Co zaznělo v „zakázaném“ rozhovoru? Pavel ocenil Řehku, kritizoval váhavé postoje vlády

CNN Prima NEWS
CNN Prima NEWS
  • Akt. 15. dub 2026, 12:11
  • • 14. dub 2026, 22:49

  • Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil v úterý večer na svém Facebooku rozhovor mluvčí armády Anežky Vrbicové s prezidentem Petrem Pavlem. Jeho publikace měla být podle informací webu Aktuálně.cz pozastavena ministrem obrany Jaromírem Zůnou (nestr. za SPD). V rozhovoru Pavel například ocenil současného náčelníka generálního štábu Karla Řehku a rovněž nepřímo kritizoval nevyhraněnost českých postojů například v otázce stupňující rétoriky lídra Spojených států Donalda Trumpa ohledně výhrůžek anexe Grónska.

    „Lepší lidé z pražské kavárny se pohoršují nad odpudivou cenzurou prezidenta. Opozice bez tématu se dožaduje interview svého lídra. Kvalitní média nejsou schopna se rozhovoru dopátrat, aby mohla dále předat hluboké myšlenky, které v něm nepochybně zazněly,“ vzkázal ironicky Macinka na Facebooku, kde sdílel více než 36 minut dlouhý rozhovor.

    Armáda ČR lákala fanoušky svého podcastu Kamufláž na rozhovor s Petrem Pavlem již na konci března. „Speciální díl podcastu Kamufláž z Pražského hradu! Už 7. 4. vyjde unikátní rozhovor s prezidentem republiky Petrem Pavlem,“ stálo v příspěvku zveřejněném na sociální síti X.

    ČTĚTE TAKÉ: Jsem teď svobodnější, řekl Fiala o nové roli. Některé věci bych si jako premiér nedovolil, dodal

    V oznámený den se však na YouTube kanálu armády slibovaný rozhovor pracovnice tiskového oddělení generálního štábu Anežky Vrbicové s prezidentem Pavlem neobjevil. To platí dosud, jako první ho zveřejnil Macinka na svém Facebooku.

    Jak informoval web Aktuálně.cz, za vším stál údajný zákaz epizodu zveřejnit vydaný ministerstvem obrany. „Bylo to kvůli zásahu z ministerstva obrany,“ potvrdil pro internetový deník jeden z vysoce postavených důstojníků ozbrojených sil. „Nedovolili nám to. Co víc k tomu mám říct,“ doplnil další zdroj.

    Pavel v rozhovoru ocenil Řehku

    Prezident se v rozhovoru mimo jiné zastal současného náčelníka generálního štábu Karla Řehky. „I když se mu dostává nálepek válečného štváče a je mu z různých stran podsouváno, aby se věnoval spíše náboru do armády než bezpečnostní situaci ve světě, tak to je přesně jeho role. Náčelník generálního štábu jako vrchní voják je nejen poradcem premiéra, ale i prezidenta. A měl by vykreslovat situaci takovou, jaká ve skutečnosti je,“ ocenil jeho působení Pavel.

    Pavel rovněž zdůraznil, že Řehkova varování by měla být politiky brána vážně, na rozdíl od jejich zlehčování. „Od něho se nečeká, že bude lidi chlácholit, ale že je právě bude varovat před riziky, která objektivně existují. A politici by k tomu měli přistupovat s maximální mírou odpovědnosti a ta rizika brát vážně. Protože vždycky je lepší být připraven na ten nejhorší možný scénář, než být potom zaskočen tím, že nastane sebemenší krize,“ pokračoval Pavel na adresu Řehky.

    Pavel: Nezastali jsme se Grónska

    Hlava státu se v rozhovoru vrátila také ke stupňující se agresivní rétorice amerického prezidenta Donalda Trumpa namířené proti Grónsku, respektive proti Dánsku, jehož je autonomním územím. „V okamžiku, kdy se taková situace stane, je na místě, abychom se vyjádřili naprosto jasně, srozumitelně, a pokud možno včas. A my jsme to tentokrát neudělali. Vyčkali jsme, jak to dopadne. Ono to mezitím tak trochu vyšumělo. Ale samozřejmě nás to staví do role státu, který raději vyčkává, než aby dal jasně najevo, co si myslí a na které straně stojí,“ nepřímo kritizoval nevyhraněnost českého postoje.

    „A právě tady si myslím, že je prostor k tomu, abychom zvyšovali naši důvěryhodnost mezi spojenci a partnery tím, že budeme mít ujasněné pozice a nebudeme čekat, jak se situace vyvine,“ navázal Pavel. „Nejsme malá, bezvýznamná země. Mnoho zemí, které jsou početně menší než my, mají jasný názor, nebojí se ho říct. A myslím si, že trochu více odvahy, čitelnosti, srozumitelnosti by nám do budoucna určitě neuškodila,“ dodal.

    Prezident se vyjádřil také k situaci na Blízkém východě. „Dlouhodobě vyjadřujeme podporu Izraeli, a zároveň říkáme, že nám jde i o to, aby celý region byl stabilní. To znamená, že bezpečnost Izraele nemůže být uplatňována na úkor bezpečnosti jiných,“ uvedl Pavel. „Máme velice dobré kontakty i s arabskými zeměmi v regionu (...) Máme zájem se podílet na všem, co může přispět k míru,“ dodal. Česká vláda dlouhodobě vyjadřuje podporu Izraeli, který spolu s USA vede válku proti Íránu.

    Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý poděkoval Macinkovi a premiérovi Andreji Babišovi (ANO) za velkou podporu, kterou Česká republika Izraeli prokazuje. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar po setkání s Macinkou, který přicestoval do Izraele na návštěvu, označil šéfa české diplomacie za přítele a Českou republiku za jednoho z největších přátel Izraele na světě.

    Nesmíme žít v iluzi

    Jaké hlavní poselství by si Česko mělo podle Pavla odnést z vyostřování geopolitické situace na Ukrajině či na Blízkém východě? „Především nežít v iluzi. A to jedním i druhým směrem. Považoval bych za mimořádně škodlivé, kdyby někdo chtěl lidi strašit a nedat jim reálný obrázek situace. Ale zároveň považuji za mimořádně škodlivé, když někdo lidem říká, že nám vlastně nic nehrozí,“ odvětil Pavel.

    „Občas máme takovou tendenci si u nás nepřipouštět, že by nám vůbec něco mohlo hrozit. Přestože vnímáme válku na Ukrajině, která od nás není daleko, vnímáme válku na Blízkém východě, ale stejně pořád máme pocit, že když si prostě budeme přát, aby byl mír, tak mír bude. A někteří politici nás v tom bohužel utvrzují. I naše samotná historie by nám měla jasně dát najevo, že něco si přát ještě neznamená, že se to stane,“ navázal Pavel, přičemž zmínil rok 1938, ve kterém došlo k vynucenému odstoupení Sudet tehdejšímu nacistickému Německu.

    Říkali mi lump, přiznal Pavel

    Pavel zavzpomínal rovněž na své působení u dnešní elitní jednotky 601. skupiny speciálních sil v Prostějově, jíž byl v minulosti velitelem. „Přestože byla jasná hierarchie, kdo je velitel a kdo jsou specialisté, tak v okamžiku, kdy jsme spolu byli několik dnů v mrazu a v těžkých podmínkách se spoustou fyzického a psychického vyčerpání, tak jsme jeden druhému museli být oporou bez ohledu na hodnost a funkci. A tam jsem se naučil, že postarat se o svoje vojáky je stejně důležité jako schopnost se rozhodovat,“ svěřil se prezident.

    Zároveň naznačil, že kdyby vyrůstal v dnešní době, patrně by byl diagnostikován s poruchou pozornosti ADHD. „Už jsem se zklidnil. Výrazně. Dnes je na to ta čtyřpísmenná diagnóza, což dané děti vlastně omlouvá. Ale mě nikdo neomlouval, mně vždycky akorát říkali, že jsem lump a že neustále zlobím. Ale člověk z toho vyroste,“ prozradil Pavel.

    MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vláda není vojenská jednotka, vzkázal Zahradil Pavlovi. Chováš se jako blb, sepsul ho Topolánek