či ohrozit ostatní účastníky provozu a měla by přejít vozovku kolmo. Na druhou stranu pokud vozidlo odbočuje do cesty, po které právě přechází chodec, musí mu dát přednost, i když tam není vyznačený přechod.
Místo pro přecházení je označeno dvěma přerušovanými pruhy. Na obrázku můžete vidět jedno nedaleko vlakového nádraží Zahradní město. Zdroj: Bart Běhal
Místo pro přecházení je označeno dvěma přerušovanými pruhy. Na obrázku můžete vidět jedno nedaleko vlakového nádraží Zahradní město. Zdroj: Bart Běhal
Neví, kdo má přednost
Pro některé řidiče i chodce je nicméně matoucí takzvané místo pro přecházení. V zásadě nemusí být opatřeno žádnou svislou značkou, pouze je úsek na silnici ohraničen přerušovanými bílými pruhy, podobně jako u přejezdu pro cyklisty, popřípadě se můžete ještě setkat s cedulí „Pozor chodci!“ Mnohdy jsou u nich vytvořeny ochranné ostrůvky nebo také snížené obrubníky pro usnadnění pohybu.
Pěší se mylně domnívají, že jde o klasický přechod pro chodce a dožadují se tam přednosti, a to často dosti riskantním způsobem. Nemluvě o nevhodných gestech, kterými častují projíždějící šoféry, co nezastavili. Právo je ale v tomto ohledu na straně řidičů. I přesto, že místo pro přecházení je povinen chodec použít nachází-li se v blízkosti do 50 metrů, přednost ovšem nemá. Před vstupem do vozovky se každý musí přesvědčit, je-li možné pozemní komunikaci přejít, aniž by tím neohrozil sebe ani ostatní. Zároveň kvůli němu nesmí být přijíždějící vozidla nucena upravit směr či rychlost.
Je tu ještě jedno pravidlo, na které by měli řidiči pamatovat. Ti nesmí chodce v místě pro přecházení ohrozit, čímž mu v podstatě musí dát přednost, pokud vidí, že již ve vozovce je, nikoli však u jejího okraje. Jinak tomu je u tramvají, kde má vždy přednost před chodci právě kolejové vozidlo.
Větší bezpečnost
Místo pro přecházení můžete spatřit hlavně ve městech. Používá se tam, kde je potřeba umožnit chodcům bezpečné přecházení a klasický přechod tam není vhodný, například z důvodu narušení plynulosti provozu.
Velmi často se vyskytuje u křížení s tramvajovými pásy, čímž se chce docílit toho, aby pěší byli ostražitější. Na druhou stranu to vytváří třecí plochy, jelikož ani jedna strana přesně neví, jak se na místě určeném pro přecházení mají vlastně chovat.