BLOG: Čokelí pokec - moje kost

Fšecky zvířata, co tu se mnou bydlí, si se mnou taky nějak povídají, já si povídám s nimi a povídají si hlavně i mezi sebou.

Fšecky zvířata, co tu se mnou bydlí, si se mnou taky nějak povídají, já si povídám s nimi a povídají si hlavně i mezi sebou.

Raplice Fifulda si na zahradě ohlodává kost. Jde kolem ní děda Aron, Fifule se na něj upřeně podívá, olízne se, Děda odkloní hlavu a obloukem ji obejde. Vzápětí si kosti všimne supice Fidorka. Přiběhne za Fifuldou, Fifule se olízne, sklopí hlavu, Fidorka, neznalá čokelího pokecu postupuje dále ke kosti, Fifule se znova olízne, Fidorka nic, zob do kosti, Fifule ohrne pysk, zavrčí, Fidorka zobe do kosti, Fifulda vyskočí, vybíhá se štěkem proti Fidorce a Fidorka zdrhá.

Sled událostí dlouhý jako slepičí plk, přesto krásný příklad komunikace čokelů a kvokic.

Raplice Fifulda si vesele ohlodává kost. Je to oblíbená činnost všech mých čokelů. Čistí si tím zuby, zabaví se, posílí žvýkací svaly a navíc je to děsně dobré. Nechtějí u toho být rušení. Chtějí si jen v klidu vychutnat svou kost a soustředit se jen na ni. A pak si raplice všimne, že přichází Aron. Dívá se na něj, aby se ujistila, že ji Děda opravdu vidí a olízne si nos. Tím Dědovi řekne, že tu má svou kost, chce si ji sama kousat, nebýt rušena a nechce žádný konflikt. Děda ji pochopí, odpoví jí odkloněním hlavy, tím jí sdělí, že ani on nechce žádný konflikt a obejde ji obloukem, aby jí své tvrzení potvrdil a nerušil ji.

Když přichází kvokice Fidorka, tak i jí se Fifule snaží říct, že nechce žádný konflikt.  Kvokíci ale mají jiný způsob komunikace, takže nechápe, co jí Fifule říká. Chce si zobnout do kosti. Fifule tedy, aby Fidorka opravdu pochopila, že má odejít a nechat ji v klidu kousat kost, ohrne pysk a zavrčí. Fidorka nechápe. Tak musí Fifulda zvolit mezinárodní komunikaci, kterou chápou všichni obyvatelé této planety a to je hop a cvak zubama do vzduchu. Hop a cvak chápou všichni, páč to znamená, že jestli hned nezdrhneš, tak tě rafnu a natrhnu ti brčko.

Aron a Fifulda jsou adopťáci a oba, když ke mně přišli, měli problém s komunikací. To se u čokelů stává, hlavně když je nikdo neposlouchá a dlouhodobě ignoruje jejich slova, že nechtějí konflikt. Přestanou je pak používat a usoudí, že jediné řešení je rovnou hop a cvak anebo rovnou kous.   

Pokud by Fifule s Aronem už neměli naučenou komunikaci, tak by scéna s kostí vypadala docela jinak.

Fifule si kouše svou kost. Přichází Aron, Fifule ho vidí a ve chvíli kdy Aron překoná pro ni únosnou hranici přiblížení se k její kosti, tak okamžitě vyskočí a cvakne po něm. Aron se buď lekne a uteče a nebo se bude bránit a skončí to v lepším případě velkým řevem, chumlem chlupů a vzteklou paničkou s kýblem vody.

Schválně teď zkuste své čokle sledovat. Kolikrát za den řeknou, že nechtějí konflikt? Rozhodně čokelům ale nezakazujte vrčet, jinak totiž dopadnete jako Fidorka a bude po vás muset udělat hop a cvak. Vrčení je totiž jen součást čokelího pokecu. Říkají tím, že se jim něco nelíbí. A je dobře, že nám to říkají.

Tagy: